Všichni jsou už v Mexiku
Ilustrační foto: pixabay.com

Všichni jsou už v Mexiku

26. 2. 2019

Únor je patrně psychicky nejnáročnější období roku. Zima trvá už příliš dlouho, takže má člověk o něco blíž k depresím a špatné náladě. Proto tentokrát něco veselejšího z „Mého světa“ vzpomínek…

Sluníčko a teplo je pro většinu z nás mnohem příjemnější než zima. Do léta je však v tomto období ještě daleko, a tak kdo může, odlétá do teplých krajů. Pokud možno do nějaké veselé a hlavně bezpečné destinace. Napadá mě třeba teď tolik diskutované Mexiko, které shodou okolností zrovna začátkem února oslavilo svůj státní svátek – Den vyhlášení ústavy. No a při takové příležitosti určitě nechyběla tequila.

Navzdory někdejšímu tvrzení Michala Tučného jsem v Mexiku nikdy nebyla, ale na své první setkání se slavnou mexickou pálenkou nikdy nezapomenu. Bylo to v září roku 1995. Můj muž tehdy v rámci záchrany našeho manželství koupil na usmířenou velmi výhodně patnáctidenní zájezd napříč Spojenými státy. Nesl odpovídající název „The Best of USA“. Letecky přes Helsinky do New Yorku a potom nekonečně dlouhé přejezdy autobusem v kombinaci s jedním vnitrostátním letem z Washingtonu do San Franciska.

Když jsme nocovali v arizonské metropoli Phoenixu, zašli jsme večer do nedalekého mexického baru. Co jiného jsme si tam mohli objednat než pravou nefalšovanou tequilu. Dostali jsme každý velkého panáka, k němu čtvrtku citrónu a solničku. Koukali jsme na to s údivem a naprostou neznalostí. Po chvilce dohadování jsme citrón vymačkali do skleničky s pálenkou, trochu posolili a zvolna pocucávali. Upřímně řečeno, moc nám to nejelo. Přesto jsme si objednali znovu. Mexický barman nás pozoroval v němém úžasu, jak své počínání opakujeme po druhé. Třetí rundu už nevydýchal. Přinesl ji bez objednání a názorně nám předvedl, jak se správně pije tequila: citrónem si navlhčil hřbet levé ruky mezi palcem a ukazovákem, posypal solí, olíznul, sklenku vypil na ex a vykousl citrón. To se nám tak zalíbilo, že jsme se to samozřejmě učili ještě několikrát a jen s velkými obtížemi jsme pak hledali cestu zpátky do hotelu.

Dnes už uměním pít tequilu nikoho neoslníme, ale není marné si to občas, zcela výjimečně zopakovat v domácím prostředí. Jednak je to prokazatelně jeden z osvědčených rituálů na udržení manželství, protože jsme spolu zůstali dodnes. A navíc nám po něm ještě nikdy nebylo špatně. Nejspíš to způsobuje vysoká dávka vitamínu C ke každé sklence…

Tak ať vám slouží ku zdraví i jakémukoli jinému prospěšnému účelu!  

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 12. týden

Znáte své tělo? Tento týden si dáme otázky z biologie a konkrétně se budou týkat lidského těla.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

23%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

15%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

19%

Ne, protože na to nemám peníze

14%