Když v Plzni v létě pršelo
Ilustrační foto :pixabay. com

Když v Plzni v létě pršelo

5. 8. 2020

Je to více, jak půl století. Dnešní deštivé počasí mně navodilo atmosféru a také vzpomínku na letní story, kterou jsem prožila v právě tak deštivý den, jaký je ten dnešní, jen s tím rozdílem, že tenkrát  bylo daleko tepleji, a déšť byl více přínosem, než obtížným elementem.

Měla jsem jako holka tyto dny ráda,a vlastně mně to zůstalo dodnes.,ale už se dávno v dešti zbytečně necourám. Tenkrát jsem vzala deštník a v letních šatech jsem šla městem mým milovaným. Když už jsem byla nasycena jeho mokrou variantou, ocitla jsem se v jisté městské čtvrti, a to už pomalu přestávalo pršet. V tu chvíli  se mi nabízela přijíždějící tramvaj, už ani nevím, proč jsem její nabídku  přijala, deštník jsem otřepala  a lehce složila. Naskočila jsem do poloprázdné tramvaje a stoupla si k východovým dveřím, třetí zastávku jsem měla  vystupovat.

Pak  jsem si všimla, že z druhé strany dveří se na mě usmívá pěkný kluk, takový ten idol, od kterého člověk neví, co očekávat. Kluk se dal se mnou do řeči, a já roztávala jak sníh v létě. Na třetí zastávce jsem nevystoupila, ani na další, ale ani on očividně nechvátal  z tramvaje ven. Dojeli jsme až na konečnou, která přímo sousedí s oblíbeným parkem Plzeňanů, rájem sportovců, ale i procházkovou zónou i útočištěm dětí a hlavně milenců.

Oba jsme museli vystoupit, neznámý kluk se ke mně  galantně přitočil, vzal můj deštník a rozprostřel ho nad námi, protože znova začalo pršet. Šli jsme spolu parkem, co jsme si povídali, to  už si nepamatuji, ani jeho jméno, vlastně ani nevím, jestli jsme se navzájem představili. Déšt zesílil, tak jsme se rozhodli vrátit na konečnou tramvaje. Vtom přijela jedna tramvaj, kluk mi vrazil do ruky deštník, políbil mě na tvář, řekl "ahoj", rozběhl se a ještě stačil naskočit do tramvaje, která se právě rozjížděla. I když jsem si nedělala žádné iluze, přece jenom jsem byla jeho chováním zaskočena. Počkala jsem si na další tramvaj, a tentokráte už jsem vystoupila na té správné zastávce, co byla nejblíž mému domovu.

Pak jsem ještě přemýšlela o tom klukovi a napadla mě taková věc. Tato trasa tramvaje, kterou jsme jeli, je vlastně spojnicí mezi dvěma plzeňskými parky. Kluk se možná v deštivém dni nudil, tak jezdil z jedné konečné na druhou a blbnul hloupé holky, možná bylo všechno úplně jinak, ale to už se nedozvíme. Pravdou je, že pokud nastane takový letní deštivý den, tak já si na ten den většinou vzpomenu, A tak jsem to dnes poslala do redakce, snad to  aspoň někoho pobaví.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.