Před naším činžákem se pořád něco děje. Odpoledne jsem dojel, a už tu zase byla dopravní nehoda. Kolem pobíhalo deset hasičů a modře blikaly dva hasičské vozy. V tuhle odpolední dobu tu auta „sviští“ rychlostí loudavého chodce!

Stalo se to tentokrát dvěma venkovským řidičům. Přední auto zastavilo a to zadní ho trochu podjelo. Nic krvavého se nestalo, zdánlivě to byla jenom „plechařina".

Ve skutečnosti to bylo zapeklitější. Tažná koule zadního byla malým kusem zaklíněna do předního auta. Radili jsme hasičům, aby to přední odtáhli kus dopředu, a zadní kousek dozadu. To prý nejde, roztrhali by oba vozy!

Museli odřezat tažnou kouli bateriovými elektrickými krátkými korundovými pilkami. Ty se jim lámaly, jako papír! Obě vozidla si nadzvedávali zvedáky na stlačený vzduch, z bomby.

Když kovovou tyčku odřízli, byla široká jenom tři centimetry!
Taková maličkost jim trvala dvě a půl hodiny!
Následující den byla na stejném místě další stejná nehoda, tentokrát do sebe praštila už tři auta!

Jak poklidně se to asi žije v poklidu polí…?

Čtěte dále:

Babička vzpomíná

Babičko – povídej.... A tak jsem si posadila vnoučata kolem sebe a začala... Když jsem se narodila,…

petr stejskal

Zážitek roku 2017: Dobrý sluha internet

Čas utíká, jeden nestačí počítat Silvestry. Jak je to vlastně dlouho, co jsem se viděla s Martou?…

Marie Faldynová

Silvestrovské povídání: Život tropí hlouposti

Když byly děti malé, vozila jsem je do školky autobusem. Pravidelně jsme vyjížděli v sedm hodin,…

Blanka Macháčková

Cestou do práce

Od října chodím do redakce i60 na Staroměstském náměstí. Zatímco jsem mnoho let centrum Prahy…

Zuzana Pivcová

Čekání na Jéžíška, a co z toho bylo...

Tak, moji kamarádi z I60, máme to dárkové šílenství a čekání na toho prďolu Jéžulu za sebou. Já to…

Roman Procházka