Povedl se mu natočit jeden z nejoslnivějších debutů kinematografie, podílel se na jeho scénáři a ztvárnil v něm i titulní roli. Geniální filmové drama Občan Kane (1941), zapsalo amerického režiséra, herce a scénáristu Orsona Wellese, který se narodil před 100 lety 6. května 1915, navždy mezi osobnosti světového filmu.
Svůj filmový debut však Welles nikdy nepřekonal. Z mladého génia, jenž svým debutem rozmetal dosavadní filmové postupy, se stal zavalitý chlapík, který se protloukal životem pomocí reklam na doutníky. Cestu do filmového světa mu však otevřela kontroverzní rozhlasová hra, která ve své době vyvolala šok u posluchačů.
Pozor, Marťané útočí!
Když 30. října 1938 začal Welles s malou skupinou herců z Mercury Theatre v newyorském rozhlasovém studiu vysílat nově upravenou verzi slavného románu Herberta George Wellse Válka světů o invazi Marťanů na Zemi, nikdo netušil, co se rozpoutá. Hra měla dvě části. První byla zrežírována do podoby běžného vysílání, kdy do bloku zpráv a hudby začaly přicházet vstupy s informacemi o erupcích na Marsu. Následovala reportáž o dopadu obrovského meteoritu na americkou farmu Grover’s Mill u Trentonu ve státě New Jersey.
„Dámy a pánové, mám pro vás důležité oznámení. Ať se to zdá jakkoliv neuvěřitelné, vědecké důkazy i naše vlastní pozorování nevyhnutelně vedou k domněnce, že ony podivné bytosti, které dnešního večera přistály v zemědělské oblasti New Jersey, jsou předvojem invazní armády planety Mars!“ zaznělo rozhlasovým éterem. Následovaly nové zprávy o dopadech podobných těles. Ze všech prý vylézaly podivné bytosti, které spalovaly ničivými paprsky vše živé. „Armáda je proti smrtícím paprskům bezbranná. Slyšíme výbuchy. Zůstala poslední vysílací stanice. Je nutné evakuovat město, opusťte New York!" volal hlasatel.
Druhou, civilnější část hry už asi nikdo neposlouchal, byť bylo čtyřikrát během první části oznámeno, že se jedná o rozhlasovou hru. A vypukla panika. Lidé brali útokem obchody, zamykali se s rodinami ve svých domech, matky s dětmi prchaly do lesů. Jiní skákali do aut a ujížděli z města, další se schovávali v metru, mnozí si balili obličeje do mokrých ručníků, aby se ochránili před bojovým plynem mimozemšťanů. Někteří měli pocit, že skutečně cítí plyn či vidí vzdálené záblesky. Během vysílání hry stoupla sledovanost z milionu posluchačů na šest milionů. Podle historických pramenů asi 1,7 milionu z nich uvěřilo, že je to pravda a 1,2 milionu bylo "bytostně zděšeno".
Občan Kane a ti druzí
Necelé tři roky po této geniální mystifikaci vzniklo další Wellesovo geniální dílo – film Občan Kane, fiktivní rekonstrukce života mocného tiskového magnáta. V nelítostném obraze člověka od dětství nasměrovaného na život vlivného muže, jemuž démonická vůle, síla a sebeláska v konfliktu s vnitřní mučivou prázdnotou rozbije srdce, se poznal americký boháč William Randolph Hearst. Snažil se uvedení filmu zmařit. Nepovedlo se, snímek z devíti oscarových nominací proměnil jedinou za scénář, ale stal se jedním z nejdiskutovanějších i nejlépe hodnocených filmů všech dob.
Welles po svém velkém úspěchu točil dál, například s filmovou bohyní a svojí tehdejší manželkou Ritou Hayworthovou Dámu ze Šanghaje (1947), thriller Dotek zla (1958), filmovou adaptaci Kafkova Procesu (1962) nebo Shakespearova Falstaffa (1965). Na otázku, jaké filmy chce dělat, v polovině šedesátých let odpověděl: „Svoje. Mám šuplíky plné scénářů, které jsem napsal.“
Když zemřel, zbylo po něm 14 nedokončených filmů. Před dvěma lety byl v Itálii nalezen dlouho ztracený Wellesův němý film z roku 1938, který se měl původně promítat v repertoárovém divadle v New Yorku jako prolog bláznivé komedie, ale nikdy nebyl dokončen.
Jeho otec byl továrník a vynálezce karbidové lampy Richard Head Welles, matka klavírní virtuoska Beatrice Wellesová. Již jako malý chlapec Orson procestoval s otcem téměř polovinu světa, kouzlil pod dohledem slavného iluzionisty Houdiniho, hrál loutkové divadlo, na klavír a maloval.
Orson Welles skonal 10. října 1985 na srdeční záchvat, který ho postihl při práci. Psal si právě poznámky pro filmovou scénu, kterou měl toho dne natočit. Jeho popel je uložen ve staré studni pokryté květinami na pozemku vysloužilého toreadora ve španělské Malaze.
