Můj seniorský život: Potřebuju, aby den měl 36 hodin
FOTO: archiv autorky

Můj seniorský život: Potřebuju, aby den měl 36 hodin

12. 1. 2016

Když jsem jako nezodpovědná dvacítka v roce 1974 zdrhla z vysoké školy, nastoupila jsem k přepážce České spořitelny za 900 Kčs hrubého. Mzdový tarif byl pevně daný. Všechny pracovnice měly přesně dávno dopředu spočítáno, kdy dostanou přidánu další padesátikorunu, kdy a s jakou částkou odejdou do důchodu. Tak jsem si taky spočítala, že jestli budu mít tři děti, které jsem naplánovala, odejdu do důchodu v roce 2008 ve čtyřiapadesáti letech a budu mít důchod 812 Kčs.

Ale osud chtěl jinak. Do spořitelny jsem se po třetí mateřské nevrátila a změnila zaměstnání. Po zacinkání klíčemi se má pozice korespondentky ve Válcovnách plechu stala nadbytečnou a začala jsem střídat zaměstnavatele jak fusekle. V roce 2008 jsem si mohla o nějakém odchodu do důchodu nechat jen zdát, ještě mi k němu scházelo dlouhatánských pět let a byla jsem právě po dlouhodobé nemocenské opět bez práce jen na sociálních dávkách.

Cílová důchodová páska - únor 2013 - byla v nedohlednu, ubývalo sil: brigáda, úřad práce, brigáda, úřad práce, brigáda... K tomu ještě zrušili v ŽDB provoz, kde pracoval můj miláček a byli jsme bez práce oba, a nastala nejhorší etapa mého života - boj o holé přežití.

Nikdo nechtěl zaměstnat starou babu s kurzem obsluha PC ani inženýra, který si udělal rekvalifikaci obsluha CNC obráběcích strojů. Situace byla neúnosná a protože jsme v té době měli každý svůj byt, volili jsme jeden společný. Ani to moc nepomohlo. Rozhodla jsem se odejít do důchodu o rok a půl dříve v srpnu 2011. Do cílové pásky jsem se doslova doplazila jak Meresjev. A jak mávnutím kouzelným proutkem se můj život otočil!

Ó, jaká úleva! Místo tří tisíc podpory jsem najednou měla pravidelně skoro třikrát tolik. A začala jsem svůj seniorský život žít opravdu s vervou. Hned jsem se přihlásila do seniorklubu, o kterém jsem už hodně slyšela a stala jsem se jeho aktivním členem. Zájezdy, divadla, výlety vlakem či na kole, besedy v klubovně, různá sportovní klání, kurz trénování paměti, hudební či literární pořady, univerzita třetího věku...

Taky jsem už konečně měla peníze na častější cestování nejen za pěti vnoučaty, ale i za sestrou do Jeseníků, za přítelkyněmi rozsetými po Česku, za internetovými přáteli na srazy, a začala jsem po třiceti letech opět cestovat i za hranice. Nikam daleko, žádná exotika. Stačí mi Evropa - Slovensko, Polsko, Chorvatsko, Itálie, Francie. Letos přidám Dánsko a Švédsko.

Rozhodně si svůj seniorský život umím užít. Na sedění doma a čumění na Šlágr, Esmeraldy a jiné telenovely mám času ještě dost, to si nechám na poslední desetiletí. Zatím místo televize trávím hodně času u PC - a to opět aktivně, protože třetí rok dělám stránky spolku pro onkologicky nemocné a začala jsem v listopadu dělat stránky našeho seniorklubu. S tím souvisí i další koníček – fotografování, protože fotky potřebuji právě k dokumentování činnosti, a na to zase navazuje úprava digitálních fotek. Přiznám se, že jsem i počítačový gambler, ráda hraju Kriskros/Scrabble a Mahjong.

A nesmím zapomenout ještě na jednoho koníčka, na své spisovatelství. Mám v plánu vydat ještě aspoň jednu knihu, kterou ale musím nejdříve do PC naťukat. A s tím zase souvisí mé veřejné vystupování v literárních pořadech pro seniorklub, ve spolku Maryška či v knihovně a v neposlední řadě i předčítání babičkám v domově důchodců.

Aby toho nebylo málo, kandidovala jsem do městského zastupitelstva a pracuju v kulturní komisi. Potřebovala bych, aby den měl alespoň 36 hodin. Já snad ani nebudu mít čas umřít, mě budou muset dotlouct paličkou na maso! Věk se nepočítá od letopočtu v rodném listu, věk si člověk určuje sám v hlavě a samozřejmě tomu napomáhá duševní pohoda.

Tu mám taky díky milujícímu muži, který mne trápí jen tím, že náš jedenáctiletý vztah nechce zlegalizovat a zajistit mi tak případný vdovský důchod, protože, byť to nechci přivolávat, čistě statisticky bych měla žít déle něž on...

 

Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.

Můj seniorský život
Hodnocení:
(4.7 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

14%