Setkání s tajemnem

Setkání s tajemnem

26. 1. 2015

Hned v úvodu bych chtěla říci, že nevěřím v žádného boha a při čtení či vyprávění o různých záhadách se snažím vždy najít racionální základ příběhu. Přesto se mi stala před několika lety zvláštní příhoda, kterou vám chci popsat.

Po obyčejně prožitém dni jsem šla večer v obvyklou hodinu spát. Probudila jsem se ve čtyři hodiny ráno ze zvláštního, silně emotivního snu. Byla jsem přímo vyděšená a v první chvíli jsem vůbec nevěděla, jestli to byl jen sen nebo je to skutečnost. Zdálo se mi, že normálně spím, když v tom se otevřely dveře mé ložnice a vešla má dávná spolužačka ze základní školy, s kterou jsem si hrávala s panenkami. Poznala jsem ji okamžitě, i když celý obraz byl v lehkém mlžném oparu.

Na střední škole jsme pak každá chodila do jiné třídy a po skončení školy jsme se viděly snad dvakrát za třicet let. Nic jsem o ní nevěděla a ani jsem na ni nevzpomínala, nevěděla jsem, kde bydlí ani jaký je její další osud. To vše jsem si plně uvědomovala. Překvapeně jsem se jí i ve snu proto zeptala: "Miluško, co tady děláš, kde ses tu vzala a proč jsi tak hrozně bledá?" Skutečně se mi ve snu zdála neskutečně bledá a vážná. Byla celá v bílém, jako v  noční košili. Na mou otázku však neodpověděla, vše zmizelo a já se probudila.

Celý příští den do mě nic nebylo, v práci jsem svůj sen vyprávěla spolupracovnicím a svorně se dohadovaly o jeho významu. Na sen jsem nemohla zapomenout a hlavně jsem si kladla otázku, proč se mi o ní zdálo?

Asi za týden jsem zcela náhodou potkala bratra mé dávné kamarádky. Po několika běžných konverzačních větách jsem se zeptala, co dělá jeho sestra Miluška? Smutně mi odpověděl: "Umírá v nemocnici na rakovinu, už se nedá nic dělat, na záchranu je už pozdě."Zbledla jsem jako stěna a vyprávěla mu svůj sen. Nevím, zda mně uvěřil, ale je pravda, že jeho sestra opravdu zanedlouho zemřela.

Vysvětluji si svůj sen tak, že si má kamarádka z dětství uvědomovala svůj neblahý osud a při rekapitulaci svého života si vzpomněla i na těch pár šťastných let, když jsme si spolu hrávaly, a přišla mi to takovým způsobem oznámit.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiřina Pilátová
Když jsem byla malé dítko, přišla k mé posteli paní v kroji a vyptávala se mně jak se mám, prostě si se mnou povidala. Stála ve dveřích do druhého pokoje v pruhu světla, takže jsem si ji dobře zapamatovala.Ráno, když jsem se ptala, kde je ona paní, kterou jsem popsala, mi odpověděli, že nikdo u nás není. Podle popisu to byla tátova maminka,moje babička , která mu zemřela když byl ještě mimčo. Takže určitě něco mezi nebem a zemí existuje.
Soňa Prachfeldová
I mně se občas přihodí tajemno a jsem za ty zážitky z duchovna moc ráda.
Marie Magdalena Klosová
Patřím k vám,děvčata."Návštěvy" mých milých z jiných světů se mi dějí.Ve snech i mimo ně.Někdy dokonce mám i svědky.A to,co říká Jana,je prostě TAK.
Alena Vávrová
Mám také zážitky, o nichž píše Jana K. a ztotožňuji se s tím, co píše Jana Š. No a s Růženkou jsme sezdané ;-).
Jana Šenbergerová
Já věřím v "Boha", proto vím, že je to nejen možné, ale i přirozené. Jsme součástí kvantového informačního pole, kterým se k nám mohou dostávat různé informace různými cestami bez ohledu na vzdálenost.
Růžena Antlová
I já věřím v tajemná znamení za svůj život jsem se s nimi párkrát setkala .