Moje nejoblíbenější zvíře je kůň.

Chodím venčit psa a mám takové štěstí, že hned za naším domkem je říčka Litavka a za ní je ustájeno pár koní.

Jeden je hnědý a druhý je trochu do šedobílé barvy. Každé ráno je chodí nakrmit a pustit na louku mladá děvčata. Starají se o ně dobře, a tak se na nich i můžou občas projet. 

Kůň má důstojnou chůzi a budí ve mně vznešenost, klid v duši a nádherný pocit klidu a lásky k těmto krásným a hrdým zvířatům. Vždy, když se vracíme s Roxynkou (fenka) domů, tak se koníci pasou na louce nebo pojídají v této době slámu.

Přijdu domů, umyju fence packy a jsem štástná, že jsem zase mohla vidět tak krásná zvířata.

Vyprávění nádražní I

Někdy v osmdesátých letech měl poprvé přijet na naše pracoviště kolega z Východního Berlína.…

Věra Ježková

Můj svět – můj názor na Líbí/Nelíbí

Z portálu i60 se stává zajímavý informační kanál, kde si můžeme my důchodci jednak mnoho věcí…

Jaroslav Charvát

Jak mne zmátla pandemická zelená

Jakpak se vám žije v době pandemie? Také už cítíte jakousi nevoli a nezájem sledovat nepřesná a zavádějící čísla o mrtvých a nakažených? Také nestíháte sledovat rušení toho ještě nedávno stanoveného?

Jana Mesarčová

Putování v Pošumaví - zřícenina hradu Rabí

Zřícenina hradu Rabí se nachází mezi Horažďovicemi a Sušicí v okrese Klatovy. Hrad byl vybudován na…

Jitka Mošovská

NÁVRATY – Mona Lisa na chmelové brigádě

Od neveselé současnosti opět k veselé, ale občas i neveselé minulosti. Jsou léta 1964 - 1965. /Ze…

Jan Zelenka