Čekání na šťastné dny

Čekání na šťastné dny

9. 7. 2012

Čekání. Jedno slovo a obsahuje celý náš život. V dětství čekáme na maminčino pohlazení, na první slůvko, které vyslovíme, první krůčky, smích i pláč, pochvalu za první jedničku ve škole.

Čekání na nové šaty, které maminka nechala ušít, bílé se spodničkou, na rozbitá kolena při divokých hrách. Hlavně čekáme, abychom už byli těmi dospěláky. Čekáme na svého vysněného prince z pohádek, které nám předčítala babička. Čekáme na léto i zimu stejně nedočkavě.

Na první nesmělé slůvko chlapce, který nás zve na schůzku, sice nepřijel na tom bílém koni, ale stejně je to pro nás princ třeba s kytarou. Rozpačité tisknutí rukou, čekání na první polibek, na večerní snění o tom, jak právě on je ten pravý. Také na zklamání, když tomu tak není. Tak čekáme na toho pravého, se kterým chceme žít vysněný krásný život až do smrti. Také na první vydělané peníze, které z části utratíme za dárek pro maminku.

Pak se konečně dočkáme toho svého vyvoleného prince a nastane čekání na svatbu a slůvko ano.
Čekáme na své první dítě, na jeho první úsměv a slůvko máma. Na první společnou báječnou dovolenou. Když vážně onemocní blízký člověk, s nadějí čekáme na jeho uzdravení. Někdy čekáme na zázrak uzdravení marně. Poznáváme bolest, beznaděj, smrt svých blízkých.

Často očekáváme od života, že to bude nádherná procházka růžovou zahradou. Pak přijdou první starosti s dětmi, někdy i s manželem. Snažíme se vychovat děti k obrazu svému a když se nám to tak trochu podaří a děti vyletí z hnízda, čekáme na první vnoučata. Také se můžeme dočkat toho nečekaného, rozvodů svých dětí. Když se konečně dočkáme toho důchodu, tak se také dostaví zdravotní problémy a pocity osamění.

Někdy ani na nic nečekáme, jen prostě žijeme svým každodenním životem. Jsme rádi za každé ranní svítání, čekáme na návštěvu svých dětí a vnoučat, čekáme na peníze, které se poslední roky nějak atále víc kutálí pryč.
 
Ještě chvíli budeme čekat na ty lepší zítřky a nemyslet na to, co nás čeká. Život lidský, poslušně hlásím pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr. Moudrá slova ze Švejka.

Nakonec dojdeme závěrem, že čekání na šťastné dny je mnohdy krásnější, než ty údajně šťastné dny samotné a že v dospívání jsme nosili růžové brýle, v dospělosti čiré, které s přibývajícími léty jsou stále šedivější. On vlastě ten život utíká bez čekání i s čekáním stejně rychle, to nikdo z nás neovlivní. Každé nové ráno slunečné, zamračené i mrazivé je stejně jinak nové a nakonec - co si budeme povídat -  vždyť šedá barva je moc hezká...

 

Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků,  nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Myslím, že i to čekání je hezké, je v tom pořád naděje, někdy i úzkost, Život si jde svým tempem a nesmlouvá s námi.
Květoslava HOUDKOVÁ
Také si myslím, že čekání v našem senior věku není dobré - nemuseli bychom se dočkat! Lepší je jít šťastným dnům trochu naproti - větší naděje je ještě potkat.
Zdenka Jírová
Už není na co čekat, žijme dnes a tady.
Vendula Jirásková
Růženko,tak příjemně se mi to četlo.Děkuji za Vaše řádky.
Jiří Libánský
"Každá myšlenka má tendenci se uskutečnit". Platí to všeobecně. Tedy si pečlivě vybírejme, co očekávat. Je to jednoduché a funguje to. Kdo je škarohlíd, očekává nepříjemné věci. Když přijdou, jen ho to přesvědčí, že nemůže nic lepšího očekávat a kruh se uzavře. Ale může to být naopak. Příchod očekávaných radostných událostí je dobrým základem pro očekávání dalších radostí. Tak úsměv na tvář a čekat na štěstí.
Hana Práglová
Růženko,tentoktát sice moc pěkné,dojemné ,ale zároveň smutné.Nasaď si na chvíli růžové brýle- třeba ty s mřízkou,sedni si do své zahrádky k záhonu růží a hned Ti bude veseleji!!!!! A třeba čekej-ale ne na nic smutného. V dešti čekej na sluníčko,ve vedru čekej na déšť.A život bude na chvíli zase trošku méně šedivý!!!!
Hana Šimková
Rúženko je to hezky napsané. Já si ale myslím, že je nejlepší nečekat na nic a nechat se překvapovat. Já jsem totiž ještě zvědavá ,co mi hezkého čeká, bez ohledu na věk.
Zuzana Pivcová
Milá paní Růženko, vlastně všichni bez výjimky čekáme neomylně pouze na smrt. A to by bylo čekání dost jednotvárné a neveselé. Přeji Vám i nám, abyste si své ještě hodně dlouhé čekání vyplnila spoustou hezkých myšlenek, činností i zážitků,o které se např. i se mnou zase podělíte.