Ponižování mužů je oblíbený ženský sport
Ilustrační foto: ingimage.com

Ponižování mužů je oblíbený ženský sport

13. 3. 2019

Tomu nerozumíš. Nepleť se do toho. No vidíš, jak jsi šikovný a umíš si to tričko složit, ani to nebolelo co? Nechápu, proč s tím Pepou trávíš tolik času, vždyť je to nýmand. Ponižování, blahosklonná slova, přezíravost. Mnohé ženy je používají v komunikaci se svými partnery zcela běžně. A čím déle jsou páry spolu, tím častější to je.

Hlas rozzlobené ženy připomíná jekot, mívá nepříjemný tón, ale jen výjimečně navozuje v dospělém muži strach z ublížení. To jsou slova autorů knihy Jak beze slov zlepšit své manželství, psychologů Patrice Love a Stevena Stosny.  Zároveň však ze svých zkušeností z práce s řadou klientů upozorňují na to, že nespokojená a rozzlobená žena vyvolává v muži mnohem horší pocit, než je strach. A sice beznaděj, otrávenost, odpor, zkrátka snahu někam zalézt a být s tou protivnou bytostí co nejméně.

„Žena se ke mně chová jako bych byl dítě. Myslím, že co děti dospěly a odstěhovaly se, chybí ji, že nemá koho vychovávat a pozornost upřela na mě. Když jsme byli v práci, tak jsem si její nadřazené a blahosklonné chování nepřipouštěl. Ale když jsme oba v penzi a trávíme vlastně veškerý čas spolu, je to k nevydržení,“ říká osmašedesátiletý Petr. Žijí se ženou v domku v satelitním městečku za Prahou. „Nikdy jsem se tady pořádně neusadil. Celé dny jsem býval do večera v práci v Praze, sem jsem se vracel vyspat. O víkendech jsem jezdíval na  kole s kamarády. Teď mám zdravotní potíže, jsem v penzi a dochází mi, že tady v okolí nikoho neznám, není tady kam jít. Každý je zalezlý za svým plotem, není tady přirozené centrum, obchod, hospoda, jak na vesnicích dříve bývalo běžné. Dokud člověk pracuje, je mu to jedno. Jak jsem celé dny doma, prožíváme s manželkou ponorku. Sice máme pěkný dům se zahradou, něco jsme do penze našetřili, máme se dobře,  ale spokojený nejsem. Ona je asi taky nespokojená, jinak by přece nebyla tak protivná,“ vypráví Petr.

Tvrdí, že se s manželkou nehádají. Není prý o čem, on navíc při každém konfliktu mizí na terasu. „Ona mi běžně říká věty typu: Co by ti udělalo, kdybys narovnal ty polštáře, když vstáváš? Nechápu, co na tom seriálu vidíš. Obzvláště ráda nyní používá větu: To bys nepochopil….,“ doplňuje.

Psychologové právě tyto věty označují za typické příklady ženské blahosklonnosti, nadřazenosti. „Spousta žen si vůbec neuvědomuje, že se ke svému muži chová kriticky a nadřazeně. Jsou-li s kritičností konfrontovány, nejčastěji reagují s údivem: Vždyť se z něj jen snažím udělat lepšího člověka. Jinak řečeno, usilují o to, aby byl muž uvážlivější, ohleduplnější, spolehlivější a podobně,“ uvádí psycholog Steven Stosny.

Problém je v tom, jak už to v komunikaci mezi muži a ženami bývá, že se tyto ženy nedovedou vcítit do svého protějšku, přesněji do toho, jak jejich slova působí, vyznívají. Možná vůbec nemyslí špatně, když svému muži říkají: No vidíš, že to jde, že umíš to prádlo pověsit.

