Jsem oficiálně v důchodu teprve pár měsíců a přiznám se, musím se to " být doma" učit. 

Teď už nevstávám ve čtyři, ale v šest a nejpozději ve čtvrt na sedm. Vlastním dvě kočky( dárek!?) a malého psa. Se psem by problém nebyl, ale kočky jsou naprogramované, déle už nespí a vyžadují svoji snídani, a to dost hlasitě. Takže vstanu, jdeme se psem ven, po návratu se pes musí umýt a jde se na jídlo. Celý gang dostane svoje denní dávky kapsiček, konzervy a granulí. Pak se nasnídám i já. V průběhu své snídaně vypustím vysavač( musím ho pochválit, je skvělý), který vše během mé snídaně vysaje. Přezdíváme mu "drak". Pak nastane denní stereotyp, tj. větrání, ustlání postele, utření prachu, tomu já právě říkám dodržení systému. Když jsou doma zvířata, tak se musí pořádek dodržovat.

Tím, že to probíhá každý den, je vše hotové během max. 20 minut. Pak si pustím PC, přečtu si emaily a úderem 900 až 930 odcházíme se psem na dlouhou procházku, nákupy, proložené návštěvami, kafíčkem apod. Další průběh dne je dán tím, co je v plánu. Ale večer, pokud nejsem pryč, se jde do postele okolo osmé večer a nejpozději v deset večer se vše vypne a jde se spát. A druhý den se vše opakuje.

Vím, že to zní hodně nudně, ale dodržování systému mi pomohlo i v době mé nemoci a dalších životních situací, kterými jsem si prošla.

Partneři soutěže: