Šetrnost a úspornost. Nový trend v české kuchyni
Ilustrační foto: ingimage.com

Šetrnost a úspornost. Nový trend v české kuchyni

17. 5. 2019

Úspěšní autoři kuchařek a foodblogeři začali vyznávat nový trend. Říkají mu úsporná kuchyně. Po letech, kdy byly v módě exotické pokrmy a složité recepty, se lidé udávající směry v gastronomii, začali navracet ke kořenům. Propagují jednoduchá a levná jídla.

Začínají je kopírovat i lidé, kteří vlastně vůbec šetřit nemusejí. Do módy se dostává jednoduchost a skromnost.

Zpracovávat zbytky. Nic nevyhazovat. Kupovat suroviny, které jsou právě levné. Příklad? Do zbytku rýže od oběda nakrájet nať od ředkviček, které jsou k večeři a je z toho rizoto na zítra. Ano, toto je nyní takzvaně in. Lidé zvyklí šetřit celý život sice mohou kroutit hlavou a usmívat se, protože jim to připadá jako přirozené chování, ale faktem je, že pro mladou a střední generaci  jde o něco nového. Zejména pro vrstvu lidí zvyklých chodit často do restaurací, cestovat, zkoušet exotické pokrmy a neobracet každou korunu.

Projekt s názvem Skromná kuchyně rozjel například Martin Kuciel, který je známý díky svému blogu, které vede pod názvem pan Cuketka. Má spoustu příznivců a je jedním z lidí, kteří udávají trendy v české gastronomii. Ten říká: „Šetrné vaření má v Česku pochroumanou pověst. Je často spojováno s lacinými náhražkami, zkratkami v receptech, které ve výsledku nekončí úsporným jídlem, ale laciným blafem. Snažím se proto ukázat krásu jednoduchého vaření, to, že jídla mohou být šetrná, jednoduchá a zároveň strašně dobrá. Neznamená to však, že by vaření bylo postavené na laciných náhražkách surovin nebo kuchyňských technik. Právě naopak.“

Propagátoři tohoto stylu se naopak vracejí k tomu, jak lidé dříve vařili běžně. Tedy do doby, kdy neexistovaly náhražky, dochucovadla, polotovary. Právě tyto doplňky bývají zbytečně předražené. Než si koupit předem namixovanou směs na marinování masa, která je složená ze spousty chemických přísad a stojí třeba padesát korun, je rozhodně normálnější nasadit si za okno několik bylin, z nichž pak můžeme takové směsi vyrábět sami celé léto. Je to nejen levnější a ke zdraví prospěšnější, ale je to především chuťově lepší.

Autorka kuchařek a novinářka věnující se gastronomii Jitka Rákosníková vydala knížku s názvem Recyklovaná kuchařka. I ona se v ní vyjadřuje k trendu úsporného vaření. „Vzpomněla jsem si, jak vařila moje babička a prababička. Vařily jednoduchá obyčejná jídla, třeba brambory s tymiánovou nebo dobromyslovou omáčkou. Naše babičky musely opravdu šetřit a dobré hospodaření měly v krvi. Učily se to od dětství. I v bohatších domácnostech měli kuchařky, které velmi dobře věděly, co práce stojí vypěstovat zeleninu, ovoce nebo chovat hospodářské zvíře. Velmi často to byly ženy, které pocházely z venkova. My jsme se to už neměli kde naučit. Žijeme v době, kdy je všeho dost a místo šetření jsme se naučili plýtvat. Musíme ke změně dojít vědomě nebo pod tlakem okolností,“ míní. 

Tento trend má mnoho podob. Jedním z nich je například to, že potravinová banka pořádá kurzy vaření pro chudé lidi. Odborníci se na nich snaží nemajetným lidem vysvětlit, že za jídlo není třeba utrácet spoustu peněz a že i člověk, který je na tom velmi finančně mizerně, může jíst zdravě a chutně, pokud vyvine trochu úsilí. Jinými slovy, pokud si místo hamburgeru v bufetu za padesát korun dobře promyslí, do čeho jiného těch padesát korun investuje. A mnozí se pak po takových kurzech diví. Najednou jim totiž jídlo v obchodech nepřipadá brutálně drahé, protože se naučí kupovat takové, ze které pořídí hodně různorodých variant.

