Všichni jsou už v Mexiku
Ilustrační foto: pixabay.com

Všichni jsou už v Mexiku

26. 2. 2019

Únor je patrně psychicky nejnáročnější období roku. Zima trvá už příliš dlouho, takže má člověk o něco blíž k depresím a špatné náladě. Proto tentokrát něco veselejšího z „Mého světa“ vzpomínek…

Sluníčko a teplo je pro většinu z nás mnohem příjemnější než zima. Do léta je však v tomto období ještě daleko, a tak kdo může, odlétá do teplých krajů. Pokud možno do nějaké veselé a hlavně bezpečné destinace. Napadá mě třeba teď tolik diskutované Mexiko, které shodou okolností zrovna začátkem února oslavilo svůj státní svátek – Den vyhlášení ústavy. No a při takové příležitosti určitě nechyběla tequila.

Navzdory někdejšímu tvrzení Michala Tučného jsem v Mexiku nikdy nebyla, ale na své první setkání se slavnou mexickou pálenkou nikdy nezapomenu. Bylo to v září roku 1995. Můj muž tehdy v rámci záchrany našeho manželství koupil na usmířenou velmi výhodně patnáctidenní zájezd napříč Spojenými státy. Nesl odpovídající název „The Best of USA“. Letecky přes Helsinky do New Yorku a potom nekonečně dlouhé přejezdy autobusem v kombinaci s jedním vnitrostátním letem z Washingtonu do San Franciska.

Když jsme nocovali v arizonské metropoli Phoenixu, zašli jsme večer do nedalekého mexického baru. Co jiného jsme si tam mohli objednat než pravou nefalšovanou tequilu. Dostali jsme každý velkého panáka, k němu čtvrtku citrónu a solničku. Koukali jsme na to s údivem a naprostou neznalostí. Po chvilce dohadování jsme citrón vymačkali do skleničky s pálenkou, trochu posolili a zvolna pocucávali. Upřímně řečeno, moc nám to nejelo. Přesto jsme si objednali znovu. Mexický barman nás pozoroval v němém úžasu, jak své počínání opakujeme po druhé. Třetí rundu už nevydýchal. Přinesl ji bez objednání a názorně nám předvedl, jak se správně pije tequila: citrónem si navlhčil hřbet levé ruky mezi palcem a ukazovákem, posypal solí, olíznul, sklenku vypil na ex a vykousl citrón. To se nám tak zalíbilo, že jsme se to samozřejmě učili ještě několikrát a jen s velkými obtížemi jsme pak hledali cestu zpátky do hotelu.

Dnes už uměním pít tequilu nikoho neoslníme, ale není marné si to občas, zcela výjimečně zopakovat v domácím prostředí. Jednak je to prokazatelně jeden z osvědčených rituálů na udržení manželství, protože jsme spolu zůstali dodnes. A navíc nám po něm ještě nikdy nebylo špatně. Nejspíš to způsobuje vysoká dávka vitamínu C ke každé sklence…

Tak ať vám slouží ku zdraví i jakémukoli jinému prospěšnému účelu!  

Glosa Hany Švejnohové
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Tollarová
U tohoto rituálu jsem nikdy nebyla a tequilu jsem nikdy nepila. Ale příběh jsem si ráda přečetla a pobavila se. A taky Vám přeji ještě hodně pěkných chvil v manželství. Ať s tequilou nebo bez ...
Zdenka Jírová
Tak Tequilu jsem nikdy nepila, na tvrdý alkohol jsem nikdy nebyla a už dávno ho nepiji vůbec. Znám tequilu jen z country písniček a cestopisů.
Jarmila Komberec Jakubcová
Mexická tequila občas obsahu v lahvi mrtvého malého hada. Prý to zlepšuje její chuť. To ale nevím, já jsem ji s hadem neochutnala, ale přivezla ji jako dárek své kamarádce. Prý nakonec skončila v kontejneru. Což chápu. Já to přivezla spíše jen z recese
Eva Mužíková
Tequilu nikdy neochutnám, jsem velký abstinent, nikdo mne nepřesvědčí ochutnat jakýkoliv alkohol. Ale všem kdo to dokáží a hlavně zvládají někdy i tak trochu " závidím".
Jana Šenbergerová
Hezké! Možná někde uplatním, ale určitě ne v Mexiku, to vím zcela jistě.
Danka Rotyková
Hezký článek, ale Tequilu si ráda odpustím.
Zuzana Pivcová
Tequilu mi kdysi dovezl americký archivní badatel. Ale hned mě varoval, že mi samotná nebude chutnat, tak ať si ji dávám s pomerančovým džusem. To bylo docela dobré. Pak jsem si po čase dala zlatou tequilu někde v Hamburku, ani ne v námořnické krčmě, ale samotnou a to na mě nebylo. Nějaká sůl nebo co dalšího, taková úprava pro mě není. Nebudu ze sebe dělat znalce. Díky za úsměvné vyprávění.
Mirek Hahn
Tequilu se solí a citronem můžu. Je to jeden z mála destilátů, po kterém mi druhý den není prapodivně. Možná je to tou solí, zadržuje vodu a brzdí dehydraci.... Nicméně ten rituál s olizováním, solí a citronem není původní, pravděpodobně vznikl jako show aby se to lépe prodávalo.....
Dana Puchalská
Tequila - ne ne ne. Jen jednou jsem jí ochutnala na jakési předváděcí akci a už nikdy. Jak mně bylo špatně, to si nikdo neumí snad ani představit. Ale je to už asi 29 let zpátky. Stačilo mi kouknout se na sombrero a už jsem pádila ven...:-) :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Moc hezký článek - byla jsem koncem února v r. 2006 v Mexiku a dodnes vzpomínám na podobné začátky s tequilou. My jsme konzumaci "odkoukali" od německých manželů, kteří do Mexika létali pravidelně. Dnes už jen vzpomínám, nelétám už dlouhé lety.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%