Když se řekne voda, hodně vody, tak většinu z nás napadne slovo  m o ř e  nebo taky povodně. Na to druhé ale nemáme ty nejlepší vzpomínky.  Proto si zavzpomínám na náš pobyt u moře v Chorvatsku. Jezdili jsme k moři s dětmi, když byly malé, a poslední dobou jsme měli možnost vyrazit si k moři několikrát i s vnoučaty. Jedna dcera nám půjčila vnučku Zuzku a druhá vnuka Andreje. Bude to už dva roky, kdy jsme nasedli do autobusu a vyrazili směr Jadran. 

Desetidenní pobyt pro rodiče, prarodiče, děti a vnuky zajistila zájmová organizace pro mládež TyMy, která působí v našem městě. Během školního roku připravují pro děti různé kroužky, společenské akce, taneční a vědomostní soutěže apod. O prázdninách pořádají příměstské tábory a také vždy jeden zájezd k  moři. Tentokrát se pobyt přesunul do Igrane, malebného kamenného městečka s kostelíkem na kopci nad mořem na Makarské riviéře. Vyjeli jsme večer pohodlným autobusem a ráno jsme byli na místě. Ubytovali nás v soukromí u hodného pana domácího v novém ještě nedodělaném hotýlku. Naše pokojíčky měly ale všechno, co jsme během pobytu potřebovali, hlavně balkony a výhled na moře. V jednom pokojíčku spaly děti, ve druhém spojeném s kuchyňkou jsme spali my dva.

První den jsme se koupali přímo v centru městečka, potom jsme si ale našli opuštěnou zátoku asi 500m od veřejné pláže, kde jsme byli jen my, a tak jsme si mohli vyzkoušet, jak krásně se plave v moři, když jste v něm sami a nikde nikdo. 

Snídani a obědy jsem připravovala sama a na večeři jsme chodili do příjemné zahradní restaurace. Pro děti to byl opravdový zážitek. Jídlo jim chutnalo, hlavně ovocný drink nebo zmrzlina po večeři. 

Na večery byly připraveny i zábavné hry, soutěže, malování a honba za pokladem. Svezli jsme se i na šlapadle, děti se potápěly, sbíraly kamínky a škebličky. Dokonce se těšily i na procházky po městečku a okolí. 

Třešničkou na dortu byl výlet lodí s občerstvením okolo pobřeží, se zastávkou v rybářské vesničce a na ostrově Hvar. Počasí nám po celou dobu přálo, jen na zpáteční cestě nás dohonila bouřka. 

Letos jsme uvažovali, že přibereme i další vnuky - dvojčata , ale vir nám naše plány zmařil. Zuzka už je slečna, ale na pobyty s námi ráda vzpomíná, a určitě s námi někdy příště vyrazí k moři zase. 

Fotogalerie

Voda

Voda je někdy velmi nebezpečný živel. O tom ale psát nebudu. O moři také ne, i když ho miluji. O tom už určitě napíši jiní. Chci napsat o vodě mírné, příjemné a uklidňující. Je to řeka Volyňka.

Hana Šimková

Zlatonosná Otava

Řeka Otava pramení na Šumavě, soutokem řeky Vydry a Křemelné. Od Sušice (hrad Kašperk, Rábí)…

Jitka Mošovská

Voda je daleko dražší než...

Narodila jsem se v poválečné době ve vesničce na Drahanské vrchovině - tehdy to byl kraj lesů,…

Marie Ženatová

Mé dvě řeky - Popelka a Vltava

Ačkoliv v prvním případě zní pojem řeka víc než nadsazeně, použila jsem tento obrat záměrně kvůli srovnání dvou vodních toků, z nichž jeden mě provázel dětstvím, zatímco druhý celou dospělostí.

Zuzana Pivcová

Voda nejen tekoucí

S vodou a jejími vlastnostmi se můžeme často setkat nejen "na živo", v její mokré podobě, ale i v…

Zdenka Jírová