Šachová partie

Nevím,která dáma na vás útočí, ale přeji vám, né vítězství,ale hru alespoň nerozhodnou.

Nebudete mi to věřit, ale já jsem zabrousil do téhle rubriky poprvé. Etabluji se v rubrice Můj příběh. Najednou jsem se dočetl, že jsem jako poražen, ale vlastně neporažen. Upozorňuji, že píši i jinde a budu psát dále.. Pochopitelně se nezúčastním planých řečí o počasí, výměny pochvalných servilit a ujišťování jací jsme přátelé. A ,,vítězná" paní mne nezajímá a jako by nebyla. Jsem rváč a takoví do učesaných vzájemných poklon nepatří. Je ale dobře, že se řeší příprava houbové omáčky a ne zhovadilosti tohoto světa. Nezahajuji boj, jenom suše konstatuji.

Hrůza - opravuji tu svoji předešlou poslední větu. Samozřejmě, že nikdo nechceme v životě dostávat mat. Na šachovnici bylo míněno hrát tak: snažit se dát mat soupeři - protože to je nezbytným cílem odehrané partie a pak si svorně podat ruce.

Richarde, nejprve gratulace k Vaší včerejší vyhrané partii. Tak ještě mnoho dalších vítězství!!! Zde zveršované vyznání, včetně příměrů mne hodně zaujalo i pobavilo. Tak žádné další maty v životě, ani na šachovnici!

Šachy jsou pro mě obdivuhodné, protože hráč to musí mít v hlavě pěkně srovnané. Pro někoho nuda, pro mě takřka zázrak IQ.

Blahopřeji vám, pane Zemane! Jako by se stalo. :-)

Dobrý večer, pane Richarde, moc pěkné,povedlo se. V duchu vidím vnuka, jak se od 4 let snažil s dědou šachy naučit.Podařilo se, není žádný skvělý hráč,ale něco umí.A šachy jsou královská hra. A do té hospody ještě někdy můžeme všichni pospolu zajít.AVE..

Někdy se vyplatí"přeskočit vlastního krále"...Pane Richarde básnička je povedená a zdaleka není jen o šachách/trošku nezvyklý tvar!/A kvituji pohotové verše paní Anny.

Pane Zemane, vaše verše mi připomněly hezkou knížku Šachový slabikář. Sama šachy hrát neumím, ale v té knížce si ráda čtu, protože je mimo jiné opatřena řadou veršů, aby si děti pamatovaly pravidla a povolené tahy pro jednotlivé figurky. Podle ní jsme se s vnukem učili hrát spolu. S ním dostávám velmi rychle mat. Přiznám se, že jsem také na okamžik zaváhala, jestli nepíšete o něčem jiném. Nemohu si odpustit malou ukázku z níže uvedené knihy: Král si čechrá šedou bradu, to snad myslí na rošádu! O dvě pole posune se směrem k věži. Ta se vznese, no, a co udělá dále? Přeskočí vlastního krále.

Pane Zeman,ač šachy nehraji,myslím si,že vaše báseň leccos vypovídá a je povedená.Jen ten pan Král opět zasahuje nevhodně do komentářů,opět se pouští do některých žen,však ony mají pravdu,taky jsem to zažila na vlastní kůži,jediné,co ho opravdu zajímá,to je profil každého čtenáře,v tom se rýpe a lidi za to napadá.Ani výzva redakce pro něho není svatá.Promiňte!A držím palce!