Jak jsem tak listovala ve svých knihách o květinách a bylinkách, dočetla jsem se dost zajímavých informací o petrklíči. Vím, že psát o něm na sklonku léta je trochu předčasné. Ale nedalo mi to. Posuďte ostatně sami.

Petrklíč neboli Primula veris L.  je rostlina krásná a pozor v přírodě je nyní zákonem chráněná. Proto pro léčebné účinky si rostlinu pěstujeme sami.

Výskyt

• Roste všude v Evropě i v Asii. Roste hlavně na slunečných a vlhkých loukách, ve světlých listnatých lesích i v parcích.

Účinné látky

• V rostlině jsou obsaženy saponiny, flavonoidy, flavony, glykosidy a silice. Užívají se květy, oddenek či kořeny, někdy také i listy.

Léčivé účinky

• Uvolňuje hleny, usnadňuje odkašlávání. Bývá doporučována i v závažnějších případech, jako je bronchitida či zápal plic. Má dobrý vliv na metabolismus, působí také močopudně, mírně projímavě a potopudně. Doporučuje se při bolestech hlavy anebo ke zmírnění vysokých teplot. Také se používá ve formě obkladů při artritidě. Nejvíce účinných látek je obsaženo v kořenu. 

Petrklíč by neměli užívat lidé, kteří berou léky na ředění krve, a těhotné ženy.

• Květy se dávají do lázně pro uklidnění při revmatismu a srdečních problémech.

Sběr rostliny

• Petrklíč trháme v dubnu nebo v květnu a sušíme ve stínu i na slunku. Při umělém sušení nepoužívejte teplotu vyšší než 40 stupňů Celsia.

Usušený květ má slabě medovou vůni.

Čaj

•  10 gramů celé rostliny přelijeme 1 litrem vroucí vody a necháme 10 minut vyluhovat. Pijeme 1 šálek denně, ale po delší dobu.

Nálev pro čištění pleti

• 2 polévkové lžíce byliny zalijeme šálkem vařící vody a necháme 4 - 6 hodin vyluhovat (nejlépe v termosce). Po ochlazení přikládáme namočenou vatu na obličej nebo nálevem obličej umýváme.

Odvar z kořenů smíchaný s medem je dobrým ledvinovým čaj.

Informace jsem čerpala z knihy Rastliny v kozmetike (autoři B.Hlava, F.Starý, F.Pospíšil) a ze svých zápisků.

Fotogalerie

Lidé sázejí exotiku, škodí tím ptákům

Parky nyní vypadají jinak než před desítkami let. Mizí z nich druhy rostlin, které pro ně dříve byly typické a přibývá těch exotických. Výsledkem je, že ptáci nemají přirozenou potravu a proto jich ubývá. Je to jedna z ukázek, jak hodně se nyní česká krajina mění. Přesněji, jak jí lidé škodí.

Redakce

Cesta z města a zpátky

Je sobota 20.7. 2019 a my se chystáme na cestu do mé rodné vesnice Vroutku k mé setře. Tedy ono je…

Naděžda Špásová

Lidičky, není to ještě tak špatné

Vážení íčkaři, posílám odkaz na video, abych vás tak trochu odpoutala od této zvláštní doby, kdy…

Hana Nováková

Fotoreportáž: Když rozkvete jaro

KVĚTEN - nejkrásnější měsíc v roce je za námi. V letošním roce jsme si ho obzvlášť užívali.…

Marie Měchurová

Koronavir a kůrovec – jak to jde dohromady?

Udělali jsme si malý výlet minulou sobotu. Jaro již propuklo plným proudem, meteorolog v TV hlásil ochlazení a sníh, ale až na další týden. Měl to být pro nás výlet poznávací. Asi přijdou Zmrzlí muži, ale počuraná Žofka asi ne!

Jaroslav Charvát