Ilustrační foto: pixabay.com

Moje energie - to byla vždy především láska

28. 3. 2019

V životě jsem několikrát změnila zaměstnání. Nebyla jsem z toho zrovna nadšena, ale objevil se zkrátka nějaký důvod, proč k tomu došlo. Byla to zaměstnání, která se dost odlišovala, takže jsem začínala znovu a znovu jako elév. Ale ať už jsem přišla kamkoliv, velmi rychle jsem se zapracovala a do vykonávané, pro jiné možná dost rutinní, práce vnesla prvky určitého novátorství, které mělo úspěch. Práce mě téměř vždy bavila a každý malý zdar mi dodával síly do příštích dnů, týdnů, měsíců. Nedovedla jsem si představit, že bych vykonávala nějakou práci s nevolí a z donucení. Že bych se probouzela s pocitem, že tam nechci. Asi proto jsem vydržela ve svém posledním zaměstnání - vojenském archivu - až do 68 let. A následně se zatím "uvázala" na portálu i60.

Jedna věc, bez které tedy, jak se zdá, těžko mohu žít, je práce, tedy práce ve smyslu společenského zaměstnání. Avšak mám-li říct pravdu, a možná ji ani vyslovovat nemusím, protože dost často vykukuje z mých veršů, mým hybným motorem č.1 byla vždy láska. Dnes už se shovívavě usmívám nad láskami k zpěvákovi, k učiteli, k německým lektorům, ke starším pánům, zastupujícím v mém citovém životě ztraceného tatínka, nebo naopak k mladším mužům, vyvolávajícím ve mně bláhový pocit nepomíjejícího mládí. Usmívám se, ale nevysmívám, neodsuzuji a nelituji. Vše mělo svůj čas.

Protože, ať to byla láska jakákoliv, platonická či vášnivá, rozjařená či uslzená, prožitá či prosněná, doznělá či přervaná, vždy mi dávala křídla, touhu něčeho dosáhnout, být lepší, pomáhat dělat lidi i skutky lepšími, žít naplno.

Má láska má dnes už jiný, širší, rozměr, je pevná, neotřesitelná, žije ve mně a naplňuje mé srdce. Rovná mé myšlenky, vysílá mé signály vstříc jiným lidem i všem živým tvorům, vstříc světu, a ve vší skromnosti přijímá dobro od ostatních. Vím, že tu spolu budeme do poslední chvíle, než nás "odvelí jinam". :-D

Jsem dítě lásky a snad se jí alespoň maličko podobám jako své už dávno nežijící mamince.

Partneři soutěže:

Autor: Zuzana Pivcová Zpět na homepage

Hodnocení:

(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA

Soutěž Moje energie

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Švejnohová 4.4.2019 23:33

Jiří, bravo!!!! To se vám fakt povedlo...

Jiří Libánský 31.3.2019 12:51

Až mi zas někdo poví, že nelze lásku vyjádřit slovy, že marně se o to snaží básníci i literáti prózu píšící, já odpověď mám pro něj takovou: To nečetl jsi ještě Pivcovou.

Dana Kolářová 31.3.2019 09:32

Zuzano, díky za vysílané signály vstříc jiným lidem...

Zdenka Jírová 29.3.2019 23:57

Krásné vyznání.

Jindřiška Hubačová 29.3.2019 21:27

Zuzko, skvělé vyznání ! Těším se, až Tě poznám osobně . Děkuji.

Jitka Hašková 29.3.2019 16:46

Zuzko, to je báječně napsané Skládám ti poklonu. Vydrž v redakci co nejdéle. Moudrá a laskavá žena jako ty je zapotřebí.

Hana Švejnohová 29.3.2019 11:22

Milá Zuzanko! Když vezmu v úvahu jen holá fakta Tvojí bilance v letitém článku "Má milá životní jubilea", pak tím víc smekám a kořím se tomuto Tvému vyznání... Naprosto přesně totiž vysvětluje ten přesah, kterými nás ostatní, jakkoli se všichni snažíme co nejvěrněji vyjádřit na těchto stránkách své pocity, převyšuješ.... Myslím to v tom nejlepším slova smyslu. Tvoje energie lásky má ve spojení s Tvojí bezkonkurenční schopností sestavit slova - ať už ve verších či v próze - neskutečnou sílu, kterou cítíme snad bez výjimky všichni, kdo Tě tu déle a více, tu kratší dobu a méně známe... S úctou, obdivem a moc ráda se přidávám!

Alena Vávrová 29.3.2019 09:48

♥♥♥

Libor Farský 29.3.2019 09:43

Moc rád jsem Tě poznal i osobně

Miluše Hasenohrlová 29.3.2019 09:28

Zuzko,krásně jste to napsala.Ano,láska je mocná čarodějka.