Možná jde o přechodnou módu. Možná si čím dál více lidí začíná uvědomovat, že současný blahobyt nás žene do záhuby. V mnoha rodinách je přece slyšet tyto a podobné věty: „Zase jsme nakoupili v supermarketu plný vozík jídla a za pár dnů nic nemáme. Jak je to možné? Jak jsme žili, když supermarkety nebyly? Babi, jak jste jedli a vařili, když jste neměli velké mrazáky, když nebyla nákupní centra?“

A mnohé staré dámy odpovídají: „Nevím, ale hlady jsme netrpěli. Nevyhazovali jsme jídlo jako vy. Více jsme vařily, pekly. Jedlo se úplně jinak.“

Jinak. To je slovo, které vyznavači současného trendu úspornosti používají nejčastěji. Chtějí vařit a jíst jinak, než bylo běžné v posledních letech, kdy se kupovaly především pizzy, hamburgery, polotovary, exotická jídla. Zajímavější jim nyní začíná připadat polévka připravená z odřezků zeleniny, které by dříve vyhodili do odpadu. Jásají nad upraženými kostkami starého chleba přelitými vejcem. Klasický bramborák s doma vypěstovanou majoránkou je pro mana nebeská.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

 

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(4.8 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Bílá
Hezký den, rodiče zažili válku, tatínek byl víc masový, vždy trval na tom, aby se snědlo vše, co bylo na talíři,byť to bylo na nás moc...na něco jsme si chodili pochutnávat k babičce a dědovi, protože vařili i jiná jídla.Od mala mám to vžité tak, že se klidně o jídlo rozdělím, nevadí mi dát maso, co už nedojím psu, či kočce.Mám to tak, že mi k obědu stačí jakákoliv polévka, když mám chuť na maso, je maso, někdy jednou za týden, jindy víckrát.Když jsou v létě vlastní suroviny, udělám s klidně lečo, i s minimem uzeniny nebo bez ní.Když mi něco nechutná, nepřemáhám se za cenu, že by se mělo šetřit, domácí chlupáči a slepice si pochutnají.Tzv. šetřit musím celý život, ale některé věci se nenahradí, tak se to musí uspůsobit jinak.Nemusím každý týden k ke kadeřnici, mít narvanou skříň, botník, zmalovaný obličej...Lepší máslo na chleba než umělý tuk apod.
Zuzana Pivcová
Když jsem se před lety vrhla do společné domácnosti se svým tehdejším partnerem, tak z nedostatku peněz jsem od kolegyně v práci opisovala levné recepty a vařila šetrně a úsporně. A dnes je to nový trend v české kuchyni!! :-D
Marie Ženatová
Já si myslím, že většina lidí se snaží stravovat skromně a to i ti mnozí mladší. Mne jen udivuje, kolik některé potravinové řetězce vyhodí denně "prošlých potravin" - mají je raději víc nabízet různým firmám, které se starají o lidi bez domova, je jich skutečně hodně a to nejen ve velkých městech...
Dana Puchalská
Nikdy jsem jídlem neplýtvala a vím,že nikdy nebudu. Proto nechápu ty,kteří jsou schopni vyhodit dobré jídlo.
Zdenka Jírová
Moje maminka byla velmi dobrá kuchařka a protože pocházela z chudých poměrů, uměla i vařit dobře a šetrně. Já vařím celý život, dříve pro rodinu, nyní jen pro sebe. Nikdy jsem nepodlehla módě pizz, hamburgerů ani dalších " pochoutek" . Ne kvůli ceně, ale mně to nechutná. Já z toho cítím "chemii". A o šetrnosti - já se vždy v samoobsluhách divím mladším maminkám, které mají v koši 2-3 ks zabalených hotových knedlíků ve fólii. Patrně oběd či večeře pro celou rodinu, při tom, cena 1 takového knedlíku je 20,-Kč. Zásadně si vařím knedlíky sama, ty hotové jsem ochutnala a zavrhla. Na 3 šišky knedlíku je třeba 1/2 kg mouky, 1 vejce 1 balíček droždí a voda. Lze si spočítat, kolik se ušetří. Podobné to je i s se sladkým pečivem, které je velmi drahé a nepříliš dobré, s domácím koláčem na plech se nedá srovnat. Mladí více podléhají reklamě v televizi a neuvědomují si, že právě výrobky z těchto reklam musí zaplatit i tu reklamu,která není levná.
