Beton stále mladý
FOTO: Tomáš Hejzlar

Beton stále mladý

2. 12. 2017

Pokud si v roce v roce padesátého jubilea od konání EXPO 67 připomínáme úspěch československého pohostinství, měli bychom zmínit fenomén, který se tam zrodil. Pod tlakem událostí vznikl nápoj, který od té doby patří do zlatého fondu české mixologie.

Beton, potažmo Becherovka, nejsou v barech až tolik frekventovanými nápoji. Proč tedy v Montrealu? Z nouze ctnost, dalo by se říci. Nápojáři tam brzy zjistili, že vlastně nemají k dispozici aperitiv, který by hostům vyhovoval. Samotná Becherovka jim byla sladká, slivovice či borovička byly spíš digestivy.

Nad problémem se sešli tedy čtyři vyhlášení odborníci. Všichni shodou okolností ze Zámecké restaurace. Vladimír Belovič, Ivan Chadima, Bohumil Minarovič a Karel Pinka. Měli zadání a úkol. Ale také základní kámen k dalšímu budování. Belovič přišel s mixem Bechera a toniku. Bylo to nasládlé, ale i hořké, lehce perlivé a báječně se to pilo. Takže pánové doladili optimální poměr a způsob servírování. Výsledkem tehdy byl nápoj jménem Becherbitter – tonic a do vínku dostal jako důvod hold československo - kanadskému přátelství. No, nevím, původní motivace mi přijde logičtější. Protože z Betonu – název funguje od roku 1972 – se stal nápoj vpravdě národní, rozhodlo se pár jedinců výsledek účinkování nápojářů v Montrealu důstojně oslavit. 

Byl z toho mimořádný večer. V Bugsy´s baru se v den konání brzy po zahájení začal bar slušně zaplňovat. Jak by také ne! Za barem je vítali a Betony každému vtiskli do ruky Alex Mikšovic a Václav Vojíř, hybatelé a hlavní protagonisté večera. Pronikavě elegantní v bílých spencerech bez poskvrnky, pracovali s noblesou a radostí. Z každého pohybu bylo vidět, jak si svůj večer užívají. Užívali si jej i hosté. Většinou znalí barového prostředí si nenechali ujít vystoupení legend – pánové, možná to oslovení nemáte rádi, ale kdo, když ne vy?!

Beton v Bugsy´s Baru otřásl základy domu, kde se podnik nachází. Nadšení neznalo mezí, došlo na hodnocení drinku toho či onoho autora. Nevím, který byl který, ale vzpomínám si na toto: jeden byl sametově hladký, s lehkou stopou nasládlosti a dotekem alkoholu pouze latentním. Zatím co druhý, důraznější, měl znatelně vyšší „voltáž“.

Večer, původně proponovaný do 19:67 hodin, kypěl životem ještě o půlnoci. Nadšení hosté, i jinak otrlí sebevědomí barmani současné osádky baru vysekli oběma protagonistům několikrát během večera standing ovation.

Dvě poznámky na závěr. Ještě nikdy jsem se nesetkal s takovou vstřícností u oslovených podporovatelů. Do jednoho přistoupili k eventu s pochopením. A řekl bych, že i s potěšením. Za jediný večer v Bugsy´s baru vyteklo 21 litrů Becherovky. Což představuje plus mínus 525 porcí Betonu. Omračující číslo, které nade vše dokumentuje fakt, že Beton v roce svých Abrahámovin nic neztratil na přitažlivosti a oblibě.

 

Milan Ballík pro portál i60

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Ano, to už je hodně dlouho známý nápoj. Vzpomínám si, že já sama jsem se s ním setkala už někdy v Budějovicích, čili před rokem 1982.
Hana Rypáčková
Becherovku nemusím, ale beton můžu.
Zdenka Jírová
Beton jsem objevila v Mariánských Lázních, kde jsem se léčila. / Ne se žaludkem,/popíjeli jsme ho v příjemné kavárně na hlavní třídě.
Eva Balúchová
Když slyším nebo piji beton,vždy si vzpomenu na príma partu íčkařek a Modrý salonek v Poděbradech.Beton byl výborný a nálada byla skvělá.
Blanka Macháčková
V této jediné podobě mi becherovka chutná. Pánové - díky. Některé "vynálezy" jsou velmi užitečné a povzbuzující.