V době před druhou světovou válkou, kdy vzkvétaly organizace jako Sokol či Dělnická tělocvičná jednota, cvičili lidé mladí i staří. Při sokolských sletech bylo vidět vrásčité pány a dámy ve skvělé fyzické kondici, kterou se rovnali cvičencům o generaci mladším. Jenže pozor, tehdy byli za seniory považováni lidé, kterým bylo třeba kolem padesáti. Umíralo se dříve než nyní a tak padesátka, natož šedesátka byla považována za vysoký věk. Kdo v něm byl schopen udělat kotrmelec, vyzdvihnout se na kruzích nebo předvést jednoduchou cvičební sestavu, byl hrdina. Nyní se mluví v souvislosti mezi sportem a seniory o lidech, kterým je klidně osmdesát. I v tomto věku mnozí jezdí na kolech, na běžkách, chodí do kurzů jógy. Věk se posouvá výše, kondice lidí se zlepšuje, mnozí se nechtějí vzdávat fyzické aktivity, na kterou byli zvyklí. Takže jde jen o to, umět si vybrat tu správnou, kterou si ve vyšším věku skutečně pomůžeme a neuškodíme.
Existuje vůbec něco jako ideální sport pro seniory?
Samozřejmě záleží na tom, jaký měl člověk vztah ke sportu celý život. Když se sedmdesátiletá žena, která celý život nesportovala, rozhodne vyjet na běžky, může z toho být malér. V lepším případě to může končit celkovou svalovou únavou, vyčerpáním, v horším případě nějakou tou zlomeninou. Ale když někdo jezdil na běžkách celý život, není důvod se jich ve vysokém věku vzdávat, pokud cítí, že mu tento druh pohybu dělá dobře. Právě senioři, kteří jsou zvyklí se hýbat, obvykle za celý život dobře vědí, jak hodně si mohou naložit, kde přesně je ta míra, která tělu pomáhá nebo škodí.
Samozřejmě se však dá i ve vyšším věku s nějakým sportem začít.
Za ideální jsou v tomto směru považovány tyto.
Chůze.
Choďte, to slovo uslyší od lékaře snad každý, kdo má nadváhu či nějaké zdravotní obtíže. V poslední době si čím dál více seniorů pořídilo hůlky a vyznává takzvaný nordic walking. Lékaři jásají, právě tato disciplína je považována za absolutně nejvhodnější. Chůze je totiž nejpřirozenější pohyb a je pro zdraví bezpečný, což je v případě sportu pro seniory důležité. Mnozí si totiž kvůli různým zdravotním obtížím nemohou určité druhy sportů dovolit. Při sportování by si měli dávat pozor, zda se necítí slabí, unavení, zda jim nebuší srdce. Pokud ano, je to známka, že to se sportem přehánějí. U chůze to nehrozí. Pokud si člověk najde vyhovující rytmus a vzdálenost a díky hůlkám si udržuje vyhovující tempo, je to to nejlepší, co ve vysokém věku může dělat.
Jóga.
Mnoho organizátorů kurzů jógy pořádá speciálně ty pro seniory. Je to výhodné, protože jde o cvičení ušité na míru lidem, kteří mají různá zdravotní omezení související s věkem. Právě jóga je ideální na to, aby se tělo takzvaně rozhýbalo. Pomalu, lehce, jemně. Zároveň jsou kurzy místem, kde se potkávají podobně smýšlející lidé, takže v nich vznikají nová kamarádství. Zkrátka, kdo není úplný samotář, pro kterého je cvičení ve skupině noční můrou, jógu by měl vyzkoušet.
Plavání.
V mnoha městech se objevily nabídky na plavání pro seniory. V určitých časech jsou městské bazény vymezeny kurzům pro dříve narozené. Nejde o to, že by snad neuměli plavat, ale o to, aby jim na hlavu neskákaly rozjívené děti a relaxaci ve vodě nerušil jejich řev. Plavání označují lékaři za další z trojice sportů nejvhodnějších pro lidi i v hodně vysokém věku. Je to totiž podobně jako chůze přirozený pohyb, na který je většina lidí zvyklá. Takže vlastně jde jen o rozpohybování se, obnovení návyku. Mnozí, kteří se k plavání ve vyšší věku vrátili, jsou udiveni, jak dobře jim dělá. Samozřejmě nejde o to vyrazit do bazénu a snažit se ho přeplavat několikrát tam a zpět jako v mládí. Stačí pár temp, splývání, klidně nějaké to dovádění s nafukovacím kolem. Jde o to protáhnout se, relaxovat a užít si při tom třeba i trochu legrace.
