Petra Garnolová: Rakovinu
v první fázi už zkrotit umíme

Petra Garnolová: Rakovinu
v první fázi už zkrotit umíme

15. 12. 2011

Zdá se, že rakovina v posledních letech doslova bují. Slyšíme o ní takřka denně, v médiích, v práci, v rodině. Umírají na ni naši příbuzní, kosí herce, politiky, slavné byznysmeny. MUDr. Petra Garnolová, primářka onkologického oddělení Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši potvrzuje, že počet nádorových onemocnění v České republice rok od roku stoupá.

„Je pravda, že před deseti lety, kdy jsem s onkologicky nemocnými začala pracovat, slovo rakovina téměř nikdo nevyslovil nahlas a pro média to bylo téma zapovězené. Od té doby se naštěstí mnohé změnilo a nyní je to naopak téma velmi frekventované. Medializace přispěla k lepší informovanosti občanů a tím i k včasnější diagnostice. V rámci evropských statistik patří Češi mezi rizikovou populaci, muži jsou ohroženi zejména nádory střev, plic a prostaty, ženy pak nádorem prsu,“ říká v rozhovoru pro portál i60.cz Petra Garnolová.

Dokáží lidé rakovinu vůbec někdy zkrotit?

Troufám si říci, že rakovinu se již, alespoň částečně, zkrotit podařilo. Některé typy nádorů jsme schopni vyléčit nebo alespoň držet pod kontrolou. Vznik nádoru v organismu je velmi komplikovaný proces, do kterého vstupuje mnoho faktorů. V každém z nás vznikne každý den několik nádorových buněk, které mohou být potencionálním zdrojem rakovinného bujení. Ve většině případů je imunitní systém schopen tyto buňky rozpoznat a zneškodnit. Někdy však imunita nádorovou buňku přehlédne, ta se pak usadí v některém orgánu, začne se množit a nádorové onemocnění je na světě. Člověk, kterému se podaří rozluštit, proč tomu tak je, jistě dostane Nobelovu cenu.

Podaří se tedy alespoň některé typy nádorů dostat pod kontrolu jako je to například u rakoviny děložního čípku, kde vědci objevili účinnou očkovací látku?

Současná medicína si dokáže poradit s onemocněním, které je podchyceno v časném stadiu. V případě, že již došlo ke generalizaci onemocnění, tedy rozšíření choroby do více orgánů, nejsme obvykle již schopni onemocnění zcela vyléčit. Můžeme však pacientům nabídnout zpomalení průběhu onemocnění. Vždy se snažíme prodloužit čas, ale především zajistit co možná největší kvalitu života. A právě kvalita života pacienta je parametr, který je v poslední době v onkologii velmi zdůrazňován.

Proč nejsme ještě dál? Říká se, že vývoj účinných látek brzdí výrobci léčiv záměrně, aby se prodalo co nejvíce nejrůznějších podpůrných prostředků…

Ve světě se ročně na vývoj nových léků s protinádorovým účinkem vynakládá několik miliard dolarů. Cesta od molekuly, u které předpokládáme protinádorový efekt, k jejímu zavedení do klinické praxe je velmi dlouhá, trvá obvykle několik let. Pro představu - každý rok jde do systému testování asi 15 tisíc molekul, ale jenom asi 5 molekul se dostane do klinické fáze testování, tedy k pacientům. Léčebný efekt je nejdříve vždy testován na malé skupině pacientů a teprve až je jednoznačně prokázán léčebný efekt a jsou vyloučeny závažné nežádoucí účinky, může být lék schválen k běžnému použití. Celý proces je nejen zdlouhavý, ale i finančně náročný, což se také odráží v ceně nových léků. Myslím si, že firmy, které vyrábějí takzvané podpůrné prostředky a různé doplňky stravy nemohou konkurovat síle, kterou mají farmaceutické firmy podporované státními organizacemi.

Jak jsme na tom statisticky v České republice, přibývá pacientů s nádory v posledních letech?

Bohužel opravdu nádorových onemocnění přibývá, a to meziročně asi o dvě procenta. Jak jsem již zmínila, u mužů převládá nádor střev, plic a prostaty, u žen pak nádor prsu a v posledních letech také stoupá počet nádorů plic. Někdy jsou ve statistikách opomíjeny nádory kůže, které tvoří rovněž nemalou skupinu. Česká republika má největší výskyt karcinomů ledviny na světě, ale vzhledem k tomu, že úmrtnost na toto onemocnění není tak vysoká jako například u nádoru střev, není tomuto onemocnění věnována taková pozornost. Dalším nepříjemným prvenstvím pro Česko je nejvyšší úmrtnost na karcinom děložního těla a vaječníků. Pro úplnost - v mladších věkových skupinách, tedy u lidí ve věku do 24 let, dominují nádory mozku, leukémie a lymfomy.

