Pohádka - Prasátko Robík a červená řepa

Malá Pavlínka jezdila s rodiči k dědečkovi, který měl malý statek a tam prasátka, ovečky, slepičky a husy. Pavlínka chodila ráda s dědečkem všechna zvířátka krmit a také si je hladit. Tentokrát, když zase přijeli k dědečkovi, postěžovala si maminka, že Pavlínka nechce jíst červenou řepu. Dědeček se zamyslel a říká: "To by bylo, abych ji nenaučil červenou řepu jíst, vždyť je tak sladká a dobrá a hlavně zdravá.“

Druhý den, když Pavlínka ráno vstala, řekl jí dědeček: "Pavlínko, půjdeme spolu nakrmit Robíka a ovečky, slepičky a husy?“ „Ano, ano“ volala Pavlínka „a co budou dnes papat?“ Dědeček se podrbal na bradě a povídá „Robíkovi připravíme brambory s červenou řepou ...“ a v tom se ozvala Pavlínka „Jé, to já nejím, to mi nechutná! Dáme Robíkovi něco jiného.“ Dědeček se zamračil „Pavlínko, dáme mu brambory s řepou. Robík má moc rád červenou řepu, protože je sladká a dobrá, a také ví, že je zdravá!“ a pokračoval dál „Pojď, uvaříme brambory a řepu, uvařené rozšťoucháme v míse a uvidíš, jak si bude Robík mlaskat“.

Udělali všechno tak, jak dědeček řekl, vzali mísu pro Robíka, do malé misky zrní pro slepičky a husy a celou kukuřici pro ovečky. A protože bylo hezky, sluníčko svítilo, dali všechno krmení pro zvířátka do výběhu na zahradu. Robík přiběhl ke své míse, zachrochtal a pustil se do brambor s řepou. Pavlínka se na něj dívá a myslí si „Tomu to nějak chutná, to je divné.“ Rozeběhla se do chalupy a volá „Maminko, já chci brambory s řepou, jako má Robík. To musí být dobrota, když mu to tak chutná.“ Maminka to slyší a usmívá se „Pavlínko, tedy pojď, uvaříme tu dobrotu spolu“. V kuchyni vyndala maminka brambory a červenou řepu a povídá Pavlínce: „Oloupeme brambory i řepu a dáme vařit“. Pavlínka se dívá a říká si: „Už se těším, že si pochutnám jako Robík.“ Mezitím maminka dala brambory vařit v jednom hrnku a červenou řepu ve druhém a připravila si koření, kterým vše při vaření ochutí. Pavlínka ještě na chvíli vyběhla na zahradu, kde si s dědečkem povídala o tom, co všechno mají jeho zvířátka ráda, v kurníku posbírala vajíčka od slepiček a pod stromy posbírali společně spadána jablíčka pro ovečky. „Pojďte domů, je vařeno“ uslyšeli maminku, jak na ně volá z okna kuchyně. „Dědečku, pojď rychle, maminka nás volá. Už mám chuť na brambory s řepou!“

Když vešli oba do kuchyně, uviděli na stole připravené talíře a na nich tu dobrotu, která voněla, až se Pavlínce sliny sbíhaly. Honem si doběhla umýt ruce a už seděla u stolu. Pustila se do žluťoučkých brambor a červených kostiček řepy a zvolala na maminku: „Mami, to je ale dobrota, už vím, proč to tak chutná Robíkovi. Zítra mi to uvaříš zase, viď!“ Maminka mrkla na dědečka a tím mu poděkovala za to, že Pavlínku naučil jíst červenou řepu.