Pracovat 35 let? To je moc, lidé pak na důchod nedosáhnou, varuje ombudsman Stanislav Křeček
Ombudsman Stanislav Křeček. FOTO: ochrance.cz

Pracovat 35 let? To je moc, lidé pak na důchod nedosáhnou, varuje ombudsman Stanislav Křeček

7. 10. 2020

Současné nastavení důchodového systému povede k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod. Po roce 2010 totiž došlo ke zpřísnění podmínek, které jsou v rámci zemí EU mimořádné a minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu se postupně prodloužila až na 35 let.

K tomu se ještě nezapočítávají nebo krátí některé náhradní doby pojištění získané po roce 2009, včetně např. studia. Ombudsman proto apeluje na vládu a politickou reprezentaci, aby se tímto zásadním problémem zabývaly, ať už v rámci komplexní důchodové reformy, nebo dílčími změnami právní úpravy.

„Obávám se, že pokud nebude politická reprezentace řešit přísnou podmínku pro získání důchodu, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém. Už dnes se kvůli podmínce 35 let ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce. Do budoucna se to bude zhoršovat a lidí bez důchodu bude přibývat,“ varuje ombudsman Stanislav Křeček.

Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši důchodu, v poslední době přibývá případů, kdy si lidé stěžují, že nemají na starobní důchod nárok vůbec a nemůže jim být přiznán. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění pro vznik nároku na důchod se postupně prodloužila z 25 let až na současných 35 let. K tomu přistupuje i nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění získaných po roce 2009, například doby studia, a také další redukce některé započitatelné doby pojištění získané do roku 2010 v případě důchodů přiznaných po 31. 12. 2018. Příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let, protože tu lze využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy „odejít do důchodu“ výrazně později.

Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde. Do budoucna hrozí, že podmínku 35 let doby pojištění splní především  ti, kdo v průběhu života nenarazí na studijní nebo pracovní a zdravotní komplikace. Už nyní se počet zamítnutých žádostí o důchod pohybuje kolem 5000 ročně a důvodem zamítnutí je převážně nezískání doby pojištění, přibližně 5% žadatelů podmínku nároku na důchod nesplní. Tento počet se bude podle ombudsmana zvyšovat.

Lidé navíc podle zjištění ombudsmana často neví, které činnosti jsou nebo nejsou dobami důchodového pojištění, aby si je v průběhu produktivního života sledovali. Obvyklými činnostmi, které se nezapočítávají do důchodového pojištění, jsou například odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší 4 let, které nebylo uznáno za závislé na péči, delší doba v evidenci uchazečů o zaměstnání osob invalidních v I. nebo II. stupni. Od roku 2010 se do důchodu nezapočítává ani doba studia po dosažení 18 let.

Příkladem může být stěžovatelka, které nebyl přiznán žádný starobní důchod, protože nesplnila podmínku 35 let důchodového pojištění. Získala 32 let doby pojištění. 27 let pracovala a vychovávala 4 děti, z nichž jedno v pěstounské péči, 5 let jí bylo započítáno jako náhradní doby pojištění. Až do roku 2001 pracovala v podstatě bez přetržky. Později, do roku 2019, kdy dosáhla důchodového věku, střídala krátkodobější zaměstnání s evidencí na úřadu práce. Zčásti kvůli věku a obecně horší zaměstnatelnosti, ale také kvůli invaliditě I. stupně pro psychické postižení. Možnost odpracovat si chybějící roky je tak pro ni omezena.

„Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s nimi už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat. Upozornil jsem na mimořádnou přísnost podmínek Komisi pro spravedlivé důchody, která dává doporučení ministryni práce a sociálních věcí k projednání v koaliční radě. Jsem přesvědčen, že by vláda měla možným negativním důsledkům velmi přísné právní úpravy předcházet včas a zvážit její změnu,“ vysvětluje ombudsman. Přísně nastavenou podmínku pro vznik nároku na starobní důchod v České republice ostatně kritizuje i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v návrhu své aktuální zprávy, jejíž finální verze se očekává v říjnu 2020.

Ochránce proto vítá, že Komise doporučila, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracovalo  varianty, které zmírňují podmínku získané doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, v rámci již dříve diskutovaného 0. a I. pilíře. Ombudsman to podporuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo  představit návrh důchodové reformy, který vyjde ze závěrů důchodové Komise pro spravedlivé důchody. Vzhledem k nejistotě prosazení žádoucích systémových změn ještě v tomto volebním období ombudsman apeluje na ministerstvo, aby se na otázku ojediněle vysoké potřebné doby pojištění zaměřilo například i v rámci případných dílčích změn zákona o důchodovém pojištění.

Za stávajícího nastavení podmínek starobního důchodu ombudsman doporučuje lidem, aby si u České správy sociálního zabezpečení včas zjišťovali započítané roky pojištění. Jednou za rok má každý nárok požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Zjistí z něj, jestli jim nechybí odpracované roky, aby si mohli obstarat chybějící doklady o důchodovém pojištění, nebo si mohli některé chybějící doby doplatit.

Důchody patří k nejčastějším tématům podnětů ombudsmanovi. Každý rok se s nimi na ombudsmana obrátí 500 – 600 lidí, z toho cca ve 100 případech jde o problémy se starobním důchodem. Systémové problémy, které z podnětů vyplynuly, ombudsman vždy řešil prostřednictvím připomínek k vládním návrhům zákonů, legislativními doporučeními i aktivní účastí v odborných důchodových komisích. V minulosti se takto podařilo prosadit zvýšení důchodů pro osoby dlouhodobě pečující o blízkou osobu závislou na péči u většiny pojištěnců. Naopak se nepodařilo zabránit zrušení doby studia jako náhradní doby důchodového pojištění. V rámci Komise pro spravedlivé důchody ombudsman podpořil návrhy, které směřují ke spravedlivějšímu nastavení důchodového systému. Jde například o podporu dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnanců v náročných profesích, o spravedlivější výpočet důchodu pro osoby pečující o dítě nebo o osobu se zdravotním postižením. Komise tyto návrhy doporučuje ministryni práce a sociálních věcí a jejich další osud závisí na politické shodě ve vládě a v Poslanecké sněmovně.

Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(4.8 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage
TÉMATA
PRODUKT TÝDNE

Kočičí jídelníček by měl být pestrý, chutný a zdraví prospěšný. Lahodná Brit Care kapsička poslouží jako kompletní krmivo nebo jako doplněk k suchému krmivu pro zvýšení rozmanitosti a chuti. Více zde.

BCC_pouch2.jpg

 

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Zavřít reklamu