Svět podléhá špatné náladě. Co s tím?
Ilustrační foto: ingimage.com

Svět podléhá špatné náladě. Co s tím?

19. 6. 2017

Nevěříme, že se současné děti budou mít v dospělosti lépe, než se máme my. Dobře už bylo, bude jen hůř. To si nyní myslí většina Evropanů a Američanů. Svět se veze na vlně pesimismu. Je velmi snadné jí podlehnout. A je to i nebezpečné. Je to vcelku pochopitelné. Svět, na který jsme zvyklí, je v ohrožení. Stačí si pustit zprávy, poslouchat o množících se teroristických útocích, o vlnách migrantů, a ztratí klid i ten největší flegmatik či optimista.

Agentura Pew Research Center oznámila výsledky svého průzkumu. Podle něj jsou téměř dvě třetiny Američanů přesvědčeny, že příští generace se bude mít mizerně. Myslí si to také devět z deseti Francouzů. Frustrace panuje například také v Japonsku. Tam se osmdesát procent lidí vyslovilo tak, že nevěří, že svět čekají dobré časy. Zajímavé je, že tento pesimismus zachvátil svět v době, kdy se ekonomice ve vyspělých zemích daří. Pesimismus je největší od dob hospodářské krize v třicátých letech. Po ní se lidé v podobných výzkumech vždy spíše přikláněli k víře, že se další generace budou mít lépe než ta jejich.

Zároveň vědci zkoumají, nakolik dobrá nálada a víra v budoucnost má vliv na nemocnost a délku života. Americká vědkyně Kaitlin Haganová a její tým zveřejnili studii, která analyzovala sledování sedmdesáti tisíc žen v letech 2004 až 2012. Každý rok monitorovali zdraví svých respondentek ve věku mezi padesáti třemi až osmdesáti třemi roky. Přes čtyři a půl tisíce z nich během výzkumu zemřelo. Haganová se snažila zjistit a porovnávat jejich míru optimismu. Došla k závěru, že čtvrtina žen, který vykazovaly vysokou míru optimismu, měla o třicet procent méně nemocí s rizikem úmrtí. Samozřejmě, že to není tak jednoduché. Neznamená to, že každý, kdo věří, že vše tak nějak dobře dopadne, je zdravější než ten, který má ze všeho obavy. „Jenže optimističtí lidé mají tendenci k zdravějšímu životnímu stylu. Věří v budoucnost, tudíž si svět chtějí co nejdéle užít a starají se o sebe. Lépe jedí, cvičí, lépe spí,“ vysvětlila Kaitlin Haganová. A dodala: „Může to být i tak, že optimismus má přímý vliv na naše biologické fungování a souvisí například se zánětlivostí.“

Zdá se tedy, že současný šířící se pesimismus a ztráta víry v to, že se vývoj světa ubírá dobrým směrem, může mít na lidi vliv i v tom smyslu, že si tím přidělají nemoci. „Pokaždé, když vidím zprávy o teroristických útocích, nemůžu spát a je mi špatně,“ vypráví pětasedmdesátiletá Inge z Prahy. „Jsem prostě taková povaha, všechno si hodně beru. Vnuk mi říká, abych se na zprávy nedívala a nezabývala se tím, co se ve světě děje. Jenže to já nedokážu. Zajímá mě to, chci vidět, kam se svět ubírá, i když mě to děsí. Když jsem naposledy viděla, jak teroristé zaútočili na ty nebohé děti na koncertě, bylo mi z toho tak špatně, až jsem ráno šla k lékařce. Měla jsem špatný tlak, bušení srdce,“ říká. Podobně těžce prožívá současné události další citlivá dáma, šedesátnice Marta z Ostravy. „Když vidím, co se děje, myslím na své dvě vnučky. Co je čeká, jaký budou mít život. Mám strach. Dochází mi, v jak dobré době jsem prožila život já. Už jsem nezažila válku. To, že jsme nadávali, že za komunistů nebyly mandarinky a museli jsme chodit na pitomé schůze, mi v souvislosti s dnešní hrozbou terorismu připadá jako život v ráji. Bojím se, že dnešní děti čekají války, hlad, samé zlo. Často kvůli tomu nemůžu spát, mám bušení srdce,“ vypráví.

Psychologové se shodují v tom, že sledování zpráv o válečných konfliktech, teroristických útocích a navíc i nepřehledná politická situace a hádky politiků skutečně v mnoha lidech vyvolávají obavy, paniku, strach z budoucnosti. Dá se proti němu bojovat třeba tím, že člověk omezí sledování zpráv, pokud cítí, že mu hrůzné výjevy nedělají dobře. Ale nikdy se před současnými problémy stejně neschová. A izolace stejně není řešením. Tím naopak je snaha pracovat na znovunabytí optimismu. Zní to sice jako fráze z nějaké příručky pro manažery, ale psychologové to míní vážně.

„Optimismus se dá zlepšovat a tvořit. Protože pětadvacet procent optimismu je genetického původu, ale zbývajících pětasedmdesát procent může každý z nás ovlivnit,“ říká Kaitlin Haganová. Existují přímo poučky, jak se optimismu učit. Například si každý den zkusit sestavit soupis věcí, které nám ten den udělaly radost nebo za které bychom mohli být vděční. Pomáhá prý i představovat si, jaké by to bylo, kdyby se nám v budoucnosti splnilo to, po čem toužíme. Zkrátka, lidé, kteří o něčem sní, to mají jednodušší než pesimisté, kteří říkají: Mně se to stejně nepovede, nemám štěstí, nic lepšího už nikoho z nás nečeká.

A jak jsme na tom s vírou v budoucnost a spokojeností my Češi? Studie Sociologického ústavu Akademie věd ukázala, že nejspokojenější jsou lidé žijící v partnerství, kteří mají děti. „Vysokoškoláci mají spokojenost se životem dva a půl krát vyšší než ostatní a ženy jsou spokojenější než muži,“ uvedla socioložka Martina Myslíková. Dále se potvrdily poměrně známé věci, například to, že spokojenější jsou lidé, kteří v práci dosáhli vyššího postavení a vyšších výdělků. A těm pak optimismus zpravidla vydrží i v penzi.

Takže, pokud mezi ně někdo patří, měl by tvrdě pracovat na tom, aby ho současná vlna pesimismu šířící se světem o optimismus nepřipravila, přestože věřit v lepší budoucnost je pod vlivem zpráv o terorismu, migraci a hádkách politiků čím dál těžší.

Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

TÉMATA