Moje vernisáž: Naše 
zlatíčka, milujeme je!

Moje vernisáž: Naše
zlatíčka, milujeme je!

13. 10. 2014

Dobrý den, jmenuji se Tomáš a je mi 7 roků. Mám ségru Elišku, Anetu a Michaelu. Posílám Vám fotky, abyste se podívali, Vy dospěláci, na svět dětskýma očima. Nezáleží vůbec na tom kde právě jsme - v Praze, na Šumavě, v Krkonoších, u moře - všude je nás prý dost a všude se nám naštěstí líbí.

Nechápu proč babička dává oči v sloup, když ji bezelstně sděluji, že u ní zůstaneme navždy. ..všichni čtyři.
Zřejmě na nás už nemá nervy. Slyšel jsem, jak něco šeptá dědovi.    

Ach jo, snad se dočkám ještě bráchy. Ale zdá se mi, že jsou rodiče trochu lakomí. Zatím maminka nemá bříško i když ona tvrdí že má břicho...no tak uvidíme, co se z toho vyklube. Holky mě moc nebaví.
Pořád se nakrucují před zrcadlem, dělají si na hlavě příšerná hnízda, malují si pusu,oči i nos a pak se mne ptají, jak se mi líbí!? Strašidla. Nechápu!

Je fakt, že Eliška (13) je velká parádnice, tanečnice a sportovkyně. Chtěla by být manekýnkou. Prý to máme v rodě..:). Po kom to ta ségra asi má? Malinko tuším. Mluví jako já česky, ale ještě plynně anglicky, rusky a chorvatsky. Vím čím to je. Je holka a těm to prý leze do hlavy samo, lépe a rychleji nežli nám klukům v tomto věku. Tak se těším až budu starší, že to všechno doženu.  

Aneta (5) je případ sám pro sebe. Je to náš miláček, baculínek. Babička před ní schovává jídlo, prý pro její zdraví, tak tomu fakt už vůbec nerozumím. Ale evidentně jí to moc nevadí, protože pokud nejí, tak se směje od ucha k uchu.

Nejvíc mne zklamala nejmladší Michaelka (4). Je jako cukrová panenka, bojím se na ni sáhnout! Já se těšil na kluka jako buka, že s ním budu hrát fotbal. A zase holka, ach jo. Jsem já to smolař! Nevím proč všichni okolo Michaelky poskakují a dělají na ni dost trapné grimasy. Myslím, že se někdy z nich tak vyděsí, že začne příšerně řvát, ale oni o to více zvýší intenzitu šklebení, aby jako neplakala, a ona o to více zase ječí...

A to je pořád dokola. K zbláznění. Někdy ty dospělé fakt nechápu. Já mám trochu problém s paní učitelkama. Jsou malinko divné. Např. daly mi vybrat, buď napíši hned ten úkol, nebo nenapíši, dostanu 5 a můžu jít hned ven. Tak jsem si vybral, že půjdu hned ven, kdo by to nechtěl a ještě že k tomu dostanu pětku! No neber to! To bylo doma rodeo! Rodiče museli do školy. Asi jsem něco popletl. Maminka plakala, co že to ze mě vyroste. Jediná babička se mě zastala a řekla, že mi dovolí všechno, co mi neublíží. Prý mě dost rozmazluje ale já ji zase dooost miluji.

Miluji i knížky a počítač. Některé knížky jsou prý na mne ještě těžké a mám si na ně dávat pozor. Fakt je skoro neunesu. A také bych potřeboval vědět, k čemu je dobrá ta civilizace. Neporadíte mi? Mám si ještě počkat,  čas prý ukáže. Tak čekám.

Pokud čekáte i Vy a máte trochu času, prohlédněte si naše fota. Jsou to asi naše poslední fota. Babičce spadl totiž foťák do moře a nemůže nyní fotit. Je z toho smutná. Mám v prasátku pár penízků, tak jí je dám.

Slyšel jsem, že děti jsou prý všude stejné, milé, hodné, roztomilé. Rozdávají radost a patří všem. Babička říká: Miluji vás dětičky, když jste tady, ale ještě více vás miluji, když jste už doma. Rodiče se přitom uculují, zase pro mne něco tajemného. Ale já tedy nevím. Má nás ta babička vůbec ráda? Co myslíte Vy?

Ahoj!
Váš Tom.  

Co se všechno nestane,
když si dítě zamane,
kuchyně se stane lesem
a štokrdle medvědem. 
Já i vy to těžce nesem,
že to takto nesvedem...                  

 

Vernisáž fotografií je nová soutěž magazínu i60 o zahradní gril společnosti Mountfield. Sestavte ze svých snímků výstavu fotografií na vámi zvolené téma a pozvěte své přátele na vernisáž. Pravidla soutěže najdete zde.
vernisáž
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miroslav Štorch
Je zajímavé, když se babička převtělí do svého vnuka, ale je to její pohled :-) Snímky jsou pěkně ostré a blesk nevytváří červené oči, tak je vše v pořádku. Děti jsou všude krásné a zvláště ty naše. Naaranžované knihy mi nevadily, to je efekt babičky 8-) Časem tu těžkou literaturu také přečtou.
Růžena Antlová
dojemě krásné
Jana Šenbergerová
Vendi, to se ti moc povedlo. Krásné fotky, nápadité podání.
Hana Rypáčková
Krásné fotky vnoučátek.To je štěstí! Velmi vtipné pojetí..
Alena Vávrová
Šťastné děti - zde vnoučátka - jsou vděčný a krásný námět - k tomu krásné prostředí, nápadité zpracování textu a další pěkná vernisáž je na světě.
Zdeňka Vítková
Hezky napsané a krásná vnoučata.Dětské oči říkají, jsme šťastné a tak to má být.
Soňa Prachfeldová
Moc se mi líbí Vaše vernisáž i s průvodním slovem vnuka, děti jsou stejně nejkrásnější ve skutečnosti i na fotkách v jejich přirozenosti, jste šťastná žena paní Vando !
Zuzana Pivcová
To byl moc šikovný nápad, zpracovat prezentaci jako pojetí dětskýma očima. A fotky jsou pestré a samozřejmě roztomilé.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.