Za zázraky Svaté hory
FOTO: Michal Ritter pro commons.wikimedia.org – CC BY-SA 3.0

Za zázraky Svaté hory

10. 2. 2018

Svatá hora u Příbrami je jedno z nejvyhlášenějších poutních míst nejen v Čechách, ale i v celé střední Evropě – údajně se tu odehrálo několik tisíc zázraků spojených s působením Panny Marie. I ateisté tu ale najdou místo s neobyčejně silnou atmosférou a cenné historické památky z období baroka.

Svatá hora je nápadné návrší s nadmořskou výškou 586 metrů kousek od hornické Příbrami. K baroknímu skvostu na jeho vrcholu můžete vystoupat přímo z města po krytém schodišti dlouhém 450 metrů, na jehož dnešní podobě se podílel i slavný sochař Kilián Ignác Diezenhofer (1681-1751). V dřívějších časech ho kajícníci vystupovali po kolenou za stálých modliteb. Pokud vás netíží žádné hříchy nebo jste pohodlnější povahy, můžete zvolit jako východisko k návštěvě parkoviště pod kopcem, k němuž vede odbočka od silnice spojující Příbram s dálnicí na Prahu.

Místo s magickou silou

O předkřesťanské minulosti Svaté Hory není nic známo, přítomnost studánky se zázračným pramenem a prastarého Svatováclavského dubu ale evokuje atmosféru magického místa. Bylo by ostatně divné, kdyby si třeba takoví Keltové posedlí drahými kovy lokality poblíž bohatých rudných nalezišť nepovšimli.

Křesťanská éra tu zaznamenala řadu zázraků (dnes již ztracené svatohorské kroniky jich prý zaznamenaly 4300), místo proto odedávna vyhledávali poustevníci. Za časů panování Karla IV. tu vznikla malá kaple. Do té doby je také kladen vznik zdejší slavné sošky Panny Marie Svatohorské, o níž se traduje, že ji vyřezal z hruškového dřeva sám císařův přítel a rádce, pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic (1297-1363). Ten byl majitelem města Příbram a na Svaté hoře rád pobýval.

Skutečný rozkvět Svaté Hory jako poutního místa ale začal až roku 1647, kdy ji získali jezuité. O 11 let později tu podle projektu italských architektů Carla Luraga (1615-1684) a Giovanni Domenica Orsiho (1634-1679) začali stavět velkolepý chrámový komplex, jehož ústředním objektem je bazilika Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské. Na výzdobě se podílela celá řada slavných barokních umělců včetně sochaře Jana Brokoffa (1652-1718) a malíře Petera Johannese Brandla (1668-1735).

Chrám má velkolepý hlavní oltář tepaný ze stříbra vytěženého v příbramských dolech. Již zmíněná svatá soška Panny Marie je jeho součástí. Na začátku 20. století papež Pius X. chrám povýšil na baziliku minor – což je čestný titul znamenající, že je pod přímým patronátem papeže (v České republice jich je celkem 14). Součástí komplexu je také několik kaplí, řádová rezidence a řeholní dům, kde dříve přebývali jezuité. Dnes tu sídlí řád redemptoristů (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele).

Příběhy zázračných zachránění

Velmi populární jsou ambity s lunetami a další obrazovou výzdobou, které celý areál obklopují. Témata obrazů jsou působivá a nezasvěcený návštěvník je zpočátku bude jen těžko chápat: přepadení loupežníky – a nad tím Panna Maria v zářícím oválu; námořní bitva, opět s Bohorodičkou; zásah blesku do stavení, samozřejmě pod svatým dohledem... Vnímavějšímu nebo zasvěcenějšímu pozorovateli asi brzy dojde, že tu jsou vyobrazena zázračná šťastná rozuzlení nejrůznějších prekérních situací, ke kterým došlo po vroucí modlitbě k Panně Marii. Na jiných malbách jsou naopak vylíčeny smutné konce těch, kdo nevěřili: jistý mladý malíř se například rouhal proti Panence Marii tak strašně, že do něj rovnou udeřil blesk. O zázracích si můžete myslet, co chcete, o vroucnosti však netřeba pochybovat – málokdy se člověk stává tak upřímným věřícím, jako ve chvílích, když jemu nebo jeho blízkým jde o krk.

Všechny obrazy jsou očíslovány a u některých nechybí ani letopočet, události tedy jde podle kronik dobře identifikovat. V minulosti byly oblíbené brožurky, které představovaly jakési průvodce touto galerií. Jednou z nich je i dílko Milosti Panny Marie Svatohorské, které autorovi tohoto článku umožnilo pochopit některé děje zobrazené v ambitech. Tak třeba obraz číslo 23 z jižního křídla zobrazuje pustou krajinu s několika domy, nad níž se vznáší ovál s Pannou Marií a vysílá paprsky na všechny strany. Přesto to není UFO: brožurka vysvětluje, že jde o událost z roku 1639, kdy se obyvatelé Příbramska rozutekli do lesů před Švédy. Přestože se vrátili až koncem února, našli loňskou úrodu na polích a mohli hned sklízet. Panna Maria svůj kraj uchránila od hladu.

Svůj obrázek tu ale mají i ufologové a milovníci dalších záhad: je na něm věž, z níž dva muži dalekohledem pozorují zářící ovál s Pannou Marií. Existuje ale i střízlivější výklad, podle něhož je scéna alegorií některé z křesťanských ctností.

 

Jan A. Novák

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alžběta Vacková
Bydlím v Příbrami a na Svatou Horu ráda chodím. Za zázraky se na poutní místo putuje ještě dnes. Není nic neobvyklého, když na Svatou Horu přijede autobus poutníků z jiného kraje prosit o uzdravení malého dítěte. Sama jsem potkala spoustu lidí na mši svaté, kteří se vrátili poděkovat za vyslyšení proseb, které se jim splnily. Jedna paní jezdí z Pelhřimova každý rok na Hlavní pouť, slavnost Korunovace děkovat za uzdravení ze smrtelné nemoci. Je to opravdu silné duchovní místo.
Irena Stollová
Jen připomínka k fotografii u článku - není současná, po rekonstrukci má kostel jinou barvu fasády. Mrkněte na foto dne, dala jsem tam aktuální foto.
Marie Doušová
Narodila jsem se v Příbrami a žila pod Svatou horou. Zde jsme jako děti užily mnoho zábavy , her a dobrodružství. Nyní je Svatá hora opravená a pořádají se zde prohlídky pro turisty.Je to opravdu krásné místo pro výletníky, turisty a odpočinkové místo s malými dětmi. Je opravdu co obdivovat.
Oldřich Čepelka
JAko popis to je moc dobrý.Čekal jsem nějaký zážitek... Osobní vztah k tomu místu... Příhodu obyčejných lidí...
Věra Ježková
A chtělo to nějaké fotky.
Věra Ježková
Moje oblíbená. Jako dítě jsem na ni chodila na poutě. Mám o ní několik řádků a fotek z ní v článku o Příbrami. Ale takhle důkladně průvodcovsky jsem ji nepojala.