Nejlepší světová kuchařka: Ana Roš
FOTO: Hiša Franko

Nejlepší světová kuchařka: Ana Roš

11. 11. 2018

Nechybělo moc, a stala by se diplomatkou, nebo součástí Unijní úřednické armády v Bruselu. Ana Roš je totiž vzácně vzdělanou, sofistikovanou ženou. Vystudovala diplomacii a krom dalšího se domluví pěti jazyky. Aby toho nebylo málo, bývala členkou lyžařské reprezentace své země.

Naštěstí pro všechny mlsné onen osudový krok do bruselské mašinérie "klotových rukávů" neučinila. Po letech potkala kamaráda z dětství. Ten shodou okolností právě převzal po svém otci usedlost Hiša Franko. Místo do Bruselu tedy zamířila Ana s Valterem do svého rodného místa - údolí Soča v západní části Julských Alp.

Tam, v kouzelném údolí sužovaném zemětřeseními, ovšem přebohatém na zdroje surovin i inspirací, pro Anu tak důležitých, vybudovali svérázný penzion s mimořádnou kuchyní. V historické budově, ještě nedávno se pozvolna rozpadající, našla svůj smysl života. Tam nastoupila cestu, která ji v roce 2017 dovedla podle výsledků prestižního hodnocení San Pellegrino k titulu nejlepší světové ženy - kuchařky. 

U sporáku pak jakoby vedle sebe stály dvě Any. Jedna exaktní, technicky precizní, až roboticky dokonalá. Druhá emotivní, k působení ducha stošedesátileté budovy a omamujícího vlivu okolní přírody extrémně citlivá, věčně pochybující. Výsledkem jsou jídla napohled až pohádkově poetická, chuťově pak optimálně vyladěná, vždy s nekompromisní dokonalostí zvládnutá. Pokaždé vycházející z darů, které nabízí kraj, který Ana tolik miluje. Minimálně upravované vstupy jimž ponechává jejich rustikální vlastnosti, jsou úhelnými bázemi jejích originálních kreací.  

Ana často přednáší v zahraničí, zejména ve Francii (Les Rencontres Internationales de la Gastronomie, Les Etoiles de Mougins, Paris des chefs), Itálii (Identita golose, Squisito!), Il gusto in Scena, Švýcarsko i USA. Má vlastní telvizní show, vařením coby terapií pomáhá drogově závislým. Je členkou projektu "Cook it Raw", který zahrnuje některé z nejlepších kuchařů na světě, jako jsou Rdezepi, Barbot, Inaki Aizapitare, Alex Atala, Daniel Petterson. Projíždí země s originálními etnickými kuchyněmi a studuje jejich suroviny, vlastnosti i receptury.

Ale nejšťastnější je - se svým mužem sommeliérem - v dnes už elegantně, působivě opraveném domě Hiša Franko v srdci údolí Soca. Kam za ní a její kuchyní dnes a denně míří tisíce mlsných z celého glóbu.

Ana Roš se, v rámci pátého ročníku Symposia Culinary Prague by Tomáš Kalina, představí 26. listopadu v Divadle Hybernia v Praze profesionálním kuchařům i kulinářským nadšencům a svým obdivovatelům z celé republiky.

 

Milan Ballík pro portál i60

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
olga skopanova
Kdyby toho titulu dosáhl muž nikdo by se nad tím nepozastavoval.
Karel Boháček
Nejlepší kuchařkou je má žena.
Dana Puchalská
Nedá se jednoznačně určit kdo je ta nejlepší kuchařka na světě. Možná že jich je víc, ale jen se tolik neprezentují.
Jitka Hašková
Nejlepší světová kuchařka? Myslím, že jich je hodně a nejen jedna. Určitě dobře vaří, ale nemuselo by mě to chutnat.
Jana Šenbergerová
I jídlo může být uměleckým dílem a zážitkem. Je dobře, když můžeme rozvíjet to, v čem jsme dobří. Ne všichni to dělají, ne všichni to dělat mohou, a to je škoda.
Marie Metelková
Kolik lidí na světě hladoví? To tato vzdělaná, sofistikovaná žena jistě ví. Rozhodla se věnovat svůj život a nadání výrobě dobrot jimiž si ta bohatá část lidstva naplní bříška k ještě větší spokojenosti a neváhají za tím jet někam nakonec světa. Paní je jistě úžasná,ale zajímaly by mě zážitky čtenářů této stránky s využitím rustikálních vlastností jejích ingrediencí. K cestování po světě patří místní dobroty, ale cestovat za nimi a potom, mezi jednotlivými chody omrknout Julské alpy, no to asi ne. Ale nic ve zlém, každý má právo na svůj život a proč pořád číst jen o dětech které nemají na obědy.