Česko je ve skládkování odpadu papežštější než Evropa
Odpady - celosvětový problém. Ilustrační foto: ingimage.com

Česko je ve skládkování odpadu papežštější než Evropa

4. 12. 2018

Skládkování komunálního odpadu trápí celou civilizaci.Jak k řešení tohoto problému přistupuje Česká republika a jak Evropská unie, jsme se zeptali europoslance Stanislava Polčáka.

Před komunálními volbami jste jako předseda Sdružení místních samospráv ČR zaslal otevřený dopis k odpadům a nákladům obcí a měst všem politickým představitelům a zákonodárcům. Čeho se tento dopis týkal?  
Otevřeným dopisem jsme chtěli zjistit stanovisko dotčených politických představitelů subjektů k problematice, která souvisí nejen s komunální politikou, obecními rozpočty, ale i se zájmy všech občanů v České republice. V posledních letech se na nás totiž opakovaně obracejí starostky a starostové řady obcí a měst v obavě z možného vývoje odpadové legislativy ve smyslu hrozícího navýšení nákladů za služby nakládání s odpady. To by se pak přirozeně dotklo každého z nás.  

Řeší česká odpadová legislativa nakládání s odpadem v souladu s evropskými normami, nebo je přísnější? Co to znamená pro obce, resp. pro občany?  
Nová evropská legislativa pro oblast odpadového hospodářství byla schválena v dubnu 2018 novelou odpadových směrnic. Novelizované evropské směrnice již řeší omezení skládkování využitelných odpadů. Evropské instituce stanovily cíl omezení skládkování na rok 2035 (tedy za 17 let), a to na 10 % komunálních odpadů. Některé státy budou mít výjimku do roku 2040. K roku 2035 Unie rovněž vytyčila cíl k recyklaci komunálních odpadů na 65 %. Námi sdružené obce a města, stejně jako samotné SMS ČR, plně respektují nově schválenou evropskou legislativu. Podporujeme cestu založenou na třídění odpadů a recyklaci, stejně jako na podpoře recyklovaných materiálů a využití odpadů jako zdrojů surovin pro další výrobu. Stejně tak plně podporujeme časové cíle EU vztažené k recyklaci a omezení skládkování. Musíme se však jednoznačně vymezit proti tomu, aby nastavení cílů v České republice bylo o 11 let přísnější, než stanovují nové cíle EU.   Není jediný důvod, aby byla ČR „byla papežštější než papež“. Žádáme tedy o revizi cílů v národní legislativě tak, aby tyto nebyly přísnější, než cíle aktuálně schválené v EU. 

Kolik politiků Vám odpovědělo a jak se k dané problematice stavěli?  
Bohužel z více jak tří desítek lidí odpověděla opravdu jen hrstka. Ti ostatní většinou argumentovali tím, že předmětná problematika není v jejich gesci. Naše otázka však byla jednoduchá: Jste pro nastavení národní legislativy v intencích legislativy evropské, anebo podporujete přísnější nastavení cílů, které znamená vyšší náklady obcí a měst? Na to by měl dle mého názoru umět odpovědět každý politik. Důležité však je, že odpovědi z resortů Ministerstva průmyslu a obchodu, stejně jako Ministerstva životního prostředí byla vcelku příznivá v tom smyslu, že v podstatě sleduje naší snahu.            

Jaký je to pro vás signál?  
Co se týče merita, jsem rád, že některé resorty státní správy evidentně vnímají problematiku v celé své říší. Pokud se však podíváme na to, že řada předních politických představitelů naší země nedokáže ani jednoduše odpovědět na otázku týkající se nastavení národní legislativy obecně, obrázek si z toho udělá snad každý čtenář sám.

Jste zároveň europoslanec. Myslíte si, že nové evropské směrnice k odpadům jsou dostatečně ambiciózní, nebo je nutné je na národní úrovni cíle ještě zpřísnit? 
Jsou ambiciózní a jsem za to rád. Tato problematika si nicméně vyžaduje jak intensivní globální přístup, tak náš osobní. Myslím, že bychom si všichni měli „sáhnout do svědomí“ a začít nejen řádně třídit odpad, ale také popřemýšlet o tom co a jak používat, a jak se k našemu životnímu prostředí chovat.  

Má vaše sdružení návrhy na konkrétní řešení, jak nastavit odpadové cíle v ČR?
My vyzýváme dlouhodobě k tomu, aby se česká státní zpráva skutečně zaměřila na to, jak obcím a našim občanům pomoci podle evropských pravidel, nikoli je znevýhodňovat podle národní legislativy. Odmítáme nastavení legislativy takovým způsobem, aby navýšené náklady opět hradily obce. Otázka nastavení cílů a jejich časování je jednoznačně spojená s náklady, které obce na odpadové hospodářství vynakládají. U komunálních odpadů jsou to právě obce a města (občané), která nesou zásadní díl celkových nákladů (cca 85%). A je zcela zřejmé, že přísnější cíle znamenají citelně vyšší náklady. Ať už ve formě navýšených skládkovacích poplatků či nákladů na provoz dražších technologií odpadových firem a jejich investice. Je třeba důrazně odmítnout to, aby tyto zvýšené náklady u cílů nad rámec EU hradily obce a města, resp. jejich občané. Nepomohou ani dotace, neboť jde především o náklady provozní, nikoli investiční. Obce a města vynakládají na tyto služby dlouhodobě vysoké částky a není zde reálný prostor pro citelné zdražování. Větší odpovědnost by měli převzít producenti obalů a upotřebených výrobků. Ekonomické nástroje by měly tlačit zejména na ně, aby vyráběli lépe recyklovatelné výrobky a obaly. Není možné, aby budoucí rostoucí náklady na odpadové hospodářství hradily stále obce a města. Je třeba hledat systémová řešení zaměřená zejména na výrobní průmysl ve formě lepšího ekodesignu, zpoplatnění hůře recyklovatelných materiálů, podpory a daňového zvýhodnění recyklovaných materiálů a výrobků, apod. Rovněž poukazujeme, že především prostředky evropských fondů by měly samosprávám pomoci realizovat projekty, které budou zvyšovat efektivitu třídění a dalšího nakládání s odpadem. Nízkouhlíkové oběhové hospodářství bude nepochybně významně podporovaný obor i v novém programovacím období.    

Evropský parlament se vyslovil, že chce podporovat zejména recyklaci. Postupně chce omezit skládkování a spalování odpadů . Připravuje rovněž směrnici k omezení plastů. Kdy myslíte, že může být tato směrnice schválena a co by měla přinést?  
Jednu směrnici týkající se plastů jsme odhlasovali v Evropském parlamentu letos na podzim.Šlo o plasty na jedno použití. Plasty tvoří celosvětově 85 % odpadků v mořích. A ve formě mikroplastů, jejichž účinky na lidské zdraví jsou zatím neznámé, se ve vzduchu, vodě a potravinách dostávají až do našich plic a na náš stůl. Řešení tohoto problému je nejen ze zdravotního a enviromentálního aspektu naprosto nezbytné, ale může navíc přinést nové příležitosti pro inovace, konkurenceschopnost a vytváření pracovních příležitostí. Konkrétně lze zmínit obavy z ministerstvem životního prostředí podporovaného termínu zákazu skládkování komunálních odpadů v roce 2024. Ten byl do českého zákona prosazen v roce 2014 poslaneckým pozměňovacím návrhem (nikoli vládní novelou), tehdy s odkazem na domnělou potřebu ve vztahu k evropské legislativě. Ta, jak jsem si sám z pozice člena Evropského parlamentu ověřil, však doposud žádné takové omezení neobsahovala.

Božena Hažová pro portál i60

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Od ledna máme odpady zdarma, letos už jen za polovinu nákladů . Pokud se procento netříděného zvýší /z 18%,/zase začneme platit. To na lidi působí dobře.
Dana Puchalská
Ano, Mirek Hahn má recht....... Víc není třeba dodávat.
Hana Nováková
děkuji pane Hahn, to jsou i moje myšlenky, já bych jen dodala, že to je pořád a pořád jen samé plácání a skutek ute, tak asi....
Mirek Hahn
V této oblasti fakt nevidím důvod, proč bychom neměli být papežštější než Evropa. Na co čekat ? Že likvidace a recyklace odpadu bude stále nákladnější, víme už mnoho let. Jestliže chceme efektivnější postupy při zpracovávání odpadů, respektive minimalizaci odpadu (a mnohdy to nevypadá, že opravdu chceme), tak proč na nich nezačít pracovat co nejdříve ? Proč na tom nezačít pracovat teď, v době kdy ekonomika šlape a zvýšené náklady lépe zvládneme, než abychom to odkládali na dobu, kdy na tom ekonomika tak dobře nebude a nás to ekonomicky mnohem víc zabolí. Přece chceme dosáhnout výrazných výsledků v tomto dlouhodobém cíli a nechceme za padesát let žít na jedné velké skládce. Europoslanec Polčák navrhuje popřemýšlet..., sakra, popřemýšleli jsme dvacet let a zlepšení je v řádu jednotek procent. "Popřemýšlet a sahat si do svědomí" je očividně dobré tak leda k tomu, aby se naše "svědomí nažralo a odpady zůstaly celé". S čím se dá souhlasit, je progresívní zdanění produkce obalů, které se těžko likvidují. Žádné daňové úlevy pro ekologické obaly ale tvrdé zvýšení daní všech neekologických. Ano, zaplatíme to my, občané. Budeme mít dražší popeláře, budeme mít dražší zboží, balené ve skle, papíru, hliníkové folii. Kdo se tváří, že se nás to (občanů) až tak nedotkne je populista a sedmilhář. Ale chceme mít čisté a zdravé prostředí nebo nechceme ?