Rekapitulace 25 let života
běžného českého penzisty

Rekapitulace 25 let života
běžného českého penzisty

13. 11. 2014

Jak se změnila kvalita života seniorů čtvrt století po revoluci? Mají se lépe, nebo si pohoršili? Podle dat Českého statistického úřadu platí první varianta. Pojďme si tedy těch 25 let zrekapitulovat.

Žijeme o dost déle

Život v Česku se za poslední čtvrtstoletí výrazně prodloužil. Od listopadu 1989 se protáhl u mužů zhruba o sedm let a u žen o šest. Češi mají šanci dožít se více než 75 let a Češky více než 81 let. Podíl seniorů a seniorek postupně roste. V zemi jich nyní žije už více než dětí. Podobný vývoj byl i na Slovensku. Také tam společnost stárne. Život se ale prodlužuje pomaleji než v české části někdejšího společného státu. 

Stárnutí společnosti je nejvýznamnější demografickou změnou, která po listopadu nastala. V roce 1989 žilo v Česku 1,29 milionu lidí nad 65 let. Po čtvrtstoletí jich bylo 1,83 milionu. Nyní tak tvoří přes 17 procent obyvatel, zatímco před sametovou revolucí to bylo necelých 13 procent. Za stárnutím populace je nejen zdravější životní styl, čistější životní prostředí a moderní medicína, ale také stále méně narozených dětí. 

Výrazně se tak změnil poměr osob nad 65 let a dětí do 14 let, tedy takzvaný index stáří. Zatímco před 25 lety bylo starších lidí mnohem méně než dětí, nyní je tomu naopak. V roce 1989 připadalo na stovku dětí 57 seniorů. Do roku 2006 se obě skupiny vyrovnaly. Loni bylo na sto chlapců a děvčat 116 starších osob. Bylo jich tak zhruba o 250 000 víc dětí. 

Šedesátníci: ještě 20 let

Život se každoročně prodlužuje, a to i o několik měsíců. V Česku přitom naděje dožití roste rychleji než na Slovensku. Před revolucí se muži v české části společného státu měli při narození šanci dožít zhruba 68 let a ženy 75,4 roku. Loni to bylo u mužů 75,2 roku a u žen 81,1 roku. Za předchozí čtvrtstoletí – od roku 1964 do sametové revoluce – se život mužů protáhl jen o půl roku a život žen o 1,7 roku. 
Podle demografů z Vysoké školy ekonomické a slovenského Institutu informatiky a statistiky těsně po rozdělení společného státu v roce 1993 naděje dožití slovenských mužů dosahovala 68,3 roku a žen 76,7 roku, českých mužů 69,3 a českých žen 76,1. Nyní mají muži po narození na Slovensku naději žít zhruba do 72,5 roku a ženy o sedm let déle. 

Čeští šedesátníci měli před čtvrt stoletím před sebou v průměru ani ne 15 let a šedesátnice asi 19 let, loni už to bylo u mužů více než 19 let a u žen přes 23 let. Prodlužuje se také doba, kterou člověk stráví v dobré kondici. Do vyššího věku než dřív tak lidé mohou žít aktivně a obejdou se bez pomoci. 

Služby seniorům pokulhávají

Mnoho z těch, kteří by péči potřebovali, se svou žádostí však neuspěje. Služeb pro starší lidi je totiž málo a poptávka po místech v domovech pro seniory je mnohem vyšší než nabídka. Loni fungovalo v republice 491 domovů s asi 38 100 lůžky. V roce 1989 bylo míst 33 450. Neúspěchem skončilo loni 60 800 žádostí, o čtvrtstoletí dřív 13 200. 

Podle vládních plánů by lidé měli co nejdéle zůstávat doma ve svém prostředí, k soběstačnosti by jim měly pomoct služby. Ty ovšem zatím chybějí. Velkých anonymních domovů důchodců by mělo ubývat, existovat by měla spíše menší a přátelštější zařízení. Ale těch je zatím málo.

Peněz je o trochu víc, ale...

Důchodci v Česku mají v peněžence měsíčně zhruba 7,5krát více peněz, než měli v roce 1989. K dispozici tak je v průměru okolo 12 000 korun. Reálně si ale přilepšili jen o necelou čtvrtinu kvůli růstu životních nákladů. Ty se jim totiž za poslední čtvrtletí zvedly víc než šestkrát. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí jsou však na tom senioři a seniorky finančně lépe než členové rodin s dětmi.

V roce 1993 měli důchodci měsíčně k dispozici 2924 korun, těsně po revoluci 1731 Kč. Za první čtyři roky po sametové revoluci se jim čistý příjem téměř zdvojnásobil. Do loňska se pak zvedl na 756 procent předlistopadové částky, tedy přesně na 12 128 korun. To je zhruba o 1220 korun víc, než kolik průměrně připadlo na člena domácnosti zaměstnanců s dětmi.

životní úroveň
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslav Kašík
Mám už osmdesátku na krku, za sebou několik vážných nemocí a žiji stále naplno. Nejsem zajedno se škarohlídy, kteří místo toho,aby se těšili z každé pěkné chvilky, kterou si mohou v životě připravit. žehrají na všechno kolem sebe za soustavného přikyvování medií.
Soňa Prachfeldová
Je to docela milé, prodlužující věk, jde však o to, aby to mohl být život aktivní a pokud možno soběstačný, to si asi každý důchodce vřele přeje .
Jana Slavíková
Jen částky trochu nesedí, předrevoluční důchodci jsou na tom hůř než my mladší, ale rozhodně se všichni máme lépe. Má matka je v důchodu už 33 let (je jí 87), důchod má 9 tis a ještě z něj ušetří. Dnes můžu frlat, že nemůžu jet třeba do Ameriky, protože na to nemám, ale nefrflám, protože je pro mě důležitější, že kdybych měla, tak bych bez všech uličních a okresních výborů klidně mohla.
Eva Mužíková
Hurá, mám statistiky spočítáno, že bych tu mohla vegetovat ještě alespoň 11 let ???

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.