Jak poznáme psychopaty?
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak poznáme psychopaty?

22. 2. 2017

V první části o tom nešťastném „okopávání“ od Fr. Mendlíka, potom (aniž bych jej tímto s nimi spojoval) o výskytu psychopatů kolem nás.  

Nejdřív k některým příspěvkům Fr. Mendlíka. Jsou všechny z 16. - 18. února a najdete je v rubrice Líbí – Nelíbí, další jsou v diskusních chatech či dokonce v komentářích k cizím článkům. Proč o tom píšu tady? Protože nechci přistoupit na jeho styl krátkých a zlých polemik (spíš invektiv) v těch rubrikách. Ty reakce by se také zveřejnily a všichni byste je četli. Proč tedy odpovídat po kouskách, když to tady může být celé najednou.   

Pane Mendlíku, napsal jste: „Vy opravdu znáte nějaké sportovce? Já jenom podnikatele bez národní hrdosti.“ – To přece není pravda, že každý sportovec je podnikatel bez národní hrdosti. Od vás to bylo úmyslně přehnané, abyste si rejpnul či někoho naštval. Vy asi sám tušíte, že to ve svých formulacích přeháníte a my ostatní (myslím normální čtenáře) víme, že to není pravda. Ale slušní lidé na to prostě pokaždé nereagují. Tím neříkám, že nejste normální (v psychiatrickém smyslu), protože vás neznám a samotná hranice normality není zcela vyhraněná, avšak vaše projevy jsou bohužel příznaky určitého deficitu. Nemusím vám dokazovat, že všichni sportovci takoví nejsou, dokonce spíš jen menšina, a nemusím to dokazovat proto, že ostatním lidem to je ze zkušenosti úplně jasné a vy se stejně nechcete poučit (zatím).

O dva dny později: „Já si za svými názory stojím, ať už se to ,,znalým" lidem líbí, nebo nelíbí.“ – Prohlásil jste mne předtím za neznalého, tak jsem se prohlásil za znalého J. Vy si přece klidně stůjte dál za svými názory, ať se mi to líbí nebo ne. Avšak kromě toho, že se ztrapňujete před ostatními, tak do sebe zažíráte tu ustavičnou negativitu, možná zlobu, možná nenávist. Ono se to postupně stává určitým způsobem vidění světa a prožívání života, a to by mi bylo líto, kdybyste v tom pokračoval či dokonce prohluboval negativní postoje.

Tentýž den: „Jestliže pane Č. souhlasíte s nevybíravými a sprostými útoky na PREZIDENTA REPUBLIKY, házením vajec, akcí Červené karty a červenými trenýrkami, nekárejte za jiný názor.“ – Zase jste to formuloval, tak, jako bych s házením vajec atd. souhlasil. „Jestliže souhlasíte, … nekárejte.“ Ale představte si, že já taky nesouhlasím, tak s čím máte problém? Vždyť to o mně dosud vůbec nevíte a já vám to nyní řeknu: se sprostými útoky nikdy nesouhlasím. Od vás to měla být zase nějaká rána pod pás, nějaké píchnutí, kousek zlé vůle. Proč?

Vy takhle umíte provokovat k polemice a člověk ne vždy odolá. Tak třeba mě napadá otázka, jak je možné, že si prezident republiky (píšete to s velkými písmeny, to je zajímavé) vůbec může vysloužit nevybíravé a sprosté útoky? Jak nás může reprezentovat někdo, kdo svými výroky vyvolává takové bouře? (A to si všimněte, že v těchto větách pana Z. nehodnotím, ani nedávám příklady jeho výroků, prostě se ptám, jak k tomu vůbec mohlo dojít, že tolik lidí nemá rádo svého prezidenta? Bylo něco takového v éře Masaryka, Beneše nebo Havla?) - Avšak já do takové polemiky nepůjdu, nenechám se vyprovokovat, musí vám bohužel stačit mé občasné stručné glosy.  

