Indie - sen každého milovníka cestování
Foto: autorka

Indie - sen každého milovníka cestování

13. 11. 2019

Splnil se mi můj velký cestovatelský sen. Navštívila jsem Indii, která mě uchvátila spoustou památek včetně té nejproslulejší - Tadž Mahal. Ale pěkně popořádku.

6.10.2019 byl můj dlouho očekávaný den, kdy se mi splnil můj sen a já letěla do Indie. S kamarádkou jsme jely ráno vlakem do Prahy a pak na letiště. Ve 14 hod byl sraz s průvodcem CK Čedok a překvapením bylo, že se nás sešlo jen 7, což bylo super.

Z Prahy jsme letěli Qatar Airways s přestupem do Doha a pak do Dillí (Delhi). Je to jedna z nejlepších leteckých společností, jídlo dle jídelního lístku, pití alko i nealko, kolik kdo chtěl. Tak jsme si na přivítanou daly Baileys. Letiště Doha je 4. největší a byl zde 3,5 hod časový posun a velké množství lidí. Zrovna končilo mistrovství světa v atletice. Po 3 hodinách jsme opět seděli v letadle a zase to byl Boeing 787 a letěli jsme do Dillí a to už byl časový posun 4,5 hodiny. Na letišti jsme strávili hodně času, byly velké fronty, vše kontrolovali.

U východu z letiště nás čekal mladý Ind. Ten nás dovedl na parkoviště, kam měl přijet náš mikrobus. Ale čekalo nás tam překvapení, přivítal nás ředitel jejich cestovní kanceláře, představil našeho mladého průvodce Deviho, řidiče a jeho pomocníka. Každého přivítali slovy Namanté a na krk pověsili věnec z afrikánů. Bylo to velmi milé a tak se začalo naše cestování po Indii. V Mikrobusu jsme měli celou dobu k dispozici chlazenou vodu.

Projeli jsme část hlavního města Nové Dillí, kde jsou široké ulice, vládní budovy, parlament, krásné nové moderní stavby. Tato část je z 30 let minulého století, navržena Brity. Dále kolem Brány Indie, která je na památku vojáků indických a britských, kteří padli za 1. sv. války. Naproti je baldachýn z r. 1936, nyní je prázdný, ale byla tam socha krále Jiřího.

Staré Dillí má mughalské památky hlavně z 16 a 17 století. My jsme jako první navštívili památku ještě starší, a to z r. 1193 a to Qutub Minar. Ten je v archeologickém parku Mahraubí, minaret je 72 m vysoký a základnu má 14,5 m. Je krásně zdobený a je to nejvyšší samostatně stojící věž, která označuje místo prvního muslimského království v severní Indii. Celý park s mnoha stavbami je na seznamu UNESCO.

Další byla návštěva Lakshmi Náráyan mandír, je to chrám z r. 1938 a postavil ho průmyslník Birla a říká se mu Birla mandír. Byl to první chrám bez kastovního omezení. V hlavní svatyni je vyobrazen Višnua a Lakshmí, což je jeho žena. Kolem je mnoho dalších svatyň. Vstup do chrámu byl zajímavý, vše odložit, foťák, mobil, batoh, boty, projít rámem muži a ženy zvlášť a osobní prohlídka. Uvnitř krásné, všude svastika, lidé seděli na zemi, rozjímali, nechali si barvit třetí oko. Bohužel fotky mám jen z chodníku před chrámem.

Následovala návštěva náhrobku Mahátmy Gandhiho (1869 -1948), zde byl spálen a popel byl vhozen do posvátné řeky Gangy. Kolem je park s fikusy od řeky Gangy. Vstup je opět přes bránu a boso po chodnících kolem náhrobku, kde hoří věčné světlo. Každý den se vyměňuje výzdoba z afrikánů. Následoval odjezd do hotelu na ubytování a večeři.

