Kuks: barokní perla, která nutí k zamyšlení
FOTO: autorka

Kuks: barokní perla, která nutí k zamyšlení

4. 5. 2018

U silnice mezi Hradcem Králové a Pecí pod Sněžkou leží malebné údolí korunované bývalým vojenským hospitálem. Bere dech svou monumentálností i při prohlídce alegorické řady soch Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna.

 

„Víte, proč má smrtka kosu?“ snaží se průvodce Vojta rozptýlit atmosféru při pohledu na smrtku, která je nakreslená na dveřích v kostele hospitálu Kuks.

Smrtka, kostlivec nás provází téměř celou prohlídkou bývalého vojenského špitálu v Kuksu v okrese Trutnov, který byl založen hrabětem Františkem Antonínem Šporkem na počátku 18. století jako místo odpočinku vysloužilých vojáků. Zároveň se jedná o jednu z nejvýznamnějších českých barokních památek, které dali tvář umělci světového formátu: architekt Giovanni Batista Alliprandi a sochař Matyáš Bernard Braun.

Páteří hospitálu je dlouhá chodba, kterou zdobí soubor nástěnných maleb Tanec smrti. Podařilo se je odkrýt a restaurovat teprve nedávno - při rozsáhlé obnově památky v letech 2013 až 2015. Měli vojákům připomínat, že pobyt na tomto světě je pouze dočasný a smrtí nic nekončí. Právě smrtka nechybí na žádném z obrazů.

Kuks bere dech, když zaparkujete nahoře u silnice a přes malebné údolíčko a přes most, pod kterým teče Labe, scházíte k hospitálu, anebo když se procházíte pod kostelem pod Braunovými sochami Ctností a Neřestí. Jsou to kopie, originály si je možné prohlédnout v lapidáriu. Jedná se o soubor celkem 24 plastik, které Braun se svými pomocníky vytesal během dvou let (po roce 1717). I dnes připomínají rozpor mezi dobrem a hříchem, což bylo jedno z hlavních témat baroka. Braunova fantazie, s jakou propracoval i ten poslední záhyb roucha a znázornil jednotlivé sochy, je fascinující. Například Moudrost, jeden ze symbolů Ctností, je zobrazená jako žena s třemi tvářemi: z minulosti se učí pro současnost, tvář v zrcadle poukazuje na budoucnost, had obtáčející ruku je symbolem chytrosti.

Naopak socha Smilstva, jedné z Neřestí, znázorňuje polonahou dívku, hledí do zrcadla na svou pravou tvář, má v ruce opici, symbol chlípnosti, šlape po knihách, kterými opovrhuje, peníze pod jejíma nohama jsou symbolem její prodejnosti. Každou ze soch byste si mohli prohlížet hodinu, studovat dokonalou práci barokních mistrů a přemýšlet nad jejím poselstvím.

„Spousta lidí si myslí, že jedou navštívit zámek,“ říká průvodce Vojta. „To se ale minuli v čase o více než 100 let. Původně tady v údolí totiž stál zámek, slavné lázně a až potom začali budovat hospitál.“ Pod hlavní silnicí totiž vyvěral pramen, jemuž profesoři lékařské fakulty pražské univerzity přisoudili léčebné účinky.

Dnes už víme, že voda byla pouze železitá a žádné zázraky nedělala, přesto zde v roce 1710 vyrostly lázně, které byly ve své době slavnější než Karlovy Vary. Pro pohodlí Šporků a jejich hostů zde byl vybudován také zámek, dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu. Kromě hostince, který slouží svému účelu dodnes, se ani jedna stavba nedochovala.

Dostavby hospitálu se Špork nedožil
Přežil jen špitál Milosrdných bratří s kostelem Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1707-1748. Bohužel jeho dostavby se kukský pán, František Antonín Špork (1662-1738), nedožil. Říká se, že i když spolupracoval s největšími umělci své doby a hostil také například Johanna Sebastiana Bacha, trpěl celý život komplexem ze svého nízkého původu – byl synem vojáka, který zbohatl. O to horečnější byla jeho snaha vyniknout. A o to smutnější je, že další Šporkové neměli o lázně zájem a zámek nechali v průběhu 19. století zchátrat a v roce 1901 zbourat. Svou péči ale věnovali hospitálu. Špitálníci, jak se kukští chovanci nazývali, bydleli po deseti mužích v prostorných pokojích západního křídla. Vykonávali pouze lehčí práce, nesměli si spílat a přít se, navštěvovat kořalny, měli povinnost udržovat své věci čisté a navštěvovat každodenní mše svaté. Hospitál přestal sloužit svému účelu v roce 1945.

Prohlídka slavné barokní památky končí v lékárně U Granátového jablka, kam směřovaly bylinky z velké bylinkové zahrady, a která sloužila až do roku 1945 i obyvatelům okolních obcí. Zahrada se rozprostírá za budovou hospitálu.

Válka a komunistická „péče“
V roce 1938 vyhnali němečtí okupanti řád milosrdných bratří z Kuksu, po druhé světové válce přechází hospitál do správy státu, v jedné části byla do roku 1969 léčebna dlouhodobě nemocných, v druhé do roku 1998 pobočka krajského archivu. Objekt nicméně chátral, v padesátých letech začínají záchranné práce: originály pískovcových soch Ctností, Neřestí a Andělů smrti byly v 80. a 90. letech přesunuty do lapidária a na terase je nahradily repliky. Velkou obnovou za téměř půl miliardy korun prošel Kuks až v letech 2010–2015. Byla financována z Evropských fondů. Smrtka na Kuks nedosáhla, čímž se vracíme k vtipu na začátku článku.

Víte tedy, proč nosí smrtka kosu? „Protože si neudělala papíry na kombajn,“ odpovídá během prohlídky na otázku našeho průvodce jeden z návštěvníků, desetiletý milovník vtipů.

Hodnocení:
(4.6 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.