Stojím na začátku

Stojím na začátku

27. 7. 2014

Ovíjíš mé tělo
jako pavouk sítí,
klepeš na mé čelo
jako krupobití,
city bloudí zticha
jako Ofélie,
láska není pýcha,
slzy nezakryje.

Křehká pomyšlení
náhle stojí nahá,
láska přece není
bezdůvodně drahá,
barevná i bílá,
nebetyčné snění,
malá mořská víla
v trýzni každodenní.

Jako bouře s bleskem
prodírám se křovím,
zasažena steskem
touhy nevyslovím,
den je divně krátký
jako ticho svátků,
není cesta zpátky,
stojím na začátku.

 

Moje poezie
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Libánský
Neuvěřitelné. Takové verše nikdo jiný neumí.
Helenka Vambleki
Ani nemusím koukat dolů na autora-hned po druhém verši je to jasné a samozřejmě nádherné
Jana Šenbergerová
Zuzko, tvým veršům nic nechybí a nic v nich nepřebývá a v každém jednom verši myšlenka skryta bývá. Nádhera!
Milada Salajková
Krásná, myšlenka a je silná. Zvláště v závěru : stojim na začátku. Vysoce cenim, múj stav je, ze stojim na konci. Odrážím se!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.