Ilona Kolářová 29.3.2019 09:10

Zuzku, když jsem přečetla Tvoje první první verše, nevím proč, ale okamžitě mě napadla spojitost s Marceline Desbortes Valmorovou. A tento pocit trvá pořád. Nejsi náhodou její inkarnace?

Marie Doušová 29.3.2019 08:23

Zuzko ,osobně Vás neznám ,ale Vaše básně a vyznání v článku ukazuje jakou máte krásnou duši a moc Vám držím palce a přeji do dalšího života hodně lásky a upřímných lidí kolem Vás. Dík ...úžasně napsané...**********

Danka Rotyková 29.3.2019 06:33

Moc pěkné vyznání **********

Lidmila Nejedlá 28.3.2019 23:56

Tvé vyznání je krásné jako tvé básně. Život protkaný láskou, je život naplněný.

Jana Šenbergerová 28.3.2019 20:15

Zuzko, jsem ráda, že jsme se potkaly a věřím, že se budeme potkávat, i když nás "odvelí jinam".

Lubomír Müller 28.3.2019 19:45

Oceňuji odvahu takhle upřímně a bezelstně otevřít okno du duše. A pohlédnout do ní tolika poetickými slovy. Díky...

Soňa Prachfeldová 28.3.2019 18:11

Zuzko, jsi člověk obdařený velkým bohatstvím. Láskou, otevřeností, statečností, moudrostí. A láska je opravdu to nejdůležitější v životě lidí. Je to smysl života - láska v různých podobách .

Eva Mužíková 28.3.2019 15:56

Zuzko, tak jak to napsala Věrka J. I já jsem moc ráda, že snad patřím do okruhu lidí, kteří tvoří kousíček Tvého světa. Vážím si Tě moc.

Dana Puchalská 28.3.2019 15:33

Nádherné vyznání. ***************

Naděžda Špásová 28.3.2019 15:28

Zuzanko, moc hezky jsi to napsala, od tebe ani nic jiného neočekávám. Jsi moc hodná, obětavá a lásky máš na rozdávání. Přeji ti, aby jsi ji rozdávala ještě hodně dlouho. :-)

Anna Čípová 28.3.2019 14:54

Zuzko, ať tvůj hybný motor šlape co nejdéle na plné obrátky.

Věra Ježková 28.3.2019 13:41

Zuzko, pomíjivých lásek jsem taky měla dost. Ale nazvala bych je spíš zamilovaností. Láska (zamilovanost) mi spolu s křídly dávala i pády do hlubin smutku. Následně jsem potřebovala hodně energie, abych se z nich dostala. Jsem dítě příkazu, ne lásky. (Maminka chtěla jiného, babička a otec byli v přesile.) Jsi krásná bytost. Jsem ráda, že trochu patřím do tvého světa. ♥

Marie Novotná 28.3.2019 13:36

********************

Jana Kollinová 28.3.2019 13:23

Je krásné, že všechny Vaše lásky se zvěčňují ve verších, verše v písních pana Müllera. Vaše lásky žijí!

ivana kosťunová 28.3.2019 13:15

Jako vždy nemám co dodat, vše bylo v článku řečeno . Nad tvojí statečnou otevřeností smekám.

Hana Nováková 28.3.2019 13:06

Ano Zuzko, láska vás provází nejen ve vašich verších, ale i zřejmě celým životem. Bez lásky se nedá žít, ať už má jakoukoliv podobu

Alena Tollarová 28.3.2019 13:03

Ty dvě větičky - Usmívám se, ale nevysmívám , neodsuzuji a nelituji. Vše mělo svůj čas - pro mě říkaji všechno. Tvoje verše jsou pohlazením, někdy nutí k zamyšlení, vzpomínání, někdy pohladí, někdy vyloudí slzičku, ale nikdy nezarmoutí. Energie z nich prýští a rozlévá se všemi směry, miluj a piš!

Anna Potůčková 28.3.2019 12:48

Bez lásky nejde žíti - každý z nás ji rád přijímá a i ze sebe odevzdává! Krásný článek!

Jiří Libánský 28.3.2019 12:38

Je to krásné, odvážně otevřené. Mít to v hlavě a srdci srovnané je záviděníhodné. Jsem rád, že jsem měl možnost ten Tvůj "životní motor" taky trochu poznat. Tvoje básně nenechají nikoho z čtenářů na pochybách, že teď píšeš pravdu.

Zdenka Soukupová 28.3.2019 12:19

Krásné. S láskou ke komukoli a k čemukoli je život krásnější.

Hana Rypáčková 28.3.2019 12:18

To je vidět, jak láska z tebe tryská v básních.