Retropříběh: život 
vojenský, život veselý

Retropříběh: život
vojenský, život veselý

19. 11. 2014

Při vší té životní smůle se na mne občas usmálo štěstí... Mocipánům teklo do bot, a tak v mém ročníku povolali na vojnu i ty méně zdatné i méně politicky spolehlivé v takzvané druhé vlně.

Můj spolužák narukoval i s jedním okem (druhé měl skleněné) a já jako syn živnostníka. Oba jsme měli nastoupit k PTP, ale v poslední chvíli jsem dokončil autoškolu a byl jsem odveden na neřadovou službu. Do posledního dne jsem nevěděl, kde budu sloužit, kamarádi z prvé vlny šli jakožto Pražáci především na Slovensko.

Ráno nás před Národním výborem roztřídili a já dostal útvar 8008 Holýšov - dělostřelci. Až na místě jsem zjistil, v jaké pustině to budeme působit - uprostřed hlubokých lesů.

Podařilo se mi dostat se k dopravní četě, a tak se mi splnil životní sen, tedy sedět za volantem. Ten první rok by byl na samostatný článek, ale o tom třeba někdy příště. Získal jsem velké zkušenosti a praxi najetím několika tisíc km bez nehody, rozšířil si řidičák na II třídu (dodnes mám platné třídy A,B,C,D E, M, T) a byl jsem vybrán jako řidič na velitelství divize do Plzně. Projezdil jsem celý Západočeský kraj a zažil mnoho příběhů.

Jezdil jsem snad se vším, co tehdá v armádě bylo. Od tatraplánu, přes GAZ, Tatru 805, milovanou V3S, Tatru128 i 111, autobus RTO i OT Hakl.

Podařilo se mi získat několik záběrů z kasáren i okolí, což tehdá nebylo jednoduché.

Na závěr jsem přidal snímky z vytouženého civilu. Naše taneční skupina Franka Tovena na čundru u Berounky.

Pokud by byl zájem, napsal bych několik příhod z vojny před 56 lety. Ach, to to utíká.

 

Zapátrejte ve svých albech, vyberte ty nejkrásnější fotografie a sestavte z nich svůj "Retropříběh". Tři nejzajímavější retropříběhy oceníme velkokapacitními flashdisky. Pravidla soutěže s názvem "Můj retropříběh" najdete zde.


retropříběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
I když jsem sama na vojně nebyla, mám také pár vzpomínek na ni, když tam musel po studiu a dva měsíce po svatbě můj manžel. Bylo to v srpnu 1968.
Olga Štolbová
Františku pište, příběhy z vojny se dobře čtou. Zdají se nám o to zajímavější, protože, my holky, jsme u toho nebyly, a tak, vy kluci, to můžete různě okořenit.
Marie Novotná
Vzpomínka na vojnu,ano to je hezké téma a krásně se to čte. První moje vzpomínka se váže k roku 1968,to vojančil brácha a po čase moji synové.Jeden s vypálenými ,,znaménky" od cigaret za nevykonání jistého-nesmyslného- úkolu apod.Ale ,, to všechno odnééés čas....".Vojna není kojná,že pánové,jak se kdysi říkalo.
Hana Rypáčková
Nebyla jsem na vojně, ale tolik historek jsem slyšela.Kluci, muži, důchodci-všichni rádi vzpomínají. A kamarád z vojny?To je přeci kamarád z vojny! Taky si to ráda přečtu...
Zuzana Pivcová
Podle svých známých, kteří docela rádi vzpomínají na vojnu, soudím, že je to jako skoro se vším: To nedobré je postupně zapomenuto a zbudou různé veselé historky, z nichž některé si ničím nezadají se známým Tankovým praporem! Tak se budu těšit na Vaše vyprávění.
Růžena Antlová
život vojenský je bezva téma tak jen pište !!! I o tom nevojenském . Život píše doslova romány tak se těším na další počtení .
Marie Magdalena Klosová
Jen pište,pište,pane Františku,veselých historek není nikdy dost.
Miroslav Štorch
Kdo nebyl na vojně, tak nemá tušení co všechno se tam dělo. Zejména děvčata ne. Sloužil jsem sice částečně jako sportovec v Dukle Písek, ale s tanky T-55 jsme jezdili na cvičení do vojenského prostoru Boletice pod Kletí u Šumavy. To Vám pane Kopáčku musí být tak 74-75 let ? :-) Své příběhy z vojny jsem už napsal jinde http://storch.blog.idnes.cz/r/5713/Zazitky-z-vojny.html
Libuše Křapová
Pane Kopáčku, jó, to byly časy, když jsme byli mladí, že? Těch pár příběhů z vojny určitě napište, i my ženské si je rády přečteme. I když asi všechny nebyly veselé, jak vím z povídání mužských členů rodiny. Ale zase - i ty průšvihy z vojny všichni podávají tak, že nakonec vyzní komicky :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.