ilustrační foto: pixabay.com

Moje energie: Můj vnitřní svět

18. 3. 2019

Četla jsem, že minimálně třicet procent lidí jsou introverti. Jsou mezi nimi významné osobnosti i ti, kteří jsou bezvýznamní pro společnost, ale důležití pro rodinu, přátele i okolí, a ti, kteří nezajímají nikoho. Naštěstí nepatřím do poslední skupiny, mám ráda společnost, ale čas od času mě přítomnost lidí dusí a pro získání nové energie potřebuji čas o samotě.

Ta je nějaká divná, řekne si mnohý z vás, a bude mít pravdu. Ano, jsem jiná. Nesnáším davy, nerada vystupuji na veřejnosti, nepotřebuji druhé lidi, aby mě zabavili, vystačím si sama. Typická introvertka se všemi klady i zápory této skupiny. Neočekávejte ode mě, že zajásám nad hromadným pochodem na některou významnou památku, energii nezískám ani posezením se spolužáky po x letech nebo cestováním do exotických zemí s neznámými lidmi. Zúčastním se, ale společnost mnoha lidí mi energii odčerpává a není to pro mě optimální prostředí.

Na rozdíl od těch, kteří energii dobíjejí sportem, společnými aktivitami se spoustou přátel, upřednostním sólo procházku v lese nebo parku, povídání se stromy beze slov. Nabíjím se procházkami ve vlastních myšlenkách.

Partneři soutěže:

Autor: Jana Kollinová Zpět na homepage

Hodnocení:

(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

TÉMATA

Soutěž Moje energie

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Kollinová 23.5.2019 13:05

Pane Benjamine Z., děkuji za zmínku o Vaší mamince. Stejně obětavá, milující a spolehlivá byla moje maminka i když své všeobjímající city nedávala najevo. Byla velmi přísná a důsledná a city skrývala. Byla autoritou a s tatínkem jsem ji absolutně respektovali.

Benjamin Zigmund 17.5.2019 12:15

Je to umění a zároveň potřeba a dar-"umět" být i se sebou sama. Moc dobře tomu rozumím. Patří to k přirozeným lidským potřebám a skutečně na tom není nic divného. Znám to ze svého okolí. Moje introvertní maminka byla hluboce milujícím člověkem, naprosto věrným a každý se na mí mohl spolehnout. Introverti jsou vnímaví , citliví a nikdy ne povrchní.

Zuzana Pivcová 20.3.2019 17:15

Už kdysi jsem tu napsala, že žiju víc myšlenkami než událostmi. A to platí s postupujícím věkem čím dál víc. Takže si myslím, že Vaše vyznání vnímám velmi dobře a vůbec mě neruší, naopak, děkuji.

Lidmila Nejedlá 19.3.2019 19:41

Jano, poznala jsem dávno, že jsi jiná a o to zajímavější. Vnitřní svět samotářů není o nic chudší, nežli svět lidí společenských. Je dobře, že jsi s námi na íčku.

Jana Kollinová 19.3.2019 13:05

Opr. zde

Jana Kollinová 19.3.2019 13:04

Děkuji za pozitivní komentáře. Je těžké pro seniorku na prahu 75 let obnažovat ve virtuálním světě svoji 13. komnatu, ale je třeba najít odvahu a vědět kde se prezentovat a nebýt směšnou nebo politováníhodnou. Je na každém kde si najde správné prostředí a já se domnívám, že jsem de správně.

Alena Tollarová 19.3.2019 12:29

Samota někoho vybíjí, někoho dokonce ubíjí a někoho zase nabíjí. Každý jsme jiný a tak je to dobře. Moje toulky jsou většinou také o samotě. Není to moje volba, je to holý fakt. Postupně jsem se naučila brát to jako plus ... člověk si pěkně srovná myšlenky, že. Rozumím tomu.

Soňa Prachfeldová 19.3.2019 07:00

Jano , Váš přístup k dobíjení energie je mi velmi blízký. Jsem často mezi lidmi, zároveň jsem velmi ráda sama se sebou, ať v přírodě ,či doma ,či na zahradě.

