Protektorát a jeho občané
Protektorátní koruna. FOTO: wikipedia.org

Protektorát a jeho občané

15. 3. 2019

Hitler dal hned zpočátku najevo, co znamená zřízení protektorátu a jakým způsobem ho bere "pod ochranu". Zdůraznil, že veřejný život a hospodářství protektorátu jsou nedílnou součástí života Říše.

Poukázal na nutnost klidu a pořádku, aby vývoj v Německu probíhal nerušeně. Od občanů protektorátu to předpokládalo absolutně loajální postoj k okupantům.

Při posuzování společenských vrstev a jejich postoje k okupační moci vnímali Němci protektorátní občany následovně: Dělnictvo a rolnictvo brali jako lhostejné, v mnoha případech dokonce přátelské a ochotné, střední vrstvu jako kolísavou a českou inteligenci většinou jako protiněmeckou, mládež zčásti jako poštvanou proti Němcům a neukázněnou. Podle tohoto hodnocení se okupanti také chovali k protektorátnímu obyvatelstvu.

Celkově se dá říct, že v české společnosti a politice bylo viditelné následující rozčlenění:
- celkem malá skupina, která se plně ztotožnila s nacismem v Německu a prosazovala ho násilně i v protektorátu, jako například ministr Moravec a jeho Česká liga proti bolševismu nebo Národní árijská kulturní jednota

- rozsáhlá pomnichovská, hospodářsky a politicky důležitá a vnitřně rozčleněná skupina těch, kteří si sice přáli alespoň částečnou svobodu nebo i návrat k někdejšímu státu, ale ze strachu nebo pro výhody pomáhali okupační moci udržovat stávající ekonomický a administrativní stav. Sem patřila vláda a ministerstva, sdělovací prostředky, ale i různé spolky a organizace, jako např. Český svaz pro spolupráci s Němci, Český válečnický svaz a řada umělců, vládních vojáků a různých zaměstnanců

- odboj, třebaže menší než např. v SSSR, Polsku nebo Jugoslávii, neboť tu mimo jiné byly horší zeměpisné podmínky pro partyzánské boje a kromě toho byla země obsazena a plně odzbrojena již před válkou. Přesto i zde se vedle menších sabotážních a diverzních jednotek nacházely i organizované odbojové skupiny jako Obrana národa (bývalí důstojníci), V boj!, Věrni zůstaneme nebo ilegální KSČ. Byly orientovány buď na londýnskou exilovou vládu s Benešem nebo na moskevské vedení KSČ v čele s Gottwaldem.

Ale podobně jako i v dalších okupovaných zemích nebyl samozřejmě celý český národ v odboji. Velká část obyvatelstva vykonávala svou každodenní práci a nanejvýše poslouchala tajně zakázané rozhlasové vysílání z Londýna nebo Moskvy. Už to samo však vyžadovalo notnou dávku odvahy.

Mohlo by se zdát, že taktika systému dala každému občanovi do určité míry možnost volby: buď se přidat k odboji a více či méně organizovaně bojovat za svobodu a nasazovat život, a nebo relativně klidně a bez protestů přežít. Nebo se přidružit k těm, kteří tehdy buď dobrovolně nebo pod tlakem spolupracovali, udávali a zrazovali. To by bylo ale příliš jednoduché členění. Kolaborace během okupace se rozhodně pro Čechy nestala jejich životní strategií, jak se v dnešní době snaží někdo tvrdit. Ale neexistovali přece jen hrdinové a zrádci.

Proto zůstávám raději pouze u fakt a neposuzuji jednoznačně dobu, kterou jsem nezažila.