Například mně jsou některé názory Zemana i Klause sympatické. Nevím, proč by měly být všechny jenom špatné nebo všechny jenom dobré. Černobílé vidění je jedna z nejhorších chorob celých národů a tím spíš jejich mluvčích, které něco neustále nutí se vyjadřovat negativně ve veřejném prostoru (včetně i60.cz).

Samozřejmě, že psychologové mají mnoho poznatků a domněnek o podobném chování a umí je pojmenovat. Já to neudělám, ačkoliv to možná čekáte. Pane Mendlíku, jak si sám všímám, vy každou chvíli s něčím bojujete, pořád se musíte proti něčemu vymezovat, pořád se musíte nějak ozývat, protestovat, hodnotit. Pište humorné příběhy se skrytým ponaučením, tak vás máme nejraději. Neházejte rukama nohama kolem sebe, nebojujte tak moc. Šetřete se na důležitá témata a odstraňte z hlavy předsudky o jiných lidech. Prosím.

♠ ♠ ♠

A nyní o těch psychopatech.

V jedné tehdejší odpovědi jsem naznačil, že pánové Klaus a Zeman jsou psychopaté. To pana Mendlíka, a asi i další čtenáře, pobouřilo – jak to jen mohu vědět? Nyní to vysvětlím. V jejich případech jde minimálně o tzv. narcistní psychopatii, ovšem ještě s dalšími charakteristikami, kterými vás nebudu zatěžovat. Bohužel, je to tak. Psychopatů je všude kolem nás mnohem víc, než si myslíte. Nejsou to blázni, mají „jen“ narušené některé „povahové“ vlastnosti a základní postoje k sobě, k ostatním lidem a ke světu, a proto se chovají tak, že je jako psychopaty můžete identifikovat.

Takže to není nemoc, kterou by prostě lékaři museli léčit. To je spíš „jen“ úchylka. Ale taková, že devastuje celé okolí psychopata. Jací takoví lidé jsou? Psychopatie jsou rozmanité, soustředím se na Z. a K. V jejich případě jde (nejenom) o narcistní psychopatii. Tento rys je u obou zvlášť nápadný (nepozná se to pouze z křivých úsměvů, ale též z jejich gestikulace a slovních projevů, což vše docela dobře ukazuje televizní obrazovka a další média).   

Bývají vztahovační, protože jsou sebestřední, ale bývají také panovační, bezcitní. Jestli mají smysl pro humor, je to humor více nebo méně krutý, který druhému škodí. Často jim chybí soucit a určitě i svědomí. Vyžadují loajalitu, ke svým lidem loajální nebývají, spíš je využívají (to neznamená, že je neodměňují dobrými místy a platy, naopak, odměňují je proto, aby sami mohli pokračovat ve svém závadném chování). Lidově se tomu říká, že nemají charakter. Dále těžko akceptují cizí názor, bývají pomstychtiví, umí intrikovat (s noblesou!), nesnesou, aby je někdo v jejich blízkosti převyšoval (tzn. ohrožoval). Ostatní lidi vnímají buď jako použitelné prostředky, nebo jako překážky, které je třeba odstranit. Jsou to predátoři.

Kdyby se takový člověk projevil na veřejnosti jako hulvát (jímž zpravidla je), bude to zdůvodňovat tím, že je pouze upřímný. Jeho pomalá řeč, odmlky, spokojené grimasy apod. dělají dojem serióznosti, ale je to zadržovaná spontánnost, která by jej prozradila (ve skutečnosti v tu chvíli potřebuje být zlý, kousavý a nemilosrdný). Protože však takoví lidé mají často docela vysokou tzv. sociální inteligenci, chápou, jak se na veřejnosti chovat mohou a jak ne, takže laiky jejich chování docela dobře splete. Psychopaté, kteří se dostali do vysokých funkcí (Z. a K. nejsou jediní, ale právě pro ně to platí učebnicově), mohou být vysoce inteligentní a naučili se již mnoha komunikačním a dalším fintám. Tudíž své chování na veřejnosti mají většinou pod kontrolou. Minimálně jsou aspoň abrazivní (tzn. působí na vás jako smirkový papír, v soukromí jsou protivní, ustavičně něčím otravují či vás rovnou pořád se.ou – jak se tomu lidově říká).

