Dům s tajemnou zahradou
FOTO: autorka

Dům s tajemnou zahradou

10. 12. 2016

Byl jeden domeček,
nebo snad vila?
Pojďme se podívat
kdopak tam bývá . . .

Z okna našeho bytu koukám do obrovské zahrady s vilou. Před několika lety realitní kanceláře nabízely nemovitost k prodeji za dvacet miliónů. (Původní cena byla třicet). Začala jsem se zajímat, komu patří, a objevila zajímavé informace. V roce 1905 ji nechal postavit a chvíli v ní pobýval ředitel Solvayovy továrny v Neštěmicích (pozdější TONASO). Poté byla využívána pro potřeby ředitelství. Do roku 1989 sloužila jako mateřská škola, v roce 2006 ji koupil a zrekonstruoval ruský moderátor a rocker Nikolaj Aruťunov. Vila má 46 pokojů, tři plynové kotle, v přízemí bazén, nahrávací studio, kulečník a je celá vybavena starožitným stylovým nábytkem. Kromě toho k domu patří vinný sklípek, zimní zahrada, parkoviště pro deset aut a obyvatelé mohou v případě nebezpečí dům opustit podzemní únikovou chodbou.

Přestože je rezidence nabízena k prodeji od roku 2012 realitními kancelářemi u nás a v Rusku, nikdo nemá zájem. Zahrada se neudržuje, plot v zadní části popadal a pozemek zarůstá nálety dřevin. Pouze jednou před několika lety v půli prosince začal z jednoho ze tří komínů stoupat světlý dým a na zahradě pobíhali čtyři lidé. Vypadali na pohodovou rodinku s odrostlejšími dětmi. Hlava rodiny začala prořezávat křoví kolem hlavní přístupové cesty a ostatní čistili chodníky. Všichni jsme je považovali za budoucí majitele, jenže oni krátce po Novém roce odjeli a od té doby je vila opět prázdná. Zahrada se pomalu mění v džungli a stává se útočištěm srnek, které se  spokojeně procházejí mezi keři a odpočívají ve vysokém porostu. Obyvatelé ze sousedství jim v zimě pravidelně dírou v plotě přinášejí nějaké dobroty na přilepšení.

Před třemi lety jsem koncem února zaznamenala, že si v koruně vysokého červeného buku začaly budovat hnízdo vrány a já mohla sledovat v živém přenosu výstavbu vraního příbytku. Kromě mě však hnízdo upoutalo pozornost neposedných strak, jež ze začátku ptačí bydlení opatrně okukovaly a po dostavění pravidelně číhaly na okolních větvích. Často je vrány za hlasitého řevu hnaly pryč, ale "stračen" byla převaha. Někdy jsem jich napočítala i šestnáct. Na jaře jsem sledování musela nedobrovolně ukončit, poněvadž rozložitý velikán ukryl důmyslnou stavbu svými hustými listy, a tak ani nevím, zda rodiče vyvedli mláďata nebo ne.  Další rok zůstalo hnízdo opuštěné. Viděla jsem, jak ho stračí komando postupně demoluje, až se úplně rozpadlo. Žádná vraní rodina si už od té doby bukového velikána za hnízdní strom nevybrala.

Jelikož nástává zima a ze stromů opadaly listy, budu mít do dubna výborný přehled, co se v zahradě děje. Aktuálně sleduji dovádějící veverky v korunách stromů a žasnu nad jejich akrobatickými kousky.

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Ptáček
Ten srneček-vidláček je parádní.
Ilona Kolářová
To já mám fotek ještě mnohem více, jak např. srnec odpočívá v trávě, ale nemohu je najít v tom obrovském množství.
Eva Krausová
Ilon, máš velmi zajímavý výhled, tajemný. Škoda té chátrající vily se zahradou. Moc se mi líbí snímek se srncem.
Ilona Kolářová
Zdeňka J., Anna Č., Marie Ž.: zvířátka já pozoruji ráda. Dříve, když jsem měla psy, jsem s nimi chodila do lesa, tam jsme si sedli a viděli vskutku zajímavé věci. Např. několik metrů před nám proběhlo stádečko mladých divočáků (dorostenců) nebo jsme pozorovali jezevce. Moji psi byli vychovaní, že když jsem pozorovala já, tak oni také.
Ilona Kolářová
Alena V., Zuzana P., Eva M.: jak dům nikdo neudržuje, začně chátrat. O srnky nemám strach, za domem jsou zahrádky, louka a hned les. Koukala jsem a je tam i krmelec. Spíš mám stach, aby někdo, až dům koupí, nezačal kácet ty nádherné stromy.
Ilona Kolářová
Elen V., Eva K., Alena T.: pozorování zvířecí říše je velice zajímavé. Do zahrady jsem nevlezla. Ne, že by mě to nelákalo, to já obíhám pořád kolem, ale na domu jsou ze všech stran cedule, že je dlm monitorován. Zrovna včera pobíhali na zahradě nějací výrostci a dnes ráno už tam procházela policie. Dříve v přízemí svítilo malé světýlko, bydlel tam hlídač s malinkým pejskem-dědečkem. Pejsek se vždy protáhl po plotem, označkoval si ulici a zase se vrátil. Také tam jezdila pravidelně hlídka security, ale tak dva tři roky už nikdo.
Ilona Kolářová
Ivana K.: ono je to tak. Koupil to ruský zbohatlík jako své příložitostné sídlo, ale pak zjistil, že stejně nemá čas sem jezdit. Dívala jsem se na inzeráty, uvnitř je vskutku přepych, ale je to obrovské. Minimálně pro tři rodiny. Hlavně by tam také musel být permanentně zaměstnán zahradník. Soukromě to nekoupí určitě nikdo.
Ilona Kolářová
Hana R.: ano, doly u Bubovic mají hodně společného se Solvayovou továrnou, pozdějším TONASEM. Těžil se tam vápenec, který se vozil do TONASA a z kterého (kromě vody a koksu) se jednoduchým způsobem vyráběla soda. Jana Š., Libuše K.: Uvnitř bych se určitě bála.:)
Ilona Kolářová
Naďa Š.: spíš jde o to, že je to na nevhodném místě. Zahrada je obklopena paneláky, pouze ze zadní strany navazují zahrádky a lesík. Když s dům stavěl, žádné paneláky nebyly a byl krásný výhled na Labe. Libor.: Libore, takdy bych Vás brala za souseda. Marie S.: ano, je to zajímavé a bude to asi ještě hodně zajímavé, jak to s domem dopadne.Lidmila N.: já myslím, že nejsem sama, kdo dům sleduje, protože si vždy se sousedkou na patře povídáme, když vidíme něco podezřelého.
Marie Ženatová
Zahrada je skutečně tajemná ale asi i proto hodně zajímavá, díky za hezké fotografie...
Anna Čípová
Zajímavé a trochu smutné čtení.
Zdenka Jírová
Napsala jste hezký článek a je smutné, že tak pěkný objekt se zajímavou historií nikdo nechce. Alespoň že žije ta velká , byť neudržovaná , zahrada. V takových zahradách tichý pozorovatel uvidí zajímavé životy různých živočichů, které by jinde ani nepostřehl. Já také ráda pozoruji život v malém parčíku před naším panelákem. Dokonce jsem tam jednou viděla, jak dravý pták - asi jestřáb- ulovil holuba a téměř pod mým balkónem ho začal trhat, až peří lítalo. Jednou k nám dokonce zabloudila srnka, byla vyděšená, nakonec našla cestu ven a odběhla. Stračí hnízdo už pozoruji několik let. Je to zajímavé. Udělala jste mi svým článkem radost, že nejsem sama, kdo rád "šmíruje" naše zvířecí sousedy.
Eva Mužíková
Tento přiběh mi připomíná osud statku, vedle kterého jsem dlouhá léta žila, který jen díky tomu, že jsem v něm měla svá zvířátka a hlídala jej, nebyl devastován. Ale také chátral. Proto jsem ráda, že se našel zájemce a statek opět žije.
Zuzana Pivcová
I v Praze na různých trasách, kudy jezdím, jsou takové opuštěné, kdysi asi honosné domy. Podobně jsem i sledovala osud krásného činžáku u parku na Invalidovně, kde byl náš archiv. Dorazila ho povodeň 2002, pak už zůstal opuštěný, ale vždy tam čas od času nastal nějaký pohyb, ale to spíš byla opatření ze strany MČ Praha 8, protože hrozilo částečné zřícení a úrazy kolemjdoucích. Teď jsem nedávno jela tramvají kolem a nestačila jsem se divit, dům zářil novotou. U toho "Tvého " domu je mi jen líto té havěti, kterou dříve či později někdo vyžene.
Alena Vávrová
Také mám již několik let na očích prázdný velký dům. Jeho historie je smutná. Sice teď někomu patří, je opravený, i zahrada je udržovaná, ale nikdo v něm nebydlí. Asi byl koupený s nějakým záměrem (zhodnotit ho a pak dobře prodat) a ten nevyšel.
Alena Tollarová
Ilono, nikdy jsi do té zahrady nevlezla? Já bych to asi nevydržela ...
Eva Komínová
Také by mi bylo líto chátrajícího domu i zanedbané zahrady(podle fotek je dost rozlehlá) i toho, že mohu být jen pozorovatelem i když je na co se dívat. Třeba pozorovat ptačí rodinku.
Elena Valeriánová
Taky bych byla pozorovatelem. Musí to být velice zajímavé aorj troše představivosti, je to ba!ada.
ivana kosťunová
Vždy když vidím chátrat takovou krásnou stavbu, je mi to moc líto. Ti kteří by ten nádherný prostor dokázali ocenit, na to nemají peníze, a ti kteří peníze mají si raději nechají postavit sídla podle svého vkusu. Když si představíte, že kdysi zahrada a dům žily, stromy rodily ovoce, po trávníku běhaly děti, je to smutné vidět to tak zpustlé.
Libuše Křapová
Článek a hlavně fotky vypadají jako námět na detektivku. Nebo na horor :-)
Jana Šenbergerová
Pěkné povídání pro sobotní podvečer. Bydlet poblíž, určitě bych také zřídila "pozorovatelnu".
Hana Rypáčková
Něco mi po přečtení článku našeptávalo Solvayovy lomy - u Bubovic, kde bydlí syn chodíme k Berounce k sv. Jánu a cestou je míjíme.... Vápencové lomy- skanzen.Přečetla jsem si i historii Neštemic- velmi zajímavé. Ten tajemný dům se zahradou - to asi přitahuje pozornost....
Lidmila Nejedlá
Ilonko, to je detektivka. Také by mě bavilo sledovat dění v tom záhadném prostoru. Ale je škoda, že to chátrá.
Marie Seitlová
Zajímavé .....
Libor Farský
Ilonko, začínám šetřit. Rád bych měl takovou bezva sousedku.
Naděžda Špásová
Ilono, třeba se tam něco nehezkého stalo, lidí jsou pověrčiví. Ono 20 mega není zrovna málo. Aspoň máte co sledovat.