Na Mužskýho už nikdy nepolezu!
FOTO: autor

Na Mužskýho už nikdy nepolezu!

23. 8. 2016

„Na Mužskýho už nikdy nepolezu,“ volala za mnou manželka.

„Ale polezeš! A koukej přidat,“ povzbuzoval jsem ji s typickou mužskou jemností. Mužský je název kopce v Českém ráji a my tam právě byli na kolech. Na elektrokolech.

Elektrokolo jsem koupil ze stavebního spoření. Když mi končilo, řekl jsem si: Je lepší užít si něco ještě ve vlastním životě, než za to mít třeba nádherný náhrobek (který si logicky budou užívat jiní). On by se ze stavebního spoření dal celkem dobře postavit právě náhrobek - lépe bych tím naplnil smysl stavebního spoření, že, ale já to se svou vrozenou tvořivostí zavrhl a koupil si právě kolo.

Takové elektrokolo stojí docela hodně, víc než mnoho ojetých automobilů. Víc než sedací souprava, víc než výlet třeba do Číny. Myslím kvalitní elektrokolo, ne nějakou napodobeninu z… třeba z Číny.

Však jsem taky původně koupil jen jedno. Pro sebe. Manželka totiž na kole skoro nejezdí. (Dva dny jí trvalo, než jsem jí ho koupil taky.)  

Na elektrokole sice musíte taky šlapat (jinak nejede), ale můžete si pustit elektrickou přípomoc. Takže:

1. Manželce už neujedete, naopak ve stoupání kolem vás profrčí a přitom zdraví šneky na silnici.

2. Vzdálenost a kopcovitost přestává hrát roli – v neděli odpoledne si řeknete: „Pojďme si zajet na kafe do...“ a jmenujete místo v horách vzdálené 20 km.

3. Máte čas a hlavně náladu kochat se krajinou. Mohli byste (ale to neděláte) ukazovat jizlivé posunky na třicetileté nahrbené cyklisty, kteří se trápí ve stoupání, jež vy projíždíte plným tempem v ležérní poloze.

Když už máte nové kolo, tak vás všichni nutí, abyste se podle toho i oblékli. Tím se myslí, že na sebe navlečete lesklé triko a úzké legínové kalhotky se spoustou reklamních cedulek a nápisů, abyste vypadali jak profesionál na Tour de France. Jenže já nehodlám svým věkem a výkonem podporovat žádnou firmu a samotné pojmenování mi žádnou výkonnost nepřidá. Od svých dcer jsem kdysi dostal dlouhé, široké a bystr… pohodlné trenky, vzadu s nápisem SPORT. Abych byl upřímný, ani ten SPORT se mi tam moc nezdá. Já bych na těch místech snesl nanejvýš dva nápisy: LEVÁ PŮLKA a PRAVÁ PŮLKA. 

Ale to jsem odbočil od praxe k teorii a tak teď zas ta praxe.

Jedeme si, jedeme a v jedné obci vidím krásný nápis: Jan Kovář – kovářství. Hned si představuji, jak pěkně by vypadalo třeba Josef Zedník – zedník nebo (moje sestřenice) Jarka Krejčí – krejčí (bohužel je to učitelka v důchodu). Škoda že s Čepelkou to moc nejde. … No a vidíte, za tu chvilku mně žena ujela o dobrých dvě stě metrů. Naučte ženy zacházet s technikou a udělají z vás trapné autsajdry.  

A jsme v další vesnici. „Kudy do Bosně?“ ptám se zdvořile postaršího venkovana. Uvážlivě se narovná, nářadí si opře o zem a řekne: „To je snadný. Je to 17 zatáček doleva a 20 doprava. Jen jsem už zapomněl, v jakým pořadí.“ A všichni se řehtáme jak puberťáci.

„Po cestě si dáme něco k jídlu nebo aspoň pivo“, zmínila Marie ještě doma.

Něco k jídlu, přemítal jsem, to by mohla být opečená klobása. Ale jsem grand, tak jsem si řekl: klobása stojí maximálně 65 korun, ale kdybychom se náhodou rozhodli pro pořádný oběd, tak to může být klidně za 150. Krát dva. K tomu dvě piva, dvě kávy. Tak jsem to odhadl do pěti stovek. Ať se máme dobře. Vzal jsem si tedy pětistovku.

Odpoledne se nám zalíbila jedna restaurace hned u silnice. Pěkně jsme se usadili a pomalu nahlédli do jídelního lístku. Totiž jídelní knihy. A rychle jsme ji zase zavřeli. Jedno vepřové za 325, jedno hovězí za 375, jedno telecí za 425 atd. Celý den jsem chtěl na manželku udělat dojem a taky aby na Mužskýho nevzpomínala ve zlým. Takže z toho nakonec byla (při neustálém přepočítávání!) jedna polévka (49), domácí noky (165), nevelký pstruh (150), dvě piva (jí stačilo malé), na to kafe ani nemáme chuť, že, no nějaký dezert, to už vůbec ne, byli bychom tlustý…

Celkem 410 korun. Dýško aspoň 10 korun, ono to všechno bylo opravdu moc dobré.

Ještě jsme dojeli do cukrárny v Turnově a po dvou ledových kávách jsem mohl zcela prázdnou peněženku hodit do koše. Když si vzpomenu: Něco k jídlu… Snad opečená klobása…!

…Jenže jestli vás právě napadlo, že mě vyzvete na cyklistický výlet, tak se nepleťte. Nikam nejedu. Kdy mám dostat příští důchod?

 

 

cestování cyklistika
Hodnocení:
(4.9 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Čípová
Vtipně napsáno, pobavilo.
Drahomíra Stínilová
Po elektrokole stůňu už delší dobu, ale stavení spoření a moje nervy jsem bohužel vrazila do přestavby spodní části domu. Moc vtipná reportáž a je jasný, že v dnešní době ani stavební spoření důchodcům nepokryje se vším všudy všechno.
Blanka Hlobilová
V červnu jsem byla s tchyní mé dcera a její sestrou na 5 dní v Třeboni na kolech. Tam jsme jely autem. Ubytované jsme byly v pensionu se snídaní. Perfektní. Projely jsme krajinu široko daleko kolem Třeboně, kolem rybníků. Každý den tak 40 kilometrů. Moc jsme si to užily a ani to nebylo drahé. Příští rok zopakujeme.
Helenka Vambleki
Pěkně jsem si početla a jdu bez kola vlézt na mužskýho, Mužský je pro mne trochu z ruky!
Zuzana Pivcová
Dokazujete, že s humorem se vše zvládá snáz. Včetně mužských! :-))
Karel Boháček
Jo turismus leze do peněz. Vlaky drahé, vybavení drahé, stravování a nocležné drahé, vstupné drahé, jen ta příroda je stejná, ale za chvíli taky nebude - bude se muset chodit jen po cestách a řada míst bude zapovězená. Jak já závidím výletům typu Mácha v těch dobách...
Libor Farský
Opravuji překlep: ZABLOUDIL
Libor Farský
Výborně. KOVÁŘSTVÍ Jan Kovář je pořád lepší než "Cestovní kancelář ZABLOUDL", která je (nejen) v Č. Budějovicích. Oceňuj Váš humor, jen bych Vám radil příště zvážit ta dvě piva, přece jen by policisté mohli být při náhodné silniční kontrole na alkohol přísnější než na normální cyklisty, nevím.
Květoslava HOUDKOVÁ
Článek oplývá pravdivostí. Nejen výletníci na kolech, ale i další "obyčejní výletníci" těžko hledají, kde se najíst za rozumnou cenu. Na "Mužskýho" a další kopce nedojedu, ale pro trochu rychlejší přepravu po městě a rovinách okolí jsem si před 2 r. koupila jízdní kolo - trojkolku, téměř novou, z duralu = lehoučkou. Stavebko nebylo potřeba - rozumná cena, splátky á 1000,-/měs. - zvládla jsem i z nízkého důchodu. Elektropohon lze doplnit, ale zatím nechci: Tím, že šlapu mne (zřejmě zoufalstvím = bez lékaře) opustila artróza z kolene. Za ty 2r. jsem však už 3x píchla - od vnuka ( vždy opravil) mám už ale zákaz "jezdit přes ježky!"
Jana Šenbergerová
Moc hezké, i když do jisté míry i docela smutné čtení. :-) Cyklistickou parádu také odmítáme, stavebko máme, ale obávám se, že ho zhltne něco úplně jiného a dát si k snědku něco na výletě je stále noblesnější a patřičně dražší a dražší. Tam, kde byly restaurace jako stvořené pro turisty a cyklisty, zvou k návštěvě honosné hotely, kde si rozhodně nedáte nic pod stovku, pitím počínaje. Krásně se to četlo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

14%