Odlišné názory chápou typicky jako důkazy hlouposti jiných nebo jejich nepřátelství a nutkavě se s nimi snaží vypořádat. Pro ostatní lidi zcela pochopitelnou a běžnou různost názorů vnímají jako útok na sebe (na svou jedinou pravdu), jako ošklivý naschvál od druhého člověka, který je ohrožuje tím, že má jiný názor. Bývají punitivní (rádi trestají, alespoň slovně). Bývají nedůvěřiví či podezíraví. Nikdy nezapomínají. Nikdy neodpouštějí. Jsou zlí.   

Rozhodně všichni nejsou ti narcistní (sebestřední), rozmnaitých psychopatií je spousta, protože skoro každý rys osobnosti může vyhřeznout za hranice normálního chování a prožívání. Mnoho psychopatů je mezi politiky (v demokracii i diktatuře totiž dobře systémem vzlínají, nebudu však zdržovat popisem tohoto mechanismu - dobrým příkladem psychopata je Stalin). Mnozí další se však dostávají do pozic šéfů firem, soudců, policistů, ředitelů škol, vedoucích úředníků či různých kontrolorů. Psychopati své podřízené uštvou. Obchodníci vás bez skrupulí okradou (určitě jich je dost mezi šmejdy). A ovšem, ti všichni nejsou psychopaty jen v zaměstnání, ale taky doma. Potřebují proto za manželku určitý typ žen, které k nim budou vzhlížet a uctívat, ale to tu rozvádět nebudu.

Rád bych připsal, kdo psychopati určitě nejsou a je jedno, jestli se to zrovna mně nebo vám líbí či nelíbí. Psychopaté pravděpodobně nebyli nebo nejsou například Babiš z ANO, Sobotka z ČSSD, Fiala z ODS, Schwarzenberg z TOP09, Bělohrádek z KDU-ČSL, bez stranické příslušnosti například Medek, Havel, Halík, Horáček, asi i Robejšek (Realisté) a množství dalších. Doufám, že jsem zvolil dostatečně rozmanité politické spektrum, abyste to přijali bez nepřátelství a černobílých předsudků. Fanatismus a osobní nevraživost už dokázaly napáchat dost špatného.

♠ ♠ ♠

Jak jsem napsal v úvodu, nebaví mě a nechci pořád s někým polemizovat, mlátit kolem sebe, pořád se nějak bránit nebo útočit. Tak se prosím na mě nezlobte, že nebudu reagovat na žádné osobní komentáře a invektivy. Naproti tomu psychopaté v politice či podobná jiná obecná témata, to mne skutečně zajímá a znepokojuje a k tomu se podle potřeby vyjadřovat budu. Posílám ke zveřejnění 19. 2. 2017.

 

Poznámka redakce: Dali jsme možnost panu Čepelkovi vyjádřit se. Další autorské texty, které se budou týkat ostatních čtenářů však vydávat nebudeme. Žádáme tímto, abyste zanechali nejrůznějších invektiv či hádek. Jak jsme již dříve upozorňovali, nebudeme to tolerovat. Pro výměnu názorů slouží výhradně rurbika Ring. Děkujeme za pochopení.

Hodnocení:
(3.3 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage
TÉMATA
PRODUKT TÝDNE

Kočičí jídelníček by měl být pestrý, chutný a zdraví prospěšný. Lahodná Brit Care kapsička poslouží jako kompletní krmivo nebo jako doplněk k suchému krmivu pro zvýšení rozmanitosti a chuti. Více zde.

BCC_pouch2.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.