Jenže v této podobě by toto sdělení nemělo být směřováno ani k desetiletému dítěti natož k sedmdesátiletému muži. Vlastně je tím naprosto shozena ryze pozitivní skutečnost, že muž pověsil prádlo. Kdyby žena řekla, že děkuje, bylo by to ideální. Kdyby neřekla nic, vůbec by to nevadilo. Není to přece bůhvíjaké obdivuhodné hrdinství pověsit prádlo. V každém případě ale věta začínající spojením „no vidíš, že to jde...“ naznačuje, že mužský je nemožný arogantní machistický lenoch, který poprvé za padesát let soužití pověsil prádlo a tudíž je třeba mu připomenout, že takovou samozřejmost nedělá běžně a tudíž za nic nestojí. Výsledek: Muž prádlo zase hodně dlouho nepověsí. Proč by to dělal, když to vyvolalo reakci, ve které mu opět bylo naznačeno, že s ním život není příjemný?

„Všichni se shodneme, že muži by neměli využívat zranitelnosti žen jakýmkoli způsobem, který v nich vyvolává strach. Kvůli tomu v poslední době vznikly zákony a pravidla omezující používání mužské síly. Žádné zákony však neomezují ženino zvýhodnění v oblasti verbálního vyjadřování, především při zneužívání mužovy zranitelnosti vůči pocitům studu,“ uvádějí autoři knihy Jak beze slov vylepšit své manželství.

Právě stud totiž psychologové považují za jeden z hlavních problémů, kterým nyní muži často trpí. Ano, stud. Muž, který doma dlouhodobě slyší, že je nemožný, se prostě časem začne stydět. Neví, jak se chovat, má pocit, že selhává, že s ním žena není spokojena. Přestává být si jistý sám sebou, svými kvalitami. Čím je muž starší, tím více mu to hrozí. Právě to je jeden z důvodů, proč jsme velmi často svědky jevu, že staří muži se drží spíše v ústraní, nechodí se svými partnerkami do společnosti. Výstižně to popsal sedmdesátiletý Kamil z Ostravska, který nedávno zašel se svou ženou na vernisáž: „Bylo to zahájení výstavy obrazů dcery kamarádky mé ženy. Dříve jsme všichni pracovali v jednom podniku. Holky se stále stýkají, já moc do společnosti nechodím. Žena mě však přemluvila, abych ji doprovodil. Nejdříve mi před odchodem řekla, že kdyby věděla, jak se obléknu, raději by šla sama. Nelíbilo se jí moje sako, které je staré a protože nosím spíše sportovní styl, po letech nenošení se, pravda, ukázalo být poněkud těsné. Pak jsme dorazili do divadla, kde vernisáž byla a žena řekla velmi hlasitě svým kamarádkám: Tak jsem ho konečně vytáhla ven, dalo to fušku a nevím, jestli jsem neudělala chybu. Co tady stojíš, Kamile, to nám ani nedoneseš pití? Jistě chápete, že to bylo naposledy, kdy jsem se svou ženou někam šel.“

Bizarnost celé situace vystihuje, že Kamilova žena po návratu domů řekla, že na akci bylo fajn a že nechápe, proč s ní Kamil do společnosti nechodí častěji. Zkrátka, typická ukázka toho, že mnohé ženy sice něco říkají, ale vůbec si neuvědomují, že tím své muže ponižují.

