Odnaučila jsem se závidět
ilustrační foto: pixabay.com

Odnaučila jsem se závidět

9. 9. 2019

Závist je taková zvláštní vlastnost. Člověk si někdy nemúže pomoci a závidí. Ne, že by toho, komu závidí, nesnášel, ale je mu líto, že to, co má ten druhý, z nějakých důvodů nemá taky. Někdo ze závisti i ublíží,ale to je závist zlá a nevyléčitelná. Tak takovou závist jsem nikdy neměla.

Mám pocit, že už vlastně nezávidím  nikomu. Mám, co snesu a můžu mít, a je to !  Auto?  Neumím řídit, tak na co by mi bylo ? Vila? Abych ji snad musela uklízet a udržovat ? Zahrada ? Už se na zahradě nemůžu realizovat z různých důvodů. Služky a zahradníci? Nelíbilo by se mi, dívat se, jak se pro mne plahočí. Děti ? Už se rozprchly, ale mají se celkem dobře  Že jezdí na dovolenou do exotických krajů ? Co já bych tam dělala, když špatně chodím?. K moři ? Nesmím na sluníčko a vůbec už ho špatně snáším. Hodně dobrého jídla ? Na co?. Abych ztloustla a neunesly mě nohy? Hodně peněz? A co bych si koupila? Zlato a drahé kameny? Není důvod si na staré hrdlo věšet drahý náhrdelník. Oblečení? Jo oblečená chodím, ale přiměřeně věku .Minisukně a roztrhané kalhoty kriticky zavrhuji.. 

Teď by se možná mohlo zdát, že vlastně závidím mládí, protože to ještě může tohle všechno. Ale mládí také nezávidím.Už jsem si užila svoje a jsem ráda, že to mám za sebou.Nebylo to vždy úplně jednoduché. A ty nepravosti, které se dějí u nás i ve světě, tak ty těm mladým nezávidím vůbec.

A docházím k závěru. Ano, jsem stará a zjišťuji, že toho potřebuji čím dál méně, ale vúbec mě to netíží .Mám kde spát, co jíst, mám svůj klid, svého pejska, pár přátel  a lidi, závist už se mě opravdu netýká. Přeji si jenom trochu toho zdraví a co nejméně bolestivý konec.A víte, že bez té závisti je ten život nějaký jednodušší?

PS. A teď mám strach, aby mi někdo nezáviděl to stáří.

Hodnocení:
(5.2 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Byla o tom i písnička "Závidím …" a já se marně snažím se rozpomenout jak to v ní bylo a kdo ji zpíval, pamatuji si jen melodii. Ach jo.
Soňa Prachfeldová
Pohodově pravdivě s lehkým humorem napsáno. Závist zlá je kouzelnice, která hospodářství škodí, říkala moje babička. Ano je to tak, nač se otravovat závistí, máme to, nač máme a stačíme podle svých možností.
Marie Ženatová
Paní Haničko moc Vám děkuji za upřímný článeček, v mnohém mi úplně mluvíte z duše...
Jarmila Komberec Jakubcová
Hanko moc hezky ji to napsala. Dík.
Marcela Pivcová
Také nepatřím a snad ani jsem nikdy nepatřila k závistivým. Také mne napadá, k čemu by mi nějaký majetek byl? Lépe se radovat z maličkostí, které mi "darují svou přítomností" mně milí lidé (a zvířátka). Když se mi něco, co jsem si přála, nezdařilo, nezáviděla jsem těm, kteří to dokázali. Jen mi to někdy bylo trochu líto. Teď bych si aspoň přála, abych se cítila dobře - a ještě dost dlouho - když omládnout nejde.
Dana Puchalská
Hano, moc krásný článek. Závidět jsem se nikdy nenaučila a jsem tomu víc než ráda.
Věra Lišková
Občas si myslim, bylo by dobré, se takhle mít, ale to neznamená ,že to dotyčnému nepřeji Vím už, že každá mince má dvě strany. Opravdu si přeji jen zdraví pro sebe i druhé. Tento týden se starám o dva psy, les s houbami je hned za zahradou, je to paráda. Včera v noci byl na dvojce film , strašidelný a já si vzpomněla s láskou na svuj byt, se sousedy za stěnou a těším se domů.
Eva Mužíková
Hanko, hezky jsi to napsala, moc hezky. Mně je občas trochu léto, že třeba nemám vlastní domek se zahrádkou, že jsem ve věku, kdy si už netroufnu opatřit nového pejska, že jsem díky celoživotní péči o zvířata nepoznala krásy naší zemičky... ale těm, ,kterým je toto dopřáno, v žádném případě nezávidím...
Zdenka Soukupová
Hanko, já Vám to stáří vůbec nezávidím. Já ho totiž taky mám! Ale přiznám se, že občas někomu závidím. Ne nějaké hmotné majetky, to ne, ale hlubší znalosti z různých oborů, které já nemám (ty znalosti). A pak to přejde ve vztek na sebe, že jsem byla líná si to taky nastudovat.
Věra Ježková
Po celý život děkuji osudu, že mne ušetřil vlastnosti zvané závist. Nikdy jsem nezáviděla nikomu nic hmotného. Ve svém věku nezávidím mladým jejich mládí; starším přeji, že se dožili (ale závist to opravdu není). Pokud bych nějakou závist u sebe přece jen připustila, byla by to ve vztazích. Možná se jí říká žárlivost. Ovšem v míře přiměřené, která nikomu neubližuje.
Hana Nováková
Moc krásně napsané, závist nám užírá život. Jen já se přiznám, že někdy trochu závidím zdravým jejich zdraví, ale potom si hned řeknu, že je i dost těch, kteří jsou na tom hůř než já, takže to není až tak hrozné. Kdo má zdraví v pořádku má vše nejcennější, co člověk na světě může mít. Díky za článek
Jana Šenbergerová
S tímto článkem mohu jen souhlasit. Zdravá závist může člověka pozvednout, ta nezdravá i zničit. Je to asi jediná ze špatných vlastností, která je mi naprosto cizí.
Zuzana Pivcová
Haničko, máš víc než správný pohled na zbývající život. Myslím, že jsem také čím dál větší minimalistka. Ne, že bych se někam zavřela a nic nepodnikala nebo nesledovala, ale nejbližší je mi asi (v jakékoliv sféře či rozměru) rčení: Světská sláva, polní tráva.
Anna Potůčková
Nadi tak to stáří přece jen někdo závidí! Jsou to ti co musí pracovat a nemůžou si ještě užívat tak jako my, relativně zdraví důchodci, kteří můžou cestovat, scházet se apod.
Mirek Hahn
Líbí se mi moc jak je to napsáno, stručně, pragmaticky, otevřeně. A obsah můžu jen podepsat, není co dodat. Moc dobrý text.
Naděžda Špásová
Hanko, to je hezké pojednání. Závist světem vládne a je stará, jako lidstvo samo. Neboj se, stáří ti opravdu nikdo závidět nebude, tedy aspoň si to myslím. :-)