 

Přečtěte si také:

Obsazení někdejšího Československa

Okupace Československa a protektorát

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Hošková
Doporučuji zajímavý článek na toto téma od historika: https://www.lidovky.cz/domov/80-let-od-nacisticke-okupace-utekli-jsme-hrobnikovi-z-lopaty-tvrdi-historik.A190314_172543_ln_domov_rsa
Dagmar Bartušková
I u nás v rodině se to všechno připomínalo. Sněžení nechybělo. Zuzko, díky!
Alena Vávrová
Zuzko, též ti děkuji za tuto připomínku.
Naděžda Špásová
Vzhledem k tomu, že je 15. březen 1939 denně připomírán, nebylo úniku. Byla to ošklivá doba a později nebyla o nic lepší. Přečetla jsem si ve čtvrtečním magazínu MF příběh dvou žen, jedna je napůl židovka. Byla zachráněna z transportu obětavými lidmi a když jsem si na konci přečetla, jak se po válce zachovali někteří Češi, tak mi bylo smutno. Proto nemám ráda vrácení se do minulosti.
Hana Rypáčková
Maminka nam to od malička připomínala a spojovala to se sněžením, že i příroda se branila.Tak jsem v tom pokračovala, právě letos den před taky chumelilo stejně. Nakonec se o tom prý bavili v maturitních hodinách, mohlo by to i být téma na písemnou práci...
Marie Ženatová
Ptala jsem se včera večer svých čtyř mladších vnoučat, zda si ve škole připomínají 80té výročí okupace Československa nacistickým Německem? Odpovědi... Na gymnaziu nebyla v jejich třídách ani zmínka, tak jako na školách základních, ale 15letý vnuk mi alespoň řekl, že to ví...
Soňa Prachfeldová
Zuzko moc děkuji za Tvůj objektivní a tolerantní článek. Babičce a dědečkovi sebrali rodinný dům, protože jejich syn do západního Německa, oženil se s říšskou Němkou, dostali jsme punc nespolehlivosti, byly to těžké časy. Hodně lidí ať Čechů a Němců, byli v té době postiženi . Našich jsem si moc vážila, nikdy ne zatrpkli , žili skromně dál. Protektorát bylo pěkné svinstvo. A pak následoval komunismus.
Danka Rotyková
Zajímavé čtení. Zuzano, děkujeme. ?
Jana Šenbergerová
Je moudré si připomínat, ale bohužel je zcela evidentní, že kolektivní zkušenosti jsou stejně nepřenosné jako ty osobní. Aktuální téma na "dlouhou rozpravu", která zatím stejně nevedla ke kýženému výsledku. Doufám, že se ho někdy dožiju.
Karel Boháček
..škoda ,že se naši dědové nedozvěděli, že IV.sbor generála Viktora von Schwedlera, který obsazoval naši vlast byl zcela během války zničen / na pár osob/. Jo boží mlýny melou spravedlivě. Též jsem se dočetl o hrdinném boji našich vojáků při obraně Podkarpatské rusi proti Maďarům. Takže jsme se bránili ! Viz také boj Čajánkovy kasárna.
Karel Boháček
Koukám nikde ani řádek o dnešním výročí, takže paní Pivcová díky velmi za vzpomínku.
ivana kosťunová
Zajímavý pohled na dobu okupace a naši národní povahu. To, že Češi udávali častěji, než Němci jsem zaslechla od mnohých pamětníků. Také jsem tu dobu nezažila, ale soudě podle období normalizace a následných let, která už jsem zažila, bych tomu i věřila. A to jsem vlastenec.
Hana Rypáčková
Mlčící většina je ve všech dobách. Ptala jsem se vnučky, jestli si připomínají obsazení Československa, prý nemají dnes dějepis. Mají němčinu, učila se konverzaci. Tak jsem zvědavá.
Hana Nováková
Děkuji za připomenutí histori a znovu opakuji - na tuto a nejen na ni nikdy nesmíme zapomenout
Dana Puchalská
Další zajímavý článek. Děkuju Zuzano.
Jitka Caklová
Z vyprávění rodičů vím, že už samo počasí v tento den nevěstilo nic dobrého. Jinak, co se děje dnes, silně připomíná tehdejší dobu, jen činitelé, v domnění že mají pevné zázemí, se na postech vůdců vyměňují. Dík za článek.
Jitka Hašková
Výborně Zuzko, díky.