Léta se specializujete na nádory střev, jejichž počet stále roste. Co je příčinou, pořád se Češi špatně stravují? Vždyť se zdá, že bůčky a uzené z českých jídelníčků mizí...

Příčinu tohoto jevu se zatím epidemiologům ani onkologům nepodařilo prokázat. Osobně si myslím, že zde stále hrají roli jednak ne příliš zdravé stravovací návyky Čechů, a také chronický stres. Obecně lze rizikové faktory vzniku rakoviny rozdělit na ty, které můžeme ovlivnit, a na ty, které ovlivnit nemůžeme. Typickým rizikovým faktorem je kouření. Lidé, kteří kouří 20 a více cigaret denně jsou 12x více ohroženi vznikem rakoviny plic, ale také rakoviny děložního čípku a dutiny ústní. Dalším rizikovým faktorem jsou infekce, například papilomaviry. Zde vědci odvedli velký kus práce a vakcína, kterou by měli být očkováni jak děvčata, tak chlapci, by měla podstatně snížit výskyt karcinomů čípku děložního, ale i některých dalších orgánů. V některých rodinách je geneticky dána vyšší pravděpodobnost, že člověk onemocní určitým druhem nádoru. Geny, které jsme zdědili po rodičích, samozřejmě ovlivnit nemůžeme, ale častější preventivní vyšetření může odhalit onemocnění včas.

Onkologové stále opakují, že nejdůležitější jsou prevence a hlavně pravidelné kontroly. Jak to vlastně probíhá v praxi, posílají praktičtí lékaři své pacienty na tyto kontroly? Z vlastní zkušenosti vím, že když jsem požádal obvodního lékaře o komplexní vyšetření, protože oba mí rodiče prodělali onkologickou léčbu, nereagoval lékař vstřícně. Má vůbec pacient na takovou prohlídku právo a hradí ji pojišťovny?

Každý občan má právo na komplexní lékařskou prohlídku u praktického lékaře jednou za dva roky. Součástí prohlídky je také základní onkologický screening, tedy pokus o zachycení nádorového onemocnění v časném stadiu. Tato prohlídka je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pokud na sobě člověk pozoruje nějaké změny, které by mohly souviset s onkologickým onemocněním, tedy například nevysvětlitelné hubnutí, bolesti nebo si nahmatá na těle nějaký útvar, měl by navštívit praktického lékaře ihned a ten má povinnost klienta vyšetřit. Pokud má klient přesto pochyby, může navštívit specialistu onkologa. Na našem pracovišti poskytujeme tuto službu zcela bezplatně, v některých nemocnicích je vyžadována přímá platba. Každá žena od 45 let výše má také nárok na bezplatné provedení mamografie jednou za dva roky a na gynekologické vyšetření jednou za rok. Všichni občané od 50 let by měli mít provedeno vyšetření na skryté krvácení do stolice.

Stává se často, že praktický lékař nepošle své pacienty na vyšetření ke specialistům včas?

Především musím říci, že si kolegů praktických lékařů velmi vážím. Jejich „rukama“ projdou stovky lidí s různými obtížemi, najít mezi nimi ty, kteří jsou opravdu nemocní, není jednoduché. Mám kolegy z terénu, se kterými jsem v úzkém kontaktu, často se mnou konzultují nálezy svých klientů a spolupráce je příjemná a hlavně přínosná. Na druhé straně znám i praktiky, kteří příznaky podcenili, a onemocnění se nepodařilo podchytit včas. Občas od praktických lékařů slýchávám, že jsou ve vyšetřování limitováni zdravotními pojišťovnami, já si však myslím, že jde spíše o profesionalitu jednotlivých lékařů.

Rakovina je zrádná především v tom, že se často šíří nepozorovaně. Nicméně podle vyšetření krve je možné zjistit přítomnost nádorových buněk. Proč tedy praktičtí lékaři nedělají alespoň rizikovým pacientům detailní rozbory krve vícekrát do roka?

Představa, že je z krve vždy možné zjistit nádorové onemocnění, je mylná. Součástí vyšetření, které by mohlo odhalit nádorové onemocnění, je především podrobný rozhovor s pacientem o jeho obtížích a klinické vyšetření lékařem. Na základě těchto informací jsou potom indikována další vyšetření, například krevní odběry s vyšetřením onkomarkerů, RTG plic, ultrazvuk a další specializovaná vyšetření. I v běžných krevních odběrech může lékař zaznamenat nepřímé známky nádoru. Vaše otázka byla pravděpodobně směřována na vyšetření tzv. onkomarkerů, tedy látek, které mohou být produkovány nádorovými buňkami a detekovány v krvi. Bohužel, tyto látky nádor neprodukuje vždy a tedy ani negativní nález onkomarkerů nemusí znamenat, že je člověk zdravý. V onkologii je jejich vyšetření používáno nejčastěji k monitorování průběhu onkologického onemocnění.

