Brambory v našem světě
ilustrační foto: pixabay.com

Brambory v našem světě

31. 5. 2019

K napsání článku mě přivedla diskuze na chatu o tom, kde se dají vůbec na světě pěstovat brambory. Dnes jsou běžnou součástí našeho jídelníčku ale bylo tomu vždy?  Protože se v horských podmínkách Jižní Ameriky se nedařilo kukuřici, pěstování brambor bylo podmínkou pro udržení života. Pravlastí brambor je západní část Jižní Ameriky, kde na vysoko položených náhorních rovinách And je začali pěstovat  původní obyvatelé .Staří Peruánci brambory jedli buď syrové nebo je uchovávali v podobě sušeného prášku. Inkové zase z brambor připravovali alkoholický nápoj "chacha" podobný našemu pivu. Horské oblasti Peru, Bolivie, Chile či Argentiny jsou dodnes pěstitelským centrem brambor s velkým množstvím místních odrůd a jejich divokých příbuzných.

Britové údajně tvrdí, že to byli oni, kdo brambory dovezl do Evropy nejdříve. Tato plodina byla přivezena slavnými mořeplavci, jako byl W.Raleigh a velmi známý Sir F. Drake. Brambory dostala darem britská královna Alžběta I. Sazenice brambor byly zasazeny v královské zahradě. Královský kuchař, který brambory v životě neviděl, použil pouze jejich nať a připravil salát. Údajně prý královna z něho příliš nadšena nebyla.

Španělé si ale také nárokují, že to byli právě oni, kdo je jako první přivezl do  Evropy. V roce 1565 dostal první zásilku brambor z Cuzca (bývalé říše Inků) jako dar španělský král Filip II. A později začali španělští námořníci používat brambory jako hlavní potravinu, která je chránila před kurdějemi.

V českých zemích se objevují brambory počátkem 17.století, ale teprve až v 18.století pruský král Bedřich I. Veliký nařídil jejich pěstování v tehdejším Prusku. Do českých zemí přišly brambory z Braniborska, odtud vznikl také jejich název "brambora

Rostliny brambory jsou velmi náchylné k plísňovým onemocněním, které pak vede k jejich zkáze. To se stalo osudným pro Irsko, kde se  v letech 1845-49 neurodily brambory v potřebném množství a obyvatelstvo postihl největší hladomor v dějinách této země. Možná, že jste někteří viděli tuto katastrofu v TV seriálu "Královna Viktorie", který byl nedávno na našich obrazovkách

Dnes jsou po celém světě rozšířeny tisíce odrůd brambor pro určité klimatické pásmo. Viděla jsem je na svých cestách pěstovat na Blízkém i Dálném Východě. Také v částech Afriky jako je Maroko, Egypt. Ve své domovině v Jižní Americe jsou brambory nedilnou součástí jídelníčku a vedle batátů tvoří stálou přílohu jídel.

Je velká škoda, že v naší zemi polí s bramborami ubývá. Místo lánů s bramborami dnes uvidíte jen lány žluté řepky nebo lány solárních panelů. Když jezdím na chatu přes obec Úněšov (okr. Plzeň sever),  míjela jsem vždy obrovská pole s bramborami. Dnes se  někde krčí pár hektarů této pro nás nezbytné potraviny.

Už naši předci říkali, jsem zdravý jako řepa, jinde tuřín, ale určitě ne jako brambora. Bylo totiž známo že po bramborách se hloupne, a proto se říkalo, že čím hloupější sedlák, tím větší má brambory. A co bramborová medaile? To taky zrovna není výhra. A ještě jedna perlička nakonec. Víte, že hroznový cukr se průmyslově vyrábí z bramborového škrobu? A ještě je nutné dávat pozor na jed jménem solanin.

A tak všeho s mírou, říká se, že větší konzumace brambor není zdravá a dokonce, že způsobuje překyselenost organismu.