Dagmar Bartušková
I když jsem nežila v chudobě, jsem vychovaná k úspornosti. Potraviny se nevyhazovaly. Jídla by si měl člověk vážit, říkali naši, říkám to i já. Mnohokrát jsem vařívala co dům dal a vždy jsme si pochutnali. Jak se ale v článku píše o rizotu s natí od ředkviček, tak taková kombinace by mě neoslovila. Pokud nejsou z vlastní zahrádky, z obchodu jsou listy uválené a nažloutlé. Ale dobrá, hlad je největší přítel. Dávno nevařím, maximálně instantní čínskou nudlovou polévku, kdy vlastně použiji jen jejich výborné nudle, které dochutím svým dovezeným cizokrajným kořením. Jsem skromný člověk, ač si zde mnozí myslí opak. Nechávám je v tom, nenechávám nahlédnout do svého já... :-)
Margita Melegova
Redkvickova nat mne nepohorsuje, va asijske kuchyni se serviruje v ruznych jidlech. Varim tak jak bylo u nas zvykem, modni vystrelky v jidle u nas nenajdou pochopeni, dokonce i vnuk, ktery bydli od nas 40 km prijede na oblibena klasicka jidla.
Věra Ježková
Na úspornost jsem zvyklá od dětství. Jsem tvořivá, ráda vařím z toho, „co dům dá“, a nevnímám to tak, že se odbývám. Mám malou brožurku Večeře za babku; občas se z ní inspiruji.
Věra Halátová
Ten pán, co vymyslel Šetrné vaření, ten chodí po domácnostech a sleduje, co lidé vaří a kolik toho vyhodí? Nevzpomínám si, že bychom jídlo vyhazovali nebo že bych vařila nešetrně. Pochybuji, že tyto stránky navštěvují ti dva důchodci, kteří podle statistiky jako jediní mají starobní důchod nad 100 tisíc Kč. Většina těch lidí i60 nebude nikterak bohatá a určitě si nemůže dovolit nakoupit horu jídla, které pak nechá zkazit a vyhodí je. Dnes jsem kupovala cibuli - 1 kg za 45,60 Kč. Brambory, staré, stojí cca 28 Kč za kilo. Pochybuji, že si někdo koupí metrák od obojího a pak to vyhodí. Kdysi kdosi někde psal nebo řekl, že až budou u nás banány levnější než brambory, tak to bude komunismus. Nevěřila jsem, že se toho dožiju.
Jana Kollinová
S nostalgií vzpomínám na maminku, která dokázala zajistit stravu pro celou rodinu v zimních měsících jen z uskladněných brambor, kořenové zeleniny, jablek, sádla, mouky a vajec naložených ve vodním skle. Vzhledem k tomu, že banány jsou levnější než většina zmíněných potravin , tak očekávám úspornou banánovou kuchařku pro seniory.
Jana Gondášová
Při dnešních cenách potravin , nevím jestli lidé plýtvají, ve své rodině to nevidím, ovšem rizoto s natí ředkviček, je myslím lehce přes čáru. Jsem rodák z Krkonoš tam byla celkem bída , jedli jsme všechno, nebylo ovoce, zelenina, maso, byly tam jen šišky, neplýtvám, ale bramborák z tvrdého chleba nebo odřezky do toho bych prostě nešla.
Danka Rotyková
Vařím téměř denně, je to pro mne tvůrčí činnost, kterou jsem celá dlouhá léta odbourávala stres z práce a ještě jsem dostala poděkování od mé rodiny. Nehledě na to, že jsem ušetřila a všichni si pochutnali. Ale chápu ženy, které to tak nemají.
Karel Boháček
Snad vařím rozumně a tedy i úsporně...
Jitka Hašková
Já jsem zvyklá na úspornost a nevyhazovat jídlo. Je to dobře, že se úspornost vrací. Vždyť vyhazování jídla je strašný nešvar.