Retropříběh: Když si náš 
dědeček babičku bral...

Retropříběh: Když si náš
dědeček babičku bral...

24. 11. 2014

Prohlížím fotky ze starých časů a všechny zavánějí nostalgií. Probouzejí vzpomínky i dojetí. Zaznamenávají čas, čas, čas...Je tu tolik příběhů, které za černobílou fasádou skrývají pestrobarevnou mozaiku okamžiků štěstí, slz, vášní i radostí. Ale také smutku, nesnází i hořkosti. Prostě lidský život.

Za parádními fotografiemi, které zvěčňují to významné manželské "ano", je obsaženo vše. Láska je stvrzena polibkem, potvrzena podpisem, uzavřena do obroučky snubního prstýnku. Ale láska se nemůže spoutat ani vynutit. Chce být volná, svobodná a nespoutaná. Podaří se jí to? Ze svatebních fotografií dýchne štěstí a odhodlání těch dvou to dokázat. Ještě nevědí, jak budou naplňovat to "v dobrém i zlém". Čas je prověří.

Mé babičce s dědou se to přes veškerá úskalí nelehkého života podařilo. Nerozdělila je naštěstí ani jedna ze světovývh válek. A co horšího se může v jednom životě lidském přihodit? Vychovali dvě dcery, láskyplně se starali o vnuky a smrt je rozdělila jen nakrátko po 50 létech společného života. Jedna z jejích dcer se stala mou maminkou.

Ženich, můj tatínek, se dívá s obdivem na svou mladou krasavici v bílém. Mladý inženýr je odhodlán splnit svůj manželský slib do puntíku. Z pohledu dcery mohu říct, že to "v dobrém i zlém" bylo na jejich životní pouti
v rovnováze, kterou závratně a velmi nečekaně narušila maminčina nemoc, z níž už nebylo návratu. I tak je vzdán hold třicetiletému svazku, který se vydařil. 

Manželovi rodiče, moji tchýňka a tchán, si ve svatebním kočáře odvezli své "ano" těžce vybojované, snad i vymodlené. Ano, on synek z "gruntu", ona "jen" z domečku, dcera provaznice, neměli mezi příbuzenstvem pochopení. Mladá nevěsta si musela místo v rodině, zvláště mezi sestrami svého nového muže, těžce hájit. Bratři, jako muži, byli shovívavější, tím spíš, že nevěsta byla pěkná, mladá a pracovitá. Brzy se zakulatila, přivedla na svět dva čiperné syny a jeden z nich, mladší Jan, se stal už ve svých 22 letech mým vysněným mužem. 

Pro obojí rodiče, kteří nás, jak už to bývá, měli za "děti" i po čtyřleté známosti, nebylo snadné "dát nám požehnání". Chtěli především, abychom dostudovali a sňatek spojovali s příchodem potomka na svět. Mile jsme je překvapili. Dostudovali jsme a potomka, ak to tenkrát začalo být v módě, jsme si "naplánovali" až po studiích.

Z naší trošku rozverné fotografie čiší radost, hravost a především zamilovanost, která, ale to my zatím nevíme, nabude v průběhu let jiných podob, ačkoliv zrnko zůstane navždycky zaseto. Prožijeme si vedle dobrého i to zlé, jinak to v těsném svazku po dobu 40 let ani není možné. A rozdělí nás opravdu až ta smrt, která přichází týden před 41. výročím svatby jako vysvobození z nemohoucnosti těla. To "cosi" zůstává natrvalo. V hlavě, v srdci, v duši...

Zbývají dvě fotografie. Naši sourozenci. V očích mého brášky a jeho zbrusu nové ženy čtu otázku: "Vydrží nám to?" Moji milí, vydrží! Nemusí to být vždy procházka růžovou zahradou, důležitý je základ. A ten tu je a trvá po 40 let!

Švagr se švagrovou, odhodlaní novopečení lékaři. Při oboustranné péči jim vydrží po léta zdraví těla i ducha. Jsou přece profesionálové. Po 43 letech zvládnou společně náročnou údržbu domu se zahradou, své pacienty, vnuky i sami sebe se svými bláznivými cestovatelskými nápady.

Naši potomkové si už teď nad našimi svatebními fotografiemi mohou zanotovat: "Když si náš dědeček babičku bral..."

Jsem stále mladá, moderní babička, a tak tento nápěv zaměním za jiný: "Jsme časem kalený šrouby a matice... ". A jdu si pustit "na plné pecky" Mandrage.

 

Zapátrejte ve svých albech, vyberte ty nejkrásnější fotografie a sestavte z nich svůj "Retropříběh". Tři nejzajímavější retropříběhy oceníme velkokapacitními flashdisky. Pravidla soutěže s názvem "Můj retropříběh" najdete zde.
retropříběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Provazník
Milá Marie, co říci, když předchozí řekli vše? Tak tedy snad něco osobního. Díky za vlídná slova, přeji Vám totéž, snad jen přidám zdraví a štěstí. To se přeci vždy hodí. J.
Marie Magdalena Klosová
Milá Zojo,děkuji.I Vaše příspěvky jsou milé a čtivé.Co se týče našich vztahů,naštěstí žádný z nich nebyl,nebo není nefungující,myslím,že fungovaly zdařile,i když nějaké šrámy zúčastnění vždy utrží.S tím se ale musí počítat.
Zoja Sedláčková
Napsala jste to moc krásně, na poetické vyprávění máte dar. Pokud byly všechny vztahy opravdu spokojené, je vám co závidět i přát. Moje osobní zkušenost je, že je někdy mnohem odvážnější nefungující vztah ukončit, než v něm setrvat.
Jitka Chodorová
Omlouvám se za překlepy a chyby.Děkuji.
Jitka Chodorová
Milá Marie,opět jste mě velmi zaujala,i když pominu,že jsem si připravovala na toto téma taky retrofotky,ale teď nevím,jestli to tak trochu nezměním,jen bych chtěla napsat,že u nás taky v rodinách k rozvodům nedocházelo,rodiče mého muže byli spolu více,jak 50let,jeho sestra s mužem už také oslavili zlatou svatbu. moji rodiče 42let,když zemřel tatínek ,můj bratr odešel letos v únoru po 46let společného života se švagrovou,no a my dva bychom měli dovršit 47mý rok za pár týdnů,pokud to dopadne.Ne vždy to byla procházka růžovým sadem,ale slovo rozvod prostě nemáme rádi,i když chápu,že někdy může být pro lidi jediným možným řešení.Děkuji Marie za vaše povídání,ale i fotky,opět jste mě dostala.
Marie Magdalena Klosová
Děkuji vám všem za milá slova a také děkuji "pánubohu",že nadělil do naší rodiny schopnost zůstávat spolu a dlouho,přes všechna úskalí,která nám všem život přináší.Přála bych to i svým dvěma synům a také vaším potomkům.A také samozřejmě všem na i60,kteří v láskyplném vztahu žijí,či teprve budou žít.Nikdy není pozdě.
Hana Rypáčková
Ať žijí Plzeňáci- umí.... Zazpívejte si: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/mandrage-4309/moje-krevni-skupina-32280
Růžena Antlová
kouzlo retrofotek probouzí vzpomínky a vy jste je doplnila krásným příběhem
Zuzana Pivcová
Popravdě řečeno, už jsi mi tu, MM, scházela skoro jen Ty se svou mně příbuznou sdílností. A nezklamala jsi! Dokonce ani ne s Mandrage!! :-D
Hana Rypáčková
Tolik šťastných párů !

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.