Určitě je to jinak aneb Život s věčnými pochybnostmi
Ilustrační foto: pixabay.com

Určitě je to jinak aneb Život s věčnými pochybnostmi

16. 4. 2019

Žijí mezi námi a není jich málo. Věční zpochybňovači všeho. Jsou to lidé, kteří často používají výraz: Kdo ví, jak to je ve skutečnosti? Když vidí šťastný pár, jsou přesvědčeni, že je to jen falešná hra na lásku. Dovedou zpochybnit úplně všechno. Život v jejich blízkosti není nic moc.

Typický příklad? V jednom radničním zpravodaji v malém městě vyšel článek o lidech, kteří slaví sedmdesát let od své svatby. Devadesátiletí manželé v nich měli hezkou fotografii a v článku povídali o tom, že nikdy nepomýšleli na rozvod. Text četla jedna šedesátnice a komentovala ho slovy:
„Nesnáším podobné články. Celý život si zahýbali a hádali se a teď si na stará kolena hrají na hrdličky. Je to trapné.“
„Povídej, ty je znáš?“ reagovaly se zájmem její sousedky.
„Neznám. Ale tak to je jedno, ne? To je jasné.“
„Co je jasné?“
„Přece spolu nikdo nemůže žít hezky sedmdesát let. Na té ženské je jasně vidět, že je megera, a on je pod pantoflem. Leze to i z té fotky.“

Je to zvláštní, ale poměrně rozšířený povahový rys, který se u lidí, kteří ho mají, s přibývajícími roky často zvýrazňuje. Projevuje se v různých situacích. Některým zpochybňovačům se stačí dívat se v televizi na zprávy a mají materiálu až až. Pak je dlouze komentují stylem: No, to chci vidět, že tu dálnici dostavíte za tři roky. No, to chci vidět, jestli ty peníze opravdu půjdou na charitu, houby, někdo je rozfofruje. Že se na ty zprávy vůbec dívám, stejně všichni novináři lžou….

Nějaká známá osobnost se v televizi svěřuje se svým životem a  říká, že je se svým partnerem spokojená. Pochybovač: „No to určitě, řekneme si za rok, až se budou rozvádět...“

„Všimněme si, jak často lidé pochybují o štěstí nějakého páru, který spolu žije dlouhá léta,“ říká psycholožka Jiřina Prekopová. „Postarší manželský pár, který slaví zlatou svatbu, je pro mnohé důvodem k údivu a k pochybnostem. Lidé se ptají, kdo z nich byl větší tichošlápek, a hledají možné problémy,“ připomíná.

Psychologové se shodují v názoru, že zpochybňovačům nahrává současná doba, ve které žijí. Jednak přemíra informací, z nichž je většina negativních. Zároveň však také mnoho informací, které jsou záměrně stylizovány jako příjemné, obdivuhodné. Typickým příkladem jsou takzvané celebrity, které se veřejně svěřují se svým zdánlivě perfektním a šťastným životem, i když většina lidí ví, že ho skutečně z větší míry předstírají. Psychicky vyrovnanému člověku, který má nadhled, je to však jedno. Pousměje se nebo ho takové zprávy vůbec nezaujmou. Ovšem pro pochybovače je to skvělý materiál.

Zpochybňovači se dovedou projevit v různých situacích.

