Pracovat 35 let? To je moc, lidé pak na důchod nedosáhnou, varuje ombudsman Stanislav Křeček
Ombudsman Stanislav Křeček. FOTO: ochrance.cz

Pracovat 35 let? To je moc, lidé pak na důchod nedosáhnou, varuje ombudsman Stanislav Křeček

7. 10. 2020

Současné nastavení důchodového systému povede k nárůstu počtu seniorů, kterým nevznikne nárok na starobní důchod. Po roce 2010 totiž došlo ke zpřísnění podmínek, které jsou v rámci zemí EU mimořádné a minimální doba pojištění pro získání starobního důchodu se postupně prodloužila až na 35 let.

K tomu se ještě nezapočítávají nebo krátí některé náhradní doby pojištění získané po roce 2009, včetně např. studia. Ombudsman proto apeluje na vládu a politickou reprezentaci, aby se tímto zásadním problémem zabývaly, ať už v rámci komplexní důchodové reformy, nebo dílčími změnami právní úpravy.

„Obávám se, že pokud nebude politická reprezentace řešit přísnou podmínku pro získání důchodu, čeká nás zvýšení počtu seniorů v důchodovém věku bez nároku na důchod a zvýšení chudoby v této skupině lidí. Buď budou senioři nuceni do opravdu hodně vysokého věku pracovat, nebo budou odkázáni na dávky pomoci v hmotné nouzi, které však nezajišťují důstojné zabezpečení ve stáří. Navíc se tím významně zatíží dávkový systém. Už dnes se kvůli podmínce 35 let ocitají zcela bez důchodu lidé, kteří nastřádali kupříkladu 33 let celkové doby pojištění, ženy, které část života strávily v domácnosti, lidé s invalidním důchodem, kteří nemohli najít práci a byli dlouhodobě vedeni na úřadu práce. Do budoucna se to bude zhoršovat a lidí bez důchodu bude přibývat,“ varuje ombudsman Stanislav Křeček.

Zatímco dříve se lidé v souvislosti se starobním důchodem na ombudsmana obraceli především kvůli výši důchodu, v poslední době přibývá případů, kdy si lidé stěžují, že nemají na starobní důchod nárok vůbec a nemůže jim být přiznán. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění pro vznik nároku na důchod se postupně prodloužila z 25 let až na současných 35 let. K tomu přistupuje i nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění získaných po roce 2009, například doby studia, a také další redukce některé započitatelné doby pojištění