To se chci naučit! Věta důležitá pro každého seniora
Ilustrační foto: ingimage.com

To se chci naučit! Věta důležitá pro každého seniora

4. 1. 2020

Začnou se učit cizí jazyk. Přihlásí se do kurzu kreslení, fotografování, vaření asijské kuchyně. Nikdy dříve nekreslili, nefotografovali, co si představit pod pojmem asijská kuchyně netušili. Čím dál více seniorů se učí něco naprosto nového.

Nikdy nebylo tolik příležitostí vzdělávat se a bavit se. A už vůbec nikdy dříve nebylo tolik možností vhodných pro lidi vyššího věku. Sice se říká, že současná společnost je nastavená tak, že se v ní lépe žije lidem mladým, zdravým a výkonným, ale není to tak úplně pravdivé tvrzení. Nikdy v minulosti nebyli lidé ve vyšším věku tak aktivní, zvídaví, optimisticky naladění. Mají totiž možnosti, které jejich předkové neměli a čím dál více se jich učí ty možnosti využívat.

Sociolog Oldřich Čepelka dělal průzkum mezi seniory, jaký mají vztah k životu a čím si ho naplňují. Jednalo se o seniory, kteří používají internet, takže nejde o reprezentativní vzorek, nicméně má velkou výpovědní hodnotu, protože potvrdil, že velkou část lidí v seniorském věku tvoří právě lidé, pro které je internet a zájem o vše nové naprosto přirozenou součástí života. Tedy, že v penzi začali využívat to, co jim současný svět nabízí. Jde o velkou skupinu lidí, která se nebojí nových začátků. „Optimistický postoj k vlastnímu životu, tedy ke stáří, je vidět třeba z toho, že 83% dotazovaných je spokojeno se svým současným životem, 94% uvedlo, že se těší na každý příští den a dokonce 69% souhlasí s názorem, že stáří s sebou přináší mnoho příjemných věcí,“ uvedl Oldřich Čepelka. „To je přece v jasném protikladu k pesimistické části seniorské populace, která je také mnohem více postižena nemocemi a chudobou, ale v mnoha případech prostě jen leností a neschopností si vymyslet a těšit se na nové cíle,“ říká.

Případů, kdy lidé ve vyšším věku začali dělat něco pro ně naprosto nového, je čím dál více, mnohdy se stačí jen rozhlédnout kolem sebe.

Šestašedesátiletá Irena začala před dvěma roky chodit do kurzu fotografování. Býval to koníček jejího manžela. Když zemřel, často se probírala snímky, které po něm zůstaly. Některé byly staré, papírové, jiné měl uložené v počítači. „Došlo mi, že s těmi v počítači neumím pracovat, že třeba časem zmizí, až se mi počítač pokazí. Tak jsem se přihlásila do kurzu digitální fotografie, kde se učí také snímky zpracovávat, ukládat, sdílet. Naučila jsem se nejen krásně fotit, ale také vytvářet složky, prezentovat fotky na sociálních sítích, na internetu. Ale hlavně jsem se tam seznámila s lidmi, kteří mají stejný zájem. Nejvíce mě překvapilo, že většina z nich je ve vyšším věku,“ vypráví.

V jedné ostravské rodině se její mladší členové diví tomu, že babička začala téměř v sedmdesáti chodit po horách. Přidala se k partě lidí, která v horách sbírá odpadky. „Sice vždycky přijde unavená, ale asi má pocit, že dělá něco užitečného. My jsme se divili, proč vždy o víkendech říká, že nemá čas. Pak jsme přišli na to, že chodí sbírat odpadky. Mají takovou partičku složenou převážně z penzistů, ráno vyrazí do Beskyd, večer se vracejí. Prostě vycházky do hor spojují s tím, že je trochu poklidí. Nejdříve jsme se divili, ale ono je to vlastně obdivuhodné. Babička úplně ožila, vypadá lépe, je taková veselejší,“ vypráví vnuk sedmdesátileté Kateřiny. Ona sama k tomu dodává: „Prostě jsem si uvědomila, že jen sedím a že mě všechno bolí. Tak jsem si občas vyjela na místa, která znám. Náhodou jsem tam viděla lidi, kteří vyšli z lesa s pytlem odpadků a vyhazovali je do kontejneru u autobusové zastávky. Dali jsme se do řeči. Příště jsem už jela s nimi a bylo to to nejlepší, co jsem v poslední době udělala. Mám lepší kondici, zhubla jsem, mám se na co těšit,“ vypráví. Chystá se chodit na univerzitu třetího věku, protože ji začal zajímat obor ekologie. „Chci se naučit o ochraně přírody co nejvíce. Je to oblast, o které nic nevím,“ dodává.

Chci udělat něco, co jsem nikdy nedělal. Chci se naučit  něco, co neznám. Chci se vzdělávat v oboru, o kterém nic nevím. To jsou věty, kterou čím dál častěji říkají lidé vyššího věku. Je jedno, jestli mají na mysli nějakou jednorázovou akci nebo celkovou změnu životního stylu. Chuť zkusit něco nového je trend, který se mezi seniory šíří, protože ti, kteří dosud vyšší věk považovali za období, kdy je už nic nového nečeká, vidí ty, kteří mají přístup opačný. A jak už to bývá, když člověk něco ve svém okolí vidí, začne si říkat: Aha, co když na tom něco je? Co kdybych to taky zkusil?

Může se stát, že se takový člověk setká v okolí s údivem i nepochopením. V takovém případě je třeba nepodlehnout pocitu, že ti, kteří ho nechápou, možná mají pravdu. Že to myslí dobře, když říkají: Babi, k čemu ti bude, že se v sedmdesáti začneš učit španělsky? Nemají pravdu. Není dobré je poslouchat, natož se jejich názory řídit. Jedna z příjemných věcí, které vyšší věk přináší, je to, že člověk má čas. Má čas  na to, aby dělal to, co ho baví, zajímá, vzrušuje, pohlcuje. Čas na to, konečně zkusit něco, na co dříve čas neměl.

Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage
PRODUKT TÝDNE

Pořiďte svému mazlíkovi kvalitní krmivo. Konzervy Brit Mono Protein jsou vhodné pro psy s citlivým zažíváním, alergiemi a potravinovou intolerancí. Více zde.

produkt týdne.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.