Jednu takovou nedávno zažili v jedné pražské rodině. Čtyřicetiletý vnuk oznámil prarodičům, že začal studovat vysokou školu: „Nikdy bych to do sebe neřekl, ale mám místo, na které maturita nestačí. Sice mi šéfové tolerují, že mám jen ji, ale cítím, že mám poslední šanci vysokou školu dodělat, že mi to ještě trochu myslí, že mám sílu. Rozhodně mě to časem může v kariéře posunout. Šéf mi naznačil, že by pro mě měl velmi důležitou vedoucí pozici, ale že je na ní požadováno vyšší vzdělání než mám.“ Sám o tom říká ještě toto: „Já myslel, že na mě babička s dědou budou hrdí. Kdyby mi kdokoli z rodiny řekl, že se ve čtyřiceti vybičoval studovat, podpořil bych ho, vyjádřil mu obdiv. Jenže oni řekli, že dnes udělá vysokou školu každý blbec, protože si ji prostě zaplatí. Podobně se chovají v různých situacích. Zpochybňují veškerou snahu, úspěch, všechno. Moje dcera jim ukázala vysvědčení se samými jedničkami. Řekli, že dnes se dětem ve školách dvojky nedávají, protože se učitelé bojí, že by jim rodiče přišli vynadat,“ vypráví čtyřicetiletý Ivan.

Za zpochybňováním může být skryto mnoho věcí. Nespokojenost s vlastním životem, se sebou samým. Začínající duševní porucha. Prostá únava životem, pocit, že člověk dnešní době nerozumí a vlastně ani porozumět nechce. Ale zároveň by bylo nefér spojovat tyto projevy jen s vyšším věkem. Zpochybňovači se vyskytují ve všech věkových kategoriích. A ať jim je třicet nebo osmdesát, zpravidla jsou to lidé, vedle nichž se dobře nežije.

Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Kdo nemá rád Jaroslava Duška, může se do Páté dohody zaposlouchat v krásném podání, již zesnulého, Petra Pelzera https://www.youtube.com/watch?v=HitV9_qk-Gk
Jitka Caklová
Zuzko, ano přidal, mám ji doma. Dokonce jsem ji i četla, stále se k ní vracím, ale řada lidí nepochopí a nemůže jim to mít nikdo za zlé, ani ty čtyři, natož pátou. Téměř každý by chtěl měnit ty druhé, ale začít u sebe, málo kdo dokáže.
Jarmila Komberec Jakubcová
Přiznám se tu Pátou dohodu neznám ale určitě si ji koupím. Pan Ruiz je moc moudrý člověk.
Zuzana Pivcová
Pokud si vzpomínám, tak moudrý pan Ruiz přidal ještě pátou dohodu: Nedůvěřuj, ale naslouchej. To se mi hodně líbí. Ve vztahu k jiným, ale hlavně vůči sobě samé.
Jitka Caklová
Dvě hodiny od A do Z, ale jen pro ty, co chtějí https://www.youtube.com/watch?v=HfUBw6eX3IY
Jitka Caklová
... po ní následuje druhá a ta je ještě lepší :-)
Jitka Caklová
https://www.youtube.com/watch?v=Im7bMNJFVzU
Jarmila Komberec Jakubcová
Nevytvářejme si žádné domněnky - to je název třetí dohody - kniha moudrostí starých Toltéků od Dona Miguela Rutze.
Jitka Caklová
Už Dylan Thomas, welsský básník a spisovatel 1914 - 1953, napsal, „Někdo mě nudí. Myslím, že jsem to já.“ "Podle sebe soudím tebe." A pokud nemám pochybnosti sama o sobě, tak ani nemám důvod mít je o druhých. Každý je svého štěstí strůjcem :-)
Zorka Horká
Jeden z největších pochybovačů René Descartes prohlásil °°Pochybování je počátek moudrosti.°° :-) Velký obdiv sebejistým, s těmi je asi život pohádkový..... Upřednostňuji zlatou střední cestu.
Soňa Prachfeldová
Takovým negativistům je lépe se vyhnout. O čem snimi má člověk hovořit, když vše zpochybní a vidí černě.
Danka Rotyková
Paní Ilono, je to jeho volba, ale nesmí tím hloupým pochybováním otrávit druhým kus života. Něco o tom vím.
Ilona Kolářová
Nevidím, v čem je problém. Pokud tak chce někdo žít, tak ať si pochybuje, třeba úplně o všem. Je to pouze jeho volba.
Zdenka Soukupová
Mnoho z nás má asi občas negativní myšlenky, které jsou uvedeny v článku, přiznám, že i já. Ale hned jdu od toho, protože tak se přece nedá žít. Věčným kritizováním a pochybováním neubližujeme jen druhým ale HLAVNĚ SOBĚ. A to si asi málokdo uvědomí. Jinak souhlas s Mirkem.
Jitka Caklová
"Spousta lidí je mrtvých za živa, jen o tom nevědí."
Hana Rypáčková
Tak nevím jak reagovat, ale že se stářím se povahové vlastnosti prohlubují , s tím souhlasím. Negoušům se vyhýbám..
Zuzana Pivcová
Myslím, že pochybnosti pramení z nedobrých zkušeností v minulosti nebo z tendence zevšeobecňovat na základě individuálních případů. Bohužel to však k ničemu nevede. Zpochybnit můžeme vše. Kromě nezpochybnitelného, a to je naše zdejší dočasnost.
Jitka Caklová
"Je dobré být člověkem, ne robotem, který jen čeká, až mu někdo stiskne tlačítko."
Jitka Caklová
.... a jsem velice ráda, že můj syn i bez vysokoškolského diplomu, je uznávaným odborníkem ve svém oboru a platným občanem své země, a to s přirozenou inteligencí sobě vlastní.
Jitka Caklová
Celý svůj život žiji nohama na zemi, vdala se, porodila a vychovala 2 děti, které jsou na mě, (ale i já na nich) zcela nezávislé, svépomocí postavila dům, abych měla kde bydlet a nebyla na nikom závislá. Nikdy jsem se neměla lépe, než se mám dnes, ale také vím, že s dobrým ani špatným není dobré se svěřovat, právě z důvodu, abych se nedostala do hledáčku "sousedek". Po vlastních zkušenostech, matky, jejíž syn nechal vysoké školy v druhém semestru, tak právě ze stejných důvodů s babičkou a dědou v předposledním odstavci naprosto souhlasím. Vysoká škola už dávno s intelektem nemá nic společného. "Jak si kdo ustele, tak si lehne". To jsem od rodičů slyšela od útlého dětství a vyplatilo se.
Zuzana Roučková
? V poslední době slyším, že staří snadno podléhají fake news, ale oni jsou ve svém věku více realisté. Jen by si to asi měli nechat pro sebe.
Oldřich Čepelka
Hodně důležité téma a užitečný článek, díky za něj! Spousta lidí se v dnešním světě vůbec nevyzná, tak potřebují jednoduchý výklad, na který intelektuálně stačí. Prostě - všude je spiknutí, zlovůle kolem nás, úklady, ... A tyhle postoje jsou opřené o domnělé nebo skutečné drobnosti, takže se to v nich upevňuje. Brrr! - A dobře se tu odkopala paní Pseudohorká :-)
Eva Mužíková
Já JSEM šťastná, nekradu a nelžu a myslím si, že rozlišovací schopnosti mám dobré.
Zorka Horká
Zatímco ti šťastní vesele kradou a lžou a ani v tom nevidí nic negativního. Je to totiž mino jejich rozlišovací schopnosti :-) :-) :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Bohužel závist, zášť a zloba ruku v ruce ničí život druhým lidem. Nešťastní lidé, většinou nespokojení se svým životem vidí vše jen negativní. Asi dobře to vystihl pan M. Hahn.
Dana Puchalská
Je to na zamyšlení..........
Věra Ježková
Životy jiných lidí mě zajímají pouze v míře přiměřené. Nemám potřebu je hodnotit. Na politiku mám celkem neměnný názor; občas jsem naivka. Nezabývám se příliš tím, co nemůžu ovlivnit.
Marie Doušová
Asi každý ve svém životě něco zpochybnil . Já určitě ano. Je to zajímavý článek.
Mirek Hahn
Obraz místního chatu Politika :-)