Další den jsme jeli do Agry a cestou jsme se stavili v Mathuře, což je místo narození Krišny. Jde o jedno z nejvýznamnějších hinduistických poutních míst v Indii. Opět vše odložit a jít naboso (i bez ponožek). Jde o chrám s mnoha oltáři a vždy jiná socha – různé převtělení Krišny, který chtěl dobro a aby se tak lidé chovali i tak žili.

Další krátká zastávka byla u pevnosti Sikandra, kde je pochován mungalský císař Akbar. Sám si ji navrhl i začal stavět. Dokončil ji jeho syn a je to i Akbarovo mazzoleum.

Odpoledne byla na programu mnou nejvíce očekávaná stavba Tadž Mahal, což je symbol Indie. Mauzoleum nechal postavit Šáhdžahán Mahal na památku své zesnulé manželky Muntaz Mahal  - Perly Paláce. Zemřela při posledním porodu ve věku 36 let. Porodila mu 8 synů a 6 dcer. Sáhdžahán ji moc miloval, truchlil dlouho a po 2 letech jí nechal stavět Tadž Mahal – Korunu Paláce. Ten symbolizuje věčnou lásku a krásu. Stavěl se od r. 1632 – 1654, tedy 22 roků, ale je to nádhera. Celý komplex je z mramoru na vysokém podstavci a po bocích má 4 minarety. Již před vstupem na podstavec jsme si museli na boty dát návleky, které se dávají při vstupenkách. V mauzoleu měla být jen manželka, ale jejich syn nechal dodělat druhý náhrobek a jsou tam spolu. Fotit se uvnitř nesmělo, jen venku. Tadž Mahal je postaven na břehu řeky Jamuny v krásném parku s umělým kanálem, ve kterém se zrcadlí i vstupní brána. Po celém parku bylo hodně lidí, kteří obdivovali tuto nádheru. Tadž Mahal je postaven z bílého průsvitného mramoru, zdoben je jemně broušenými kameny. Mramor se během dne mění, ráno je narůžovělý, při slunci je až zlatý a večer bílý.

Byl to pro mě úžasný zážitek, vidět tuto nádheru, o které jsem dlouho snila. A dnes se mi vyplnil, seděla jsem na lavičce a měla jsem zvláštní nepopsatelný pocit.

Bylo pozdní odpoledne a po prohlídce jsme odjeli na ubytování a večeři, v Agře budeme spát 2 noci.  

Vyspali jsme se v krásném hotelu, posilnili se na další poznávání města Agry. Projeli jsme město s výkladem a vydali se do Červené pevnosti. Tu nechal postavit v druhé polovině 16. století císař Akbar z červeného pískovce. Je také na břehu řeky Jamuny, která je největším a nejdelším přítokem Gangy. Prochází se krásnou bránou na několik nádvoří a krásnými stavbami, které sloužily císaři a jeho rodině. Mramorové stavby tu později zbudoval Sahdžahán. Na severozápadě je slavná věž Musamman Burdž, kde strávil poslední roky v domácím vězení Sahdžahán. Uvěznil ho tu vlastní syn. Odtud měl krásný výhled na Tádž Mahal.

Další zastávka byla v bývalém hlavním městě mungalské říše v Fatéhpur Síkrí, také ji postavil Akbar v letech 1571 – 1585. Je zde otevřená mešita, paláce jeho manželek, nádvoří soukromé i veřejné, kde přijímal návštěvy. Brzy však tohle sídlo opustil, protože tu byl velký problém s vodou. Zachoval se a je velmi pěkný a také z červeného pískovce.

Agra je město které má hned 3 památky zapsané na seznamu UNESCO, je to Tádž Mahal, Červená pevnost i Fatéhpur Síkrí a právem si to všechny zaslouží, jak nádherou, tak velikost paláců. Všechny památky jsou plné lidí, jak místních, tak i turistů, hlavně z Anglie a Austrálie.

Příště napíši o dalších památkách v Džajpuru.