S některými druhy zhoubných nemocí bojují lidé hodně dlouho, tělo někdy až neuvěřitelně odolává drastické chemoterapické léčbě. Je někdo odolnější vůči této "chemii" nebo je to i otázka psychiky pacientů?

Jako onkolog nemám ráda označení drastická chemoterapie. V 60. a 70. letech, kdy se s podáváním chemoterapie začínalo, byla aplikace často doprovázena bouřlivými alergickými reakcemi, nevolností, zvracením, poruchami srdečního rytmu a dalšími nepříjemnými projevy. Dnes již máme k dispozici mnoho moderních, účinných léků, které jsou schopny tyto nepříjemné příznaky odstranit nebo výrazně utlumit. Samozřejmě každý člověk má trochu jinak nastaveny metabolické procesy v játrech a ledvinách a má tedy rozdílnou schopnost vyrovnat se s chemoterapií. Bohužel zatím, až na výjimky, neumíme říci dopředu, jak bude jednotlivý člověk chemoterapii snášet. U terapeutických režimů, kde je předpoklad, že aplikace bude doprovázena například zvracením, vždy zajistíme pacienta silnými léky proti zvracení preventivně. Předejdeme tak vzniku nežádoucí psychické smyčky „mám jít na chemoterapii, už je mi dopředu špatně“. Psychika a také sociální zázemí hraje významnou roli v tom, jak bude pacient léčbu i onemocnění jako takové zvládat. Myslím si, že každý onkolog by měl být i tak trochu psycholog, protože pracuje s lidmi, kteří se ocitli ve velmi obtížné životní situaci. Na našem pracovišti je součástí týmu psychiatr, psycholog a také sociální pracovnice.

Jak vaši práci psychicky zvládáte vy sama? Musí být hodně depresivní říkat pacientům diagnózu, případně tu krutou pravdu, kdy je jasné, že se léčba nevyvíjí dobře...

Máte pravdu, že sdělovat někomu, že jeho onemocnění se nedá zcela vyléčit, že pravděpodobně významně zkrátí jeho život, není jednoduché. Obecně jsou v naší společnosti otázky nemoci a smrti stále velmi tabuizované. Jako lékař se snažím s pacientem vždy navázat vztah založený na důvěře, takže moji pacienti jsou plně a pravdivě informováni o rozsahu onemocnění, prognóze a také o všech léčebných krocích, které budou následovat. Doba, kdy lékař přikazoval a pacient se podřizoval, by měla být již minulostí. Nemělo by se zapomínat na to, že součástí léčebného týmu je také pacient sám. Mám v péči pacienty ve všech stadiích onemocnění – ty, kteří absolvují zajišťovací léčbu, budou uzdraveni a s nimiž se budeme potkávat jen na pravidelných prohlídkách, ty, jejichž onemocnění se nedá již zcela vyléčit a čeká nás často mnohaměsíční cesta, kdy bude probíhat chemoterapie, ozařování, hormonální léčba nebo některé další onkologické intervence, a také ty, u nichž už byly možnosti onkologické léčby vyčerpány, a čeká mě nelehký úkol provést pacienta posledním obdobím jeho života. Obzvlášť tato skupina pacientů klade vysoké nároky na psychiku lékaře a samozřejmě i na psychiku ostatních členů týmu. Myslím si, že to, co člověk v tomto období života potřebuje od lékaře, kromě medicínských znalostí, je respekt a pocit, že se má na koho obrátit. Na našem pracovišti se snažíme pacienta neopouštět, ať už je na cestě mezi zjištěním diagnózy a vyléčením nebo smrtí kdekoliv.

Jak relaxujete vy sama?

Relaxace je opravdu nezbytnou součástí života onkologa. Moji největší oporou je rodina. Asi to bude znít to jako fráze, ale je to tak. Můj manžel je také lékař a já to považuji za výhodu. Myslím, že některé pocity, které v práci lékař zažívá, jsou pro nelékaře nepochopitelné. Není to nějaké povyšování lékařů, ale realita. Velkou podporu mi dávají také naše dvě dcery, které jsou velmi samostatné, což mi také umožňuje dělat moji práci naplno. Vzhledem k tomu, že naše zaměstnání je velmi časově náročné, vážíme si společně stráveného času. V zimě rádi jezdíme lyžovat a v létě podnikáme výlety po Čechách.  Já osobně mám moc ráda výtvarné umění, takže občas navštívím aukci obrazů a vychutnávám si tajemnou atmosféru Žofína, „kde si čísla kupují obrazy“.

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Velmi pěkně zpracované téma, mám osobní zkušenost.