Zdroj: AMI Communications, Zdravá výživa

Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Vávrová
Asi na těch bramborách něco je, když se ani mně za 70 let ještě nepřejedly ;-)) .
Lidmila Nejedlá
Tak koukám jak brambora, co nám tu Jarmilka všechno o nich napsala. V dětství jsme si je pekli ve žhavém popelu, jedli je očouzené a přehazovali z jedné špinavé ruky do druhé. Byla to dobrota, kterou jsme ještě zajedli šťovíkem. Se špinavou pusou od ucha k uchu jsme přišli domů až k večeru. K večeři pak byly brambory na loupačku s máslem a kyselým mlékem.
Zdenka Jírová
Brambory miluji a znám "brambory "100x jinak" z jedné své kuchařky. To o jedu solaninu je tak, že se vyskytuje jen v syrových bramborách, a proto se pojídání syrových brambor zakazuje. Vařením se solanin ničí, a proto nám při jídle už nic nehrozí. Dále jsou brambory jedním z hlavních surovin s vitamínem C ., i přes var se ho ještě stále dost zachovává.
Jarmila Komberec Jakubcová
Děkuji za příspěvky. Asi všichni si život bez brambor už neumíme představit a je dobře, že mořeplavci nám je do Evropy přivezli. A jak to bylo doopravdy se salátem z bramborové natě nevím. Napsala jsem jen to co jsem se dočetla v nějakém článku a informaci jsem převzala - viz uvedený zdroj.
Helenka Červenka
Brambory patřily a patří do mého jídelníčku. Miluju je na všechny způsoby-vařené, opékané, kaši, placky, saláty, včetně nezdravých hranolků, které si někdy kupuji ve veřejném stravování. Doma peču mražené hranolky na plechu na peč.papíru na sucho a tím pádem jsou bez přepáleného tuku. A brambory jsou hlavní surovinou při výrobě falešného tataráčku.
Zuzana Pivcová
Jako dítě jsem měla ze všech příloh brambory nejméně ráda, narozdíl od maminky, jejíž nejoblíbenější večeře byly brambory na loupačku s kouskem másla a tvarohem. Dnes dávám přednost bramborám před knedlíky i rýží.
Naděžda Špásová
Brambory vařím dost často, o škodlivosti nic nevím, slyšela jsem spíš opak. Ať je to jak chce, z našeho jídelníčku je rozhodně nevyloučím. :-)
Eva Mužíková
Věrko, já jsem batáty rozřízla na půlku, dala na ně kousek másla a upekla jsem je v troubě i se šlupkou. Nebylo to špatné. Jarmilo, díky za článek.
Věra Lišková
Brambory mají ještě jednu zásluhu. V minulosti, s jejich rozšířením v Evropě, pominulo nebezpečí hladomorů a staly se jednou ze základních potravin.
Irena Drob
Syrová nastrouhaná brambora je dobrá na těžký překyselený žaludek. Vyzkoušela jsem, moc mi to nechutnalo, ale pomohlo.
Věra Ježková
Hádanice na chatu jsem nečetla. Článek je zajímavý, děkuji. Vím, že v případě antidraslíkové diety je třeba oloupané a nakrájené brambory před vařením několik hodin louhovat. Kvůli jakýmsi glykoalkaloidům se nemají jíst brambory naklíčené. S přítelem máme brambory moc rádi. Jednou jsem na jeho přání uvařila batáty – a nikdy víc.
Beáta Hvizdošová
Zorko, zemiakovú vňať sme kôli toxickým látkam /solanin/ nedávali ani do kompostu. Iba spáliť! Aj hydina, ktorá sa nedopatrením dostala do záhrady, sa zemiakovej vňati vyhýbala. Inštinkt. Ako hnojivo sa použiť môže, avšak iba v kombinácii s kyselinou chlorovodíkovou.
Zorka Horká
Pokud je mi známo, celá rostlina (kromě hlíz) je jedovatá. To bych ráda viděla ten salát z natí. Bramborové natě se vždycky pálily, nebylo pro ně žádné jiné využití, jedině snad na zahrádce - do kompostu.
Zdenka Soukupová
Děkuji paní Jarmile, že uvedla ty hádanice z chatu na správnou míru. Ovšem to nic nemění na tom, že kvalita brambor není valná; že se tak málo pěstují u nás, i když jsou tu dobré podmínky; že jsou teď dost drahé. Ale co s tím? Je šance na zlepšení? Má někdo nějaký šikovný nápad?
Jana Kollinová
Před časem jsem si vzpomněla na úžasnou chuť brambor mého dětství na Moravě. Maminka koupila na zimu tři nebo čtyři padesátikilové pytle, uskladnila v chladných "katakombách" pod naším starým domem a měla jistotu, že nebudeme strádat do doby úrody nových brambor. Vzpomínám a testuji současné brambory a pokud najdu odrůdu, která se přibližuje kvalitě brambor mého dětství tak zaplatím za dvoukilový sáček 70 Kč. Český česnek nebo chutná česká jablka se v marketech téměř nevyskytují. Začínám být alergická na opakující se klišé, že za socializmu se stály fronty na banány. Dnes je lze koupit kilo za 20 korun. Nemám správné genetické vybavení živit se převážně banány. Co mě, jako postarší seniorku trápí, stejný problém je s kvalitním chlebem, který by vydržel celý týden, ale to je na jiný příběh.
Jitka Caklová
"Bylo totiž známo že po bramborách se hloupne..." Tak už konečně vím, proč jsem to dotáhla tam, kam jsem to dotáhla, já jsem totiž na bramborách vyrostla. Půlku života jsem strávila plnohodnotnou prací v hospodářství a vím co to obnáší. Při dnešním, téměř pouze konzumním, stavu naší společnosti by mě zajímalo, kdyby se lány řepky a solárních panelů opět proměnily v pěstební plochy, kdo by na nich pracoval?
Květuše Pinkasová
Tak jsem ještě nikdy o bramborách neuvažovala. Dnes je máme k obědu. Jíme je často, tak si vždy u nich na Tebe Jarmilko vzpomenu. Hezké zamyšlení o minulosti dnes tak ,,samozřejmé, pro nás nenahraditelné potravině", ale je fakt, že nic se nemá přehánět !
ivana kosťunová
Brambory pronikly i do našeho folklóru ( viz písně …. cos to janku, cos to sněd, brambora pečený, byly málo maštěný. Nebo " Bramborový placky se škvarkama…). Díky za článek a oceňuji vaši pohotovost.
Hana Nováková
mám moc ráda brambory ať už jako děti jsme si je pekly na ohníčku až po výrazné delikatesy, nebo třeba jen uvařené s máslem a mlékem....děkuji za článek
Dana Puchalská
Velmi zajímavý článek. Jeden čas jsem nemohla brambory ani vidět, natož jíst. Protože jsme jako učedníci museli jezdit na bramborové brigády do Pelhřimova. Sbírali jsme tam ručně ty brambory co stroje nechaly ležet. Ach jo. To bláto a a déšť, no horror. A ty nedohledné lány - to byla moje dlouhou dobu noční můra. Jak nás to tam nebavilo,vždyť bylo nám 16 let.