Eva Mužíková 18.3.2019 20:06

I takto se dá energie čerpat, každý jsme jiný, ale určitě proto nejsme divní. Hezké vyznání Jani.

Dana Puchalská 18.3.2019 19:59

Každý jsme jiný a je to dobře. Byla by to na světě pěkná nuda, kdyby byli všichni stejní.

Marie Ženatová 18.3.2019 18:44

Díky moc za moudrá slova. I já se občas velmi ráda projdu lesem sama jen se svými vlastními myšlenkami...

Věra Ježková 18.3.2019 18:43

Jano, napsala jsem to i ve své básničce o únavě. Nejvíc mě dobíjí, když jsem sama se sebou. Pobyt mezi lidmi mě vyčerpává, i když mnohdy těší.

Hana Nováková 18.3.2019 15:12

Jano, taky nemám ráda davy a ticho je pro mě balzám na duši, stačí mi zahrada, výhled na pás Železných hor, takto často odpočívám až do noci a když k tomu svítí měsíc, či nad horama se křižují blesky to je taková nádhera, kterou bych za nic nevyměnila. Navíc, naše vesnička je neprůjezdná, takže je tu abnormální ticho. Má to zase i svá negativa, ale zatím je to balzám na nervy. Dokáži se vžít do procházky s vlastními myšlenkami, to si člověk odpočine víc než nějakém wellnesu. Mějte hezké, klidné dny v lůně přírody.

Jaroslava Handlová 18.3.2019 14:27

Jano, divná snad ne? Řekla bych jedinečná . A o tom to získávání energie je. Mně někdy davy nevadí, ale jindy mě zase těší osamělost v přírodě, při níž cítím silný příliv energie také.

Jana Šenbergerová 18.3.2019 14:23

Tomu dobře rozumím. Když si mám vybrat, jsem raději sama. Přirovnala bych se k přecvičenému levákovi. Přesto mi společnost nevadí, a to ani blízká, ani "cizí". Nerada se zúčastňuji společenských her, často mi uniká jejich smysl. Na srazy i60 však jezdím ráda.

Jarmila Komberec Jakubcová 18.3.2019 14:12

Je dobře, že jsme lidé odlišní a nabíráme energii jinde. Já bych ji o samotě nenabila.Jsem ráda s lidmi i třeba neznámými a nejvíc mi zase vyhovuje cestování. Ale věřím, že s postupujícím věkem asi bude hodně mých aktivit ubývat.

Hana Rypáčková 18.3.2019 13:32

Věřím tomu, určtě je po společenském mumraji skvělé být sama se sebou na procházce v přírodě...Hlavně si nedělat násilí.

ivana kosťunová 18.3.2019 13:22

Být odlišný neznamená být divný . Díkybohu za ty odlišnosti !!!

Zorka Horká 18.3.2019 12:24

Ani nevíš, jak moc ti rozumím :-)

Anna Potůčková 18.3.2019 12:12

V přírodě jsem také občas sama se sebou, a takto si nejlépe vyčistím svoji hlavu. Ale stejně dobře mně je také s přáteli, které mám ráda a máme si co říci. Divná určitě nejste, každý máme právo na odlišnosti a nesvědčí to o divnosti

Eva Krausová 18.3.2019 10:59

I já bývám ráda sama v přírodě, tedy ne úplně sama, ale s fenkou Megí. Přesto jsem ráda aspoň občas ve společnosti byť třeba jen jednoho človíčka s dobrým srdcem.

Marie Seitlová 18.3.2019 10:59

Každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného.

Marie Doušová 18.3.2019 10:37

Chápu a rozumím , každý jsme jiný, ale někdy je člověk sám a užívá si klidu ,krásy přírody a ticha.

Naděžda Špásová 18.3.2019 10:30

Jano, každý to má nastavené tak, jak mu to nejlépe vyhovuje. Divná určitě nejste, taky nemusím davy, musím mít možnost úniku. Přeji vám krásné dobíjení v přírodě. :-)

Libor Farský 18.3.2019 10:08

Krásně upřímné.

Mirek Hahn 18.3.2019 09:20

Chápu.