Na Mužskýho už nikdy nepolezu!
FOTO: autor

Na Mužskýho už nikdy nepolezu!

23. 8. 2016

„Na Mužskýho už nikdy nepolezu,“ volala za mnou manželka.

„Ale polezeš! A koukej přidat,“ povzbuzoval jsem ji s typickou mužskou jemností. Mužský je název kopce v Českém ráji a my tam právě byli na kolech. Na elektrokolech.

Elektrokolo jsem koupil ze stavebního spoření. Když mi končilo, řekl jsem si: Je lepší užít si něco ještě ve vlastním životě, než za to mít třeba nádherný náhrobek (který si logicky budou užívat jiní). On by se ze stavebního spoření dal celkem dobře postavit právě náhrobek - lépe bych tím naplnil smysl stavebního spoření, že, ale já to se svou vrozenou tvořivostí zavrhl a koupil si právě kolo.

Takové elektrokolo stojí docela hodně, víc než mnoho ojetých automobilů. Víc než sedací souprava, víc než výlet třeba do Číny. Myslím kvalitní elektrokolo, ne nějakou napodobeninu z… třeba z Číny.

Však jsem taky původně koupil jen jedno. Pro sebe. Manželka totiž na kole skoro nejezdí. (Dva dny jí trvalo, než jsem jí ho koupil taky.)  

Na elektrokole sice musíte taky šlapat (jinak nejede), ale můžete si pustit elektrickou přípomoc. Takže:

1. Manželce už neujedete, naopak ve stoupání kolem vás profrčí a přitom zdraví šneky na silnici.

2. Vzdálenost a kopcovitost přestává hrát roli – v neděli odpoledne si řeknete: „Pojďme si zajet na kafe do...“ a jmenujete místo v horách vzdálené 20 km.

3. Máte čas a hlavně náladu kochat se krajinou. Mohli byste (ale to neděláte) ukazovat jizlivé posunky na třicetileté nahrbené cyklisty, kteří se trápí ve stoupání, jež vy projíždíte plným tempem v ležérní poloze.

Když už máte nové kolo, tak vás všichni nutí, abyste se podle toho i oblékli. Tím se myslí, že na sebe navlečete lesklé triko a úzké legínové kalhotky se spoustou reklamních cedulek a nápisů, abyste vypadali jak profesionál na Tour de France. Jenže já nehodlám svým věkem a výkonem podporovat žádnou firmu a samotné pojmenování mi žádnou výkonnost nepřidá. Od svých dcer jsem kdysi dostal dlouhé, široké a bystr… pohodlné trenky, vzadu s nápisem SPORT. Abych byl upřímný, ani ten SPORT se mi tam moc nezdá. Já bych na těch místech snesl nanejvýš dva nápisy: LEVÁ PŮLKA a PRAVÁ PŮLKA. 

Ale to jsem odbočil od praxe k teorii a tak teď zas ta praxe.

Jedeme si, jedeme a v jedné obci vidím krásný nápis: Jan Kovář – kovářství. Hned si představuji, jak pěkně by vypadalo třeba Josef Zedník – zedník nebo (moje sestřenice) Jarka Krejčí – krejčí (bohužel je to učitelka v důchodu). Škoda že s Čepelkou to moc nejde. … No a vidíte, za tu chvilku mně žena ujela o dobrých dvě stě metrů. Naučte ženy zacházet s technikou a udělají z vás trapné autsajdry.  

A jsme v další vesnici. „Kudy do Bosně?“ ptám se zdvořile postaršího venkovana. Uvážlivě se narovná, nářadí si opře o zem a řekne: „To je snadný. Je to 17 zatáček doleva a 20 doprava. Jen jsem už zapomněl, v jakým pořadí.“ A všichni se řehtáme jak puberťáci.

„Po cestě si dáme něco k jídlu nebo aspoň pivo“, zmínila Marie ještě doma.

Něco k jídlu, přemítal jsem, to by mohla být opečená klobása. Ale jsem grand, tak jsem si řekl: klobása stojí maximálně 65 korun, ale kdybychom se náhodou rozhodli pro pořádný oběd, tak to může být klidně za 150. Krát dva. K tomu dvě piva, dvě kávy. Tak jsem to odhadl do pěti stovek. Ať se máme dobře. Vzal jsem si tedy pětistovku.

Odpoledne se nám zalíbila jedna restaurace hned u silnice. Pěkně jsme se usadili a pomalu nahlédli do jídelního lístku. Totiž jídelní knihy. A rychle jsme ji zase zavřeli. Jedno vepřové za 325, jedno hovězí za 375, jedno telecí za 425 atd. Celý den jsem chtěl na manželku udělat dojem a taky aby na Mužskýho nevzpomínala ve zlým. Takže z toho nakonec byla (při neustálém přepočítávání!) jedna polévka (49), domácí noky (165), nevelký pstruh (150), dvě piva (jí stačilo malé), na to kafe ani nemáme chuť, že, no nějaký dezert, to už vůbec ne, byli bychom tlustý…

Celkem 410 korun. Dýško aspoň 10 korun, ono to všechno bylo opravdu moc dobré.

Ještě jsme dojeli do cukrárny v Turnově a po dvou ledových kávách jsem mohl zcela prázdnou peněženku hodit do koše. Když si vzpomenu: Něco k jídlu… Snad opečená klobása…!

…Jenže jestli vás právě napadlo, že mě vyzvete na cyklistický výlet, tak se nepleťte. Nikam nejedu. Kdy mám dostat příští důchod?

 

 

Hodnocení:
(4.9 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.