Kdo chvíli stál...
10. 6. 2017
Sleduji seriály. Odpočívám u nich. Nemusím přemýšlet a někdy jen tupě zírám. V seriálu Panství Downton je jistá paní Patmorová. Kuchařka, která má své neotřesitelné výsadní postavení v hierarchii kuchyně výše zmíněného panství. Ale běda, přichází elektrifikace. Paní kuchařka se bojí elektrického šlehače, nechápe význam ledničky (vždyť led ve spíži byl tak praktický a stačilo to). Najednou má slzy v očích – nestačí těm mladým a její post je ráz na ráz ohrožen. A proto, moji milí vrstevníci a vrstevnice. Nebojme se virtuálního světa, chytrých mobilů, nových aplikací a jiných elektronických vymožeností, ať nedopadneme jako paní Patmorová. A ta měla oproti nám tu výhodu, že tehdy alespoň ještě fungovala přirozená úcta ke stáří. Pamatujte: kdo chvíli stál, již stojí opodál!
Čtěte dále:
Zážitek roku - Virtuální přátelství na i60
Nevím, jestli je to vhodný příspěvek na toto téma, ale já to tak cítím. Tuto myšlenku, tak Vám…
Seniorka v cizím městě
Čas od času jsem nucena vydat se za dobrodružstvím do neznámých míst. Nemám na mysli žádnou…
Příběh na 50 slov: Sběratel
V Mladém světě si přečetla, že dlouhodobě nemocný mladík sbírá nálepky od zápalek a prosí čtenáře,…
Skauti slavili 100 let
V sobotu 4. května 2019 se sjely skautské oddíly z okresu Blansko do Boskovic aby započaly oslavy…
O fenoménu MAJÁLES
Majáles ( v překladu z latiny "májové, květnové"), jsou české studentské oslavy příchodu máje, je…
Panelákový život černého pavouka
Před vánoci jsem byla s vnoučkem v obchodě. Uviděl tam velkého, černého a chlupatého pavouka …
Proč musely zemřít
K sepsání tohoto příspěvku mě přivedl nedávný článek o umísťování pamětních desek do dlažby před domy, v nichž kdysi žily židovské rodiny, které za války nenávratně zmizely. Někdo se otázal, zda se podobným způsobem vzpomíná i na zavražděné české občany.
Kupředu levá špenát
Kupředu leváááá, kupředu leváááá, zpááátky ni krok, ta dadada tadada tadada.... Z rozhlasu po drátě…
Nabízíme kvalitní sex
To si takhle jednoho podzimního rána čekám na autobus. Prosklená zastávka je ukryta mezi stromy na…
Bez záblesku srandy v očích
Maturitní zkouška na železniční průmyslovce ve Valticích se chýlí ke konci. Frantík Rendlů je už v…
Volary
Letos jsem se rozhodla potřetí navštívit městečko Volary ležící v podhůří Šumavy. Vždy se ubytuji v…
Podkrkonoší: Koťata a houby
Do Hostinného jsem nejezdil jenom do školy, ale i podnikat jinak, než prodávat lahve od limonád.…
Žižkovská kina
V minulém režimu se tu uživilo pět kin. Byla četně navštěvována, televize tehdy nebyla. Před…
Smysluplnosti
Mám na nočním stolku tenký sešit s barevnými listy, a tužku, ta je černá a tlustá. Kdyby mě ve…
Podivný středomořský symbol
Na našich cestách po Středomoří, hlavně tedy v Itálii, ale i Řecku, jsme se setkávali se zvláštním…
Etický kodex uživatele webu - s humorem, ale neubližovat
Vážení čtenáři, již delší dobu si pohrávám s myšlenkou na založení vlastního webu s ústředním…
Madla, abych neupadla
Madla, abych neupadla, mám po celém svém malém bytě. Je to byt sociální a vlastně pro postižené.…
Žižkovské vetešnictví
V minulém režimu tu bylo jenom jedno, bylo tak středem zájmu. Prací se moc peněz vydělat nemohlo,…
Tunel
Nevěřím sice na pověry a nechci ani nic přivolávat, ale zdá se mi, že se mé tělo se svými potížemi…
Fotoreportáž: Já a Mičurin
Ne, nebojte se, nebudu psát nic o ruském ovocnáři Mičurinovi. Za dob totality jsme tak říkali…
