Foto

Davidovy americké zkušenosti:
A jak to bude dál?

21. 7. 2015

Před časem jsem zveřejňovala na i60 komentáře vnuka mé sestřenice, ve kterých popisoval své zážitky a dojmy ze studijního pobytu v USA. Za nějakou dobu ale psát přestal. Říkala jsem si, že má asi hodně studijních povinností a na psaní už nemá čas, a měla jsem pravdu.

Před týdnem jsem se opět setkala se svojí sestřenicí, samozřejmě, že jsem se začala vyptávat. Nemohu nepodělit se s vámi, čtenáři i60, o to, co jsem se dozvěděla.

Sestřenice vyprávěla, že měl David začátky těžké. I když na gymnáziu angličtinu zvládal na výbornou, tam se musel naučit odborné pojmy a především, musel pochopit styl mluvy jednotlivých přednášejících. Každý den volal domů přes SKYPE a babička a hlavně děda ho posilovali svojí přízní.

Patrně to pomohlo, David se učil denně až do půlnoci, učení zvládal, jediné rozptýlení pro něho byl fotbal (americký), ve kterém byl též úspěšný. V květnu složil maturitní zkoušku s vyznamenáním. Ze 120 maturantů složilo zkoušky na vyznamenání jenom pět studentů, z toho cizinec byl jenom on.

Až potud je vše výborné, dalo by se říci „americký sen“. Davidovi se v USA moc líbilo, chtěl tam pokračovat ve studiu na vysoké škole. Podal si přihlášky – celkem osm, na různé vysoké školy. Tady musím dodat, že za každou přihlášku se tam platí v přepočtu asi 2000 Kč, to vše financoval děda. Nevím, jaký obor chtěl studovat, sestřenice ale říkala, že měl tabulku škol, kde bylo jejich hodnocení. On si vybíral jenom z první desítky. Karlova univerzita byla až na 114. místě. David mířil příliš vysoko. Je pravda, že je sebevědomý a ctižádostivý, někdy ale trocha skromnosti neuškodí. Taky v hovoru řekl: „Přece nepůjdu studovat do nějaké Olomouce“.

Dopadlo to tak, že na školu, kde by dostal stipendium, se nedostal. Byl přijat na tři vysoké školy, jenomže tam by musel platit školné. Nad výší školného se mně zatočila hlava. Je to v přepočtu jeden milion korun za rok. I když jeho děda by pro svého nejmilejšího vnuka udělal vše, je ochoten se i zadlužit, jenomže i tak by více jak jeden milion nesehnal,  a to je jenom na jeden rok. Jsou zklamaní všichni, nejvíce děda, který se ve svém vnukovi vidí. Byl to děda, který celý ten roční pobyt financoval, nebyla to levná záležitost. Nejhorší ale na tom je, že si David nemůže podat přihlášku na vysokou školu u nás – nemá maturitu z češtiny.

Všichni jsou bezradní, nevědí, co dál. David je ale šikovný a chytrý, určitě si nějak poradí.

Můj příběh USA
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.