Letní mámení

Letní mámení

14. 6. 2012

Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá zrovna jednoduchý život! Čeká se od něho mnoho. Má být dlouhé, slunečné a hlavně láskyplné. Co bláhových lidských plánů musí vyslechnout. Kolika setkáním musí asistovat. Kolika rozchodům musí přihlížet. Lásku Léto znalo, chodívala kolem, někdy protivná, někdy sebejistá a zářící, někdy marnivá. Bláhoví lidé. I Léto a Láska mají svoje nálady.  

Léto ještě nepřevzalo vládu a přece poslední jarní dny zářily sluncem. Země sálá horkem, sluneční paprsky se jako ohnivé šípy zabodávají do těla. Odkládám knihu a pomalu vcházím do vody. Slunce svítí, voda mě hladí a laská, rybník je obtočen zelení a květinami jako krásnou šálou, ptáci zpívají. Pozoruji vážky nad hladinou i krásně vybarveného ledňáčka, poslouchám vlnky narážející na kameny.

Přivírám oči a snažím si představit Léto. Jak moc náladové bude, čím nás překvapí či vyvede z míry?!  

...horké...slunce pálí, vzduch se tetelí, pole voní, oči se klíží a kniha padá do klína...

...deštivé...vrtkavé sluníčko se ukryje za temné mraky, krajina ztěžkne deštěm, ale kniha hřeje...

...rozevláté...vánek čechrá vlasy, převrací listy knihy, láká k procházce po pláži...

...bouřlivé...obzor černá, hrom bije, blesky křižují nebe, ke krbu knihu vybíráme...

...romantické...letní móda, letní lásky, večerní táboráky, poezii léta kniha umocní...

...květinové...sluneční paprsky rozvírají květy a my otvíráme knihy...

…babí…slunce se vlídně usmívá, vlákna pavoučků poletují, dny se krátí, v šeru večera knihy zavíráme…

Ale to už bude pomalu podzim za dveřmi a tak daleko si vůbec nepřeji dohlédnout. 

A co věrný druh Léta – Slunce?  Bude si s námi i mraky hrát na schovávanou nebo spíše teplými  paprsky probouzet dobrou náladu? Netušíme a tak nezbývá než se připravit. Na letní dlouhé dny a teplé večery se těšíme všichni! Jistě, každý z jiného důvodu, ale těšíme se! Na prázdniny, na dovolenou, čtenáři na více knížek a času na čtení, na přírodu, vonící dozrávajícími klasy. Snad knihy vylepší nálady kdekoli, kdykoli a komukoli. 

Z  polosnění mě vyruší vyskakující ryby vysoko nad hladinu rybníka. Voda se tříští na diamantové kapičky co se blýsknou ve slunci, než dopadnou zpět do vody a já si přeji, aby to nikdy neskončilo. Přesto vycházím na břeh, trochu prochladlá, ale zlatá osuška rychle prohřeje celé tělo. S pocitem blaženosti otvírám knihu.

Léto budiž pochváleno.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.