Úspěch ze studu

Úspěch ze studu

19. 6. 2014

Zklamala jsem rodiče tím, že jsem odmítla dále studovat a upřednostnila naplnění touhy po dokonalém manželském soužití. Zbyla jen touha a úžasný syn. Dlouho jsme žili sami, až jsem v práci potkala zajímavého muže, citlivého, laskavého a po dlouhém váhání se opět vdala. Přes zdánlivou harmonii moje věčně planoucí srdce, mysl a vášně štíra konzumovaly vztah a manžel se začal uzavírat do sebe. Cit mi napověděl, že nastala chvíle orientovat svoji aktivitu jiným směrem, a tak jsem ve třiceti letech začala studovat vysokou školu.

Už si přesně nepamatuji, proč jsem musela mít lékařský posudek, ale co vím, že mě lékař před náročným studiem varoval slovy „Co zvládne mozek mladého studenta za den, na to bude váš mozek potřebovat týden.“ Moc mě tím nepovzbudil, možná jsem se cítila uražená, ale odcházela jsem s certifikátem způsobilosti a rozhodnutím vystudovat za každou cenu. Bohužel, pan doktor měl pravdu.

Ne, že bych se tolik trápila při studiu, ve finále jsem byla mezi pěti absolventy z počtu 84 přijatých studentů, ale zásluha na úspěchu náleží rodičům. Ti, v nadšení, že konečně plním jejich sen, odměňovali každou úspěšnou zkoušku malým, později velmi zajímavým „obolusem“. V šestém ročníku se dostavila totální krize a nedokázala jsem sebrat sílu k dokončení studia, až jsem jednoho kritického dne otevřela index, spočítala počet zkoušek a zápočtů, vynásobila finančními injekcemi rodičů a tehdy jsem se tolik styděla, že jsem brala odměny bez finálního efektu.

Bez jakéhokoliv dalšího váhání jsem se s vášnivostí sobě vlastní vrhla do dokončení diplomové práce a studium dovršila.

 

Prožili jste či vykonali něco, co považujete za úspěch? Co je to podle vás úspěch? Je úspěch měřitelný? Jakého úspěchu jste v životě dosáhli a v čem to bylo? Napište jakýkoli příspěvek na téma "Můj úspěch", ten nejzajímavější oceníme.
úspěch
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Když si člověk myslí, že se mu zbortil svět a zůstal stát sám, má se do něčeho pustit. Já se po rozvodu přihlásila na kurz němčiny, pak přešla na samostudium a dosáhla jsem " papíru" o jeho úspěšném absolvování. Můj život nabral jiný směr a dnes už na ty špatné dny ani nepomyslím, mám plno jiných aktivit, jednou z nich je tento portál, kam své zkušenosti a poznatky ze života ukládám. Jsem ráda, když jimi někoho potěším.
Daniela Radková
Hledej sílu v sobě! Milé čtenářky a čtenáři, asi každý z nás vidí úspěch někde jinde, a tak i já rozšiřuji tu nekonečnou škálu a přidávám ten svůj příběh: před 40 lety jsem na vysoké škole toužila po miminku, třikrát jsem otěhotněla a třikrát potratila. S manželem jsme to vždy oplakali, ale nakonec se mi povedlo těhotenství udržet, odstátnicovat ve 4.měsíci a na 24.12. porodit úžasnou holčičku. Byl to ten největší úspěch mého mládí. Ale čas šel dál, život mi přinesl velké starosti i radosti, a před padesátkou jsem začala studovat další vysokou školu - FF UP v Olomouci. Manžel mi však v té době onemocněl rakovinou, a já 5 let strávila dennodenní péčí o něj. Tříleté studium jsem úspěšně dokončila, ale na dně svých sil. Manžela jsem záhy po prohrané bitvě s rakovinou vyprovodila do jiného světa, a hledala síly, jak vydržet chodit denně do školy a přednášet studentům, usmívat se na ně a být "in". Smutek, strach, totální ztráta sebedůvěry vykonaly své: dostala jsem rakovinu i já. Divíte se? Já ne. Po první chemoterapii jsem zhubla na 42kg, ležela jsem bez jakékoliv síly a možnosti se o sebe postarat. Naštěstí mé dvě dcery se o mě denně staraly a hlavně: odvezly mě k paní doktorce Strnadelové, aby mi pomohla vrátit se do života. Začala jsem se postupně učit vařit makrobiotiku, změnila jsem své myšlení, překonala další chemoterapie, operaci i bioterapie a dnes , po dvou a půl letech jsem zase čilá, usměvavá, "praštěná" babička, uspěla jsem jako zralá modelka, na Sportovním dni seniorů na Praze 6 jsem před pár týdny vybojovala 3 bronzové a 1 zlatou medaily, s přehledem zvládám starat se o velkou zahradu a dům, a jsem ŠŤASTNÁ!!!. ŽIJI, JSEM TADY A TEĎ, A VYUŽÍVÁM KAŽDÉHO DNE , ABYCH SOBĚ I JINÝM DĚLALA RADOST. Věřte, všechno, všechno je to v NÁS !!!
Soňa Prachfeldová
Prima článek, člověk dokáže mnoho, když se rozhodne!
Helenka Vambleki
Tomu říkám sportovní výkon! Nejen sobě, rodině, ale i těm 79 mladým odpadlíkům jste dokázala, že když se chce, všechno jde. Já jsem taky utekla z vejšky po prvním semestru a nikdy už jsem nenašla odvahu pustit se do toho znova. Vynahradila jsem si to až univerzitou třetího věku, kterou jsem dokončila před pěti lety :)
Jana Šenbergerová
Pěkná ukázka toho, že všechno zlé může být někdy i dobré. Nakonec jste jistě měla radost i vy, nejen rodiče. Dodnes mě trochu mrzí, že dcera vzdala studium, protože dala přednost rodině. Na "injekce" jsem neměla, ale hlavně jsem byla přesvědčená o tom, že není moudré mluvit do života dospělým dětem. Možná bych dnes měla studovanou dceru, ale neměla bych tři vnoučata. Obdivuji vás, že jste se dokázala překonat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.