Moje kytarové prázdniny
Ilustrační foto: pixabay.com

Moje kytarové prázdniny

12. 11. 2018

Nevím, jak to chodí u vás, ale naše Lidová škola umění pořádá už druhý dvouletý kurs pro studenty starší 55 let. Můžete se učit hrát na hudební nástroj, chodit výtvarničit a dokonce se můžete přihlásit na oba obory. Pro tyto starší studenty je studium zadarmo. Kdo to platí nevím, ale jsem mu opravdu vděčná! Minulý kurs jsem si nechala utéct, letos jsem se přihlásila.

A tak se stalo, že jsem od pana učitele ve věku mých dětí dostala za úkol zahrát z not krátkou skladbičku na kytaru. Pravá ruka se trefovala do strun, levá šátrala mezi pražci krku kytary. Šlo mi to tak mizerně, že jsem dostala za úkol se do příště naučit osm not. Osm not! Úkol na čtrnáct dní! No, nakonec jsem se po dvou týdnech zmohla na osm řádků skladby. Asi tak její polovinu jsem se pokusila zvládnout. Pana učitele to natolik nadchlo, že mi přidal další skladbu.

Ta nová skladba vypadala lehčí - ale podcenila jsem nepřítele, věnovala se nácviku druhé části minulé skladby a když jsem měla jít do hudebky, nechtělo se mi. Já tu novou skladbu neumím! Bude vostuda. Váhavě jsem vyrazila ke školní budově.

Vzala jsem za kliku dveří - a zamčeno! Nejsou vlastně prázdniny? Díky mobilu jsem se snadno a rychle dověděla, že moje hodina je přeložena na příští týden, protože dnes jsou opravdu podzimní prázdniny.

Když jsem doma řekla, proč jsem tak brzo přišla z hudebky, manžel nadšeně vykřikoval: "Vona má prázdniny! Vona je deset let v důchodu a má prázdniny!"

Vysvětlila jsem mu, že nejenže mám v pokročilém věku prázdniny, ale navíc jsem z nich nadšená! Užívám si jako zamlada fakt, že jsem neuměla a odpadla mi hodina, na které to mělo být slyšet! Vrhla jsem se na novou skladbu a snažila se zachránit, co se zachránit dá. Na štěstí je zvuk kytary pro mne tak příjemný, že opakovat čtyři noty dokud se to nenaučím mi zas tak moc nevadí.

Co dodat? Virtuoz ze mě už asi nebude, ale užívat si ty školní starosti, které si vlastně už skoro nepamatuju, to si prostě dopřávám! Po všech těch starostech s dětmi, v zaměstnání, se stěhováním, s péčí o maminku, v situaci, kdy přibývají starosti se zdravotními problémy, můžu řešit, jestli umím novou skladbu do hudebky! No není to změna k lepšímu? Nejsou to krásné starosti? Doufám, že mi ještě hodně dlouho vydrží!

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Tabakova
Pobavilo, vzhledem k tomu, že nezazpívam jeden tón nefalešně, tak kurzy hudby si odpustím. Hudební hluchý nemám, falešné Tony slyším a tahají mě za uši, ale provozovat hudbu "vlastnoručně" to už by mohlo být klasifikováno jako obecné ohrožení. :)
Ivan Špeta
Obdivuhodné, od mala mám absolutní hudební hluch a noty mi nic neříkají. A zpívat mi bylo dovoleno pouze v případě branné pohotovosti státu. :o) a já tak rád zpíval...
Karel Hyndrák
Jitko, muzikant je robot. Má to nadřené, hraje automaticky, pak není tréma. Pokud na to musíš myslit, rozhodí tě cokoli, např. že při vystoupení náhle vidíš za oknem atomový výbuch.
Marie Faldynová
Díky za všechny připomínky! Chtěla bych dodat, že akordy na kytaru nějaké umím, zpěv s kytarou procvičuji pravidelně na našich bohoslužbách, hrajeme moderní křesťanské písně, já bych to definovala jako křesťanský folk, ty klasické skladbičky mě baví, ale moc mi to nejde, což jsem konec konců čekala :-)) Někdy musí mít jeden trpělivost sám se sebou...
Jitka Caklová
Paní Marie, moc hezky napsané. Vrátila jste mě o šest let zpět, kdy jsem podobně své první krůčky dělala v ZUŠce v třiašedesáti letech, ve snaze naučit se hrát na akordeon. Když jsem jednomu praktikujícímu harmonikáři řekla, že jsem si myslela, že stačí umět číst v notách, tak mě vyvedl z omylu a pravil: Z počátku podle not musíte každou písničku nadřít a někdy to trvá dost dlouho, učení mučení. Později pokud máte sluch, už vás povedou prsty. Hraji většinou v E-dur nebo F.dur. Baví mě to, ale tréma mi svazuje prsty. Jeden propadák po dvou letech učení, kdy jsem si myslela, že trochu něco umím, mě poznamenal víc než dost.
Karel Hyndrák
Ten učitel je pako. Pravdu má Marcela P. Vybrnkávání melodie je k ničemu, a když, tak až za rok.
Naděžda Špásová
Marie, jste dobrá, přeji vám, aby vám ta radost vydržela ještě hodně dlouho. :-)
Marcela Pivcová
Paní Marie, tak mne napadlo, jestli by Vás více nezaujalo naučit se pár akordů a místo relativně obtížnějších skladeb si za doprovodu kytary zazpívat. Tak to dělám se svými žáčky, a pokud nejsou úplná hudební dřeva, zvládají i druháci nebo třeťáci. A ti pokročilejší už hrají "skoro jak trampové u táboráku". (Ale hudební prázdniny mají také rádi)!
Hana Rypáčková
Tak jsem našla tak vstřícnou Prahu a Litoměřice, u nás "Lidunka" nic nenabídla...
Marie Faldynová
Copak můj choť! Oznámil mi, že jsem hudební těleso!!!
Zuzana Pivcová
Opět jsem se pobavila jako u Ořechů. Snad ještě víc. Nejvíc mě rozesmála ta manželova reakce na prázdniny!
Jana Šenbergerová
Marie, baví mě číst vaše články a držím vám pěsti, ať si užijete se svou zálibou hodně radosti.
ivana kosťunová
Já taky doufám, držím vám palce a snad i trochu závidím.