Hodnocení:
(4.6 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Seitlová
Moc všem děkuji.
Alena Várošová
Zajímavá a kouzelná, daleká cesta,díky za přiblížení Majko jsi skvělá.
Květuše Pinkasová
Taky jsem byla dnes před půlnoci v daleké Indii... Podrobné vyprávění mne vtáhne do snů a ráno budu hledat darovaný věnec z afrikánů. Namanté, Majko!
Růžena Marková
Majko krásné povídání, moc hezké fotky.
Helenka Červenka
Nádhera, díky, že jsem mohla aspoň takto cestovat s tebou a jak jsem nedočkavá, hned jsem vlítla na další pokračování - ještě nezveřejněné :)
Anna Potůčková
Majko moc krásný článek o Tvém splněném snu a je doplněn moc hezkými fotografiemi! Díky za něj!
Soňa Prachfeldová
Majko nádhera, piš piš, nebo tě sní myš.
Marie Seitlová
Moc vám všem děkuji, ráda jsem se o své zážitky podělila.
Hana Samcová
Majko, je to neskutečná nádhera, jsme rádi, že se Ti podařilo splnit si svůj sen a podívat se do úplně jiného světa. Moc krásně všechno popisuješ a fotky se Ti moc povedly. Určitě by spousta lidí uvítala, kdyby jsi udělala přednášku s promítáním fotek.
Hana Rypáčková
Měla jsi Majko krásný sen a jistě si ještě nějaký splníš.
Eliška Murasová
Majko, nesmírně zajímavá cesta, plná zážitků, muselas být nadšená, fotky to dokreslují.Díky!
Alena Tollarová
Majko, těším se s Tebou ze splnění Tvého snu. Co jsi viděla a zažila, to Ti nikdo nevezme. Děkuji Ti za vyprávění i fotodokumentaci.
Eva Mužíková
Majko, tak to je nádhera, článek a fotky jsou důkazem, jak jsi si ten svůj " sen " užila. Tu fotku kde sedíš před památkou si nech zarámovat... Bertice
Marie Novotná
Je dobře, že se Ti to povedlo. Já už se tam nepodivam, tak jsem se ráda prošla s Tebou. Děkuji.
Naděžda Špásová
PS. Tadž Mahal je jediný, který bych z Indie chtěla vidět. Úvodní fotka je parádní.
Naděžda Špásová
Majko, jsem rádá, že se ti v Indii líbilo a splnil se ti cestovatelský sen. Fotky jsou moc pěkné. Moje sny jsou v trochu jiné destinaci.
Jaroslava Handlová
Majko, raduji se spolu s Tebou, že se Ti splnil Tvůj cestovatelský sen, o němž jsi mi vyprávěla již dříve. Budu se těšit na další pokračování Tvé cesty po Indii. Je to skvělé!
Zuzana Pivcová
Je to obdivuhodná cesta, je hezké, že ses na ni vydala, když Tě Indie přitahovala. Pro mě by to cestování bylo dnes už vzdáleností příliš náročné. Díky za zajímavou reportáž.
Dana Puchalská
Majko, vím že do Indie nikdy nepojedu. A tak jsem ráda, že vidím kousek této určitě pro mnohé cestovatele krásné země. Děkuji.
Jana Šenbergerová
Majko, ty jsi ale cestovatelka! Můj sen to určitě nikdy nebyl. Já bych tam mnohem víc vnímala atmosféru, a ta by mi rozhodně nedělala dobře. Tvoje fotky jsou krásné, takže jsi mi umožnila vidět, aniž bych musela cestovat a cítit. Dík!
Dana Kolářová
Maruško, navštívila jsem Indii, sice je virtuálně, ale jako bych tam byla. Díky a těším se na pokračování.
Elena Valeriánová
Majko, děkuji za sdílení. Splnit si jakýkoliv sen je nádhera. A tobě se to povedlo krásně. Já bych se tam asi "ufotila", jenže pro mě taková cesta zůstane jen nesplnitelným snem. Obdivuji tě, jsi statečné děvče.