Intuitivní stravování aneb svět se vrací do normálu
Ilustrační foto: ingimage.com

Intuitivní stravování aneb svět se vrací do normálu

24. 9. 2018

Po nejrůznějších trendech ve způsobech stravování se nyní do centra zájmu dostal další. Říká se mu intuitivní. Jeho podstata je v názoru, že by člověk měl jíst to, na co má chuť a po čem se cítí dobře. Po vlnách bezlepkových diet, pojídání výhradně syrové zeleniny nebo ládování se proteiny, se zdá, že se svět vrací do normálu.

Pro naše předky bylo normální, že jedli na co měli chuť, přesněji, co zrovna měli k dispozici. Ovšem jednadvacáté století je typické tím, že lidí, kteří nad skladbou svého jídelníčku nepřemýšlejí a jedí v podstatě všechno, je rok od roku méně. Čím dál běžnější se stala v restauracích a ve společnosti otázka: Jak jíte? Vyjadřuje v podstatě dotaz, co člověk jí, co nejí, zda je vegan, zda odmítá lepek, zda preferuje dělenou stravu a podobně.

Člověk, který prohlásil, že jí všechno, byl v poslední době téměř divný exot. „Když dnes přijdete do opravdu dobré restaurace, jedna z otázek, kterou tam dostanete, je, zda máte alergii na nějaké jídlo. Někde tuto otázku dávají už do rezervačních formulářů,“ říká šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. „Nevím, co si o tom myslet. Samozřejmě se snažíme vyhovět lidem, kteří mají nějaká zdravotní omezení. Ale v podstatě se mně takové otázky nelíbí. Jsou odrazem dnešního světa, ve kterém se všichni snaží vyhnout tomu, že by, nedej bože, někoho neupozornili, že v chlebu je lepek. Je to taková divná hysterie,“ dodává.

Myslí si, že lidé kteří nekonzumují lepek, to ve většině případů dělají proto, že podlehli této módní vlně a těch, kteří tak činí z opravdu zdravotních důvodů, je výrazně méně. Ostatně, toto tvrdí i řada lékařů.

Podobné to je s dalšími trendy, s dietami. Zkrátka, jídlo se stalo pro mnoho lidí podezřelým nepřítelem, ke kterému je třeba přistupovat s opatrností, podezíravostí a obavami z toho, co nám provede. Jak už to bývá, když nějaký trend vrcholí, přichází antitrend. A právě tím je to, čemu se nyní říká intuitivní stravování.

Termín začal jako jeden z prvních používat profesor z Univerzity v Utahu Stewen Hawks, který celý život zkoušel různé diety a zkoumal jejich účinky. „Býval jsem obézní a zároveň vyhladovělý. Nakonec jsem zjistil, že když jsem nad jídlem přestal tolik přemýšlet, shodil jsem přes dvacet kilo a váhu si už udržel,“ tvrdí.

Psycholožka Svetlana Bronnikova napsala knihu Nebojte se jídla. Popisuje v ní zásady intuitivního stravování, přesněji jde o jakousi oslavu způsobu jídla, nad kterým člověk příliš nepřemýšlí. „Zapomeňte na poučky, že máte jíst třikrát nebo pětkrát denně. Nerozdělujte jídlo na dobré a špatné. Zapomeňte na rady, kolik kilojoulů denně nemůžete či můžete sníst. Zbavte se dozoru, který něco vašemu tělu diktuje. Zásobte si ledničku kvalitními potravinami, pokud možno co nejméně průmyslově zpracovanými a prostě je jezte, když pocítíte hlad. Mírný hlad, ale nezaměňujte ho s chutí,“ radí svým čtenářům.

Čím dál více lékařů a nutričních specialistů dochází k závěru, že nadváhou a takzvaným jo jo efektem často trpí právě lidé, kteří svému stravování věnují nadměrnou pozornost. Tedy, zkoumají co má jakou výživovou hodnotu, odmítají jíst tuky, cukry či maso či vše dohromady. Zkrátka ti, pro které jídlo přestalo být prostředkem, který je udržuje při životě, ale stalo se pro ně předmětem zkoumání a nedůvěry. Druhým jevem tohoto chování jsou lidé extrémně hubení, mnohdy trpící anorexií, zkrátka ti, kterým určitý způsob stravování přinesl zdravotní problémy.

Stejně jako si intuitivní stravování nachází své příznivce však má i řadu odpůrců. Mnozí výživoví poradci upozorňují, že si pod tímto pojmem někteří lidé mohou představit, že mohou jíst cokoli a v jakémkoli množství, tudíž se začnou přejídat. Jenže o tom intuitivní stravování není. Jde spíše o návrat k tomu, co dříve bylo přirozené, normální. Lidé jedli, když měli hlad. Výběr potravin nebyl tak obrovský jako nyní, tudíž tolik nepřemýšleli nad tím, co vlastně jedí. Když měli chuť na něco sladkého, koupili si nějaký z pár druhů zákusků, které existovaly.

Nyní ženy v cukrárnách sáhodlouze diskutují s obsluhou o tom, jaké složení ten či onen zákusek má, jaká je jeho kalorická hodnota a když si ho dají, trápí se pak několik hodin výčitkami kvůli tomu, že si ho daly a selhaly ve své snaze jíst pouze vše, co je eko, bio či raw. A právě trápení, nejistota a pocity selhání často vedou k dalšímu mlsání, k přejídání se.

Tak snad časem uvidíme, zda je trend nazvaný intuitivní stravování jen přechodnou módou nebo náznakem, že svět je přece jen ještě v pořádku.

Hodnocení:
(4.4 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Halátová
V dětství jsem jedla to, co mi bylo předloženo. V dospělosti jím odjakživa to, na co mi stačí finance a co mi chutná. Kteří vědci přišli na to, že já vlastně jím intuitivně? Lidé ve věku i60 i ti, kteří pro i 60 píší a shání články v zahraničním tisku, by snad už měli mít trochu rozumu ve svých závitech.
Margita Melegova
Postupne jsme odzkouseli kde co hlavne na prani nasich deti, ale nic nas tak neoslnilo jako klasicka kuchyne na ktere jsme vyrostli, dnes i vnoucata souhlasi a kdyz jim chci nabidnou neco jineho tak slysim babi to mi muze uvarit mamka, ale ona neumi varit to co nam chutna u tebe.
Věra Ježková
To zase někdo něco vymyslel. Ono to nejspíš zní vědecky, když se to pojmenuje cizím slovem. Tak já budu dál jíst rozumně a na co mám chuť.
Jana Šenbergerová
Řekla bych, že svět je docela v pořádku, ale pokud jde o lidi, tak o jejich normálnosti dost pochybuji. Intuitivní? Ach jo!
Blanka Macháčková
Vždy jsem jedla vše jen jsem netušila, že provozuji intuitivní stravování. :-)
Dagmar Bartušková
Jsem všežravec a pokud mám hlad, tak se najím. Nepočítám. Když mě honí mlsná, vím, že výbornému zákusku u kávičky někdy neodolám. Výčitky po jeho snědení mívám jen prvních pár sekund. Pokud mají dámy, jak se píše v článku, po požití několik hodin trauma z toho, že selhaly, tak nejrychlejším způsobem, jak to napravit je zvrátit obsah žaludku do WC mísy. Pak už není co řešit.
Dana Puchalská
Sláva že na to někdo upozornil. Jíst se má tak, aby to lidem chutnalo a ne proto, že zrovna tahle strava frčí.
ivana kosťunová
Myslím, že svět je v naprostém pořádku, jenom ti, kteří se styděli přiznat, že rádi dobře jedí, teď budou bez problémů.