Hodnocení:
(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Roman Grey
Do svych ctyriceti let jsem se snazil verit na opravdovou lasku a opravdu ji hledal.. Ale bylo to pokazde podobne a sice v duchu,ze "zeny a kocky si v zivote delaji co chteji a muzum a psum nezbyva,nez to respektovat".. Po petactyricatem roce jsem se konecne procetl az k Schopenhauerovi a jeho moudrosti,ze "laska je iluze,pomoci niz priroda zachovava lidsky rod".. Za mesic mi bude padesat,testosteron prirozene mizi a ja jsem konecne zklidnely,spokojeny Samotar milujici nejen sveho psa,ale predevsim svou svobodu,svuj dustojny i kdyz zcela obycejny zivot v ustrani venkova.. Navzdy odmitam jakykoli druh souziti s tvorem,ktery lže kdykoli je to pro ni vyhodne a vubec to nepovazuje za spatnost.. Inu rizeni skrze pohlavni instinkty,ze.. Protoze sex je to,co zeny maji a po cem muzi touzi.. Uz nikdy vice.. Hrdy,s zivotem srovnany Samotar Grey
Zdenka Jírová
Zažila jsem na návštěvě, kdy manželka řekla, když si chtěl vzít manžel nabízený chlebíček : " Ne, on nebude." Byla jsem z toho v šoku. Také je velmi "příjemné", když si pozvete známé na návštěvu a oni se u vás místo konverzace, začnou hádat a každý se dožaduje, abyste s ním souhlasil. Také jsem zažila a už je nikdy nepozvala.
Jitka Caklová
Jak by asi dopadl Jan (Jiří Bartoška) ve filmu Teorie tygra, kdyby neutekl od manželky Olgy (Eliška Balzerová). O filmu se uvádí, „Komedie pro muže, kteří mají zkušenost s manželstvím, a pro ženy, které mají zkušenosti s muži.“ Řekla bych, spíše úsměvný návod pro muže, kteří NEMAJÍ zkušenost s manželstvím a odstrašující příklad pro ženy, aby viděly, jak se ke "svým" mužům NECHOVAT. Nikdo není majetek toho druhého.
Jan Michálek
Děkuji za otevření očí, stále jsem nechápal proč se toto děje. Není to jednoduché a od žen je to sofistikované a nebo jim to jde samo, bez přemýšlení. Pokud se ohradíte zkusí to později a z jiné strany, po malých krůčcích. Je to únavné být stále ve střehu. Do teď jsem si myslel že je to problém komunikace. Mnoho let jsem s tím bojoval než děti dospěly, pak jsem odešel. Teď vím proč.
Pavel Pátek
Souhlasím s paní Voborníkovou. Myslím, že kdo něčím podobným prošel si nese doživotní následky.
Soňa Prachfeldová
Tak to jsou ukázkové omezené a nafoukané slepice a ti chlapi bačkory. Tohle si neměli nechat líbit ze začátku a jestli byli tak hloupí a zmanipulovaní po celý život, tak mají také velký podíl na takovém ponižujícím životě. Na tohle musí být dva- jeden co ubližuje a druhý, co si to nechá líbit.
Josef Simeczek
To určitě poslouchat nějakou protivnou babiznu.tůdle.a blbci chlapi co tohle trpí a nechají si to líbit.od nějaké Paní Chytré.
Hugo Hurník
Myslím, že poslední věta zcela vystihuje skutečnost života. Jsem rád že někdo otevírá toto téma. Předpokládám, že všechny negativní reakce jsou z ranku: "potrefená husa nejvíc kejhá."
Jana Voborníková
Jo, tak přesně tohle dělala moje matka otci a mě. Hrůza, ještě dnes po mnoha letech jsem měla husi kůži, když jsem článek četla. Nejhorší bylo, ze si myslela, ze je děsně vtipná.
Jitka Caklová
Řekla bych, že tento článek částečně souvisí s předešlým článkem, Jsou muži líní? Ukáže se to v penzi. Už při přečtení nadpisu se mi vybavilo "divadlo" z restaurace, které se nedalo přeslechnout, ani přehlédnout. Pán něco zařídil, snad ani ne špatně, ale nebylo to podle ženiných představ. Za onu ženu mi bylo stydno a starého pána o holi, s třesoucíma-se rukama a slzami na krajíčku mi bylo opravdu líto.
Zuzana Pivcová
Zažila jsem takovou manželskou dvojici na pracovišti. Žena dělala z muže naprostou onuci a před všemi ho drezúrovala. Byli spolu 24 hodin denně, jezdili spolu do práce, ona pracovala o patro výš, po příchodu do kanceláře jí okamžitě pro kontrolu volal, jinak byla schopná seběhnout dolů, jestli se někde nebaví s některou kolegyní (což nehrozilo, ale i tak). Když se něco v práci slavilo, ona se cpala řízky a dorty a on čekal na pokyn, jestli si smí něco vzít. Když mu jubilant nalil trochu vína a on řekl pár vět a usmál se, začala na něj křičet, že je opilý a trapný a že jdou pryč. On ale už z toho nedokázal odejít, snad ani bez toho nemohl být. Omlouvám se, nechci být drbna, je to opravdu ukázka, kam může vztah dospět.
Jarmila Komberec Jakubcová
Je možné, že existují i takové vztahy mezi mužem a ženou. Já jsem to nezažila a tak nemohu posoudit.
Jana Šenbergerová
Tady se řeší ponižování mužů, což nevylučuje ponižování žen. Znám několik takových dvojic, v jejichž přítomnosti se za ženino chování k muži stydím a muže je mi líto. A nejde o dvojice, které by se neměly v dřívějších dobách rády. Jen se jeden trochu změní a druhý to nemůže nebo nechce pochopit. Mně se článek líbí, protože je ze života.
Marie Doušová
Ach muži ,muži ,nikdo Vás nikdy nepochopí a přesto Vás máme rádi...... a umíme odpouštět.....
Jana Slavíková
Pokud si šli na nervy před důchodem, v důchodu se to ještě zhorší.
Zorka Horká
Hledat lásku, úctu a respekt tam, kde asi nikdy nic takového nebylo? Že by pošetilost stáří ? Jako z učebnice :-) ale jde to oběma směry, jak k mužům tak od nich, řekla bych.
Pavel Pátek
Mě se líbí jak nadpis, tak samotný obsah článku. Otevírá se téma, které je společenské tabu a chápu, že té "lepší polovině" je to proti srsti. Bohužel je to častá realita.
Dana Puchalská
Divný článek. Nelíbí se mi ani trochu.
Jitka Hašková
Nelíbí se mi nadpis článku. Považuji ho za nesmyslný. Myslím, že platí oboustranně, že se najdou muži i ženy, kteří si svého protějšku váží a dovedou se podle toho chovat. A také oboustranně jsou tací, kteří druhého ponižují., ať to jsou muži nebo ženy. Z takového vztahu je nutné odejít.
ivana kosťunová
Článek se mi nelíbí, ten pohled je značně jednostranný. Pokud si dva nemají co říci, když zůstanou v důchodu sami, patrně si neměli co říci i předtím, jen to prostě neřešili.
Pavel Pátek
Klasické psychické týrání. To může být ještě rád, že ho ta ženská ještě navíc nebije - není to až tak výjimečné, jak by se na první pohled mohlo zdát, znám to ze svého okolí... A vždycky, když můj kamarád téměř brečí do telefonu, tak si uvědomím, jakou kliku mám, že jsem po rozvodu zůstal sám.
Danka Rotyková
Právě tohle klování do druhých (nejčastěji mužů) mi na ženách vadí nejvíce. Lépe je na tom sebevědomý muž, který to včas začne řešit. Ti ostatní to zřejmě budou poslouchat hodně dlouho.
Zdenka Soukupová
Pánové, jsem na vaší straně. Někdy to s námi fakt není jednoduchý....
Věra Ježková
Nejsem sportovkyně, muže neponižuji. Pokud partnerovi řeknu, že nechápu, co na tom pořadu vidí (TV Šlágr), považuji to za pouhé konstatování. On zase občas nechápe, že se mi líbí něco jiného. Tak to vzájemně respektujeme.
Josef Volfík
...dochází mi, že tady v okolí nikoho neznám, není tady kam jít. Každý je zalezlý za svým plotem, není tady přirozené centrum, obchod, hospoda, jak na vesnicích dříve bývalo běžné... A to na to přišel až po těch +- dvaceti létech, co sám svým domem, pobytem a nestaráním se o "věci veřejné" spoluzpůsobil? To brzo.
Mirek Hahn
Nenechat si to líbit, při každém pokusu o útočnou či protektorskou komunikaci se důrazně ohradit. Nečekat, že se to nějak spraví samo.
Antonín Nebuželský
Až na ty sovy.. :-)
Antonín Nebuželský
Jaký si to kdo udělá, sovy to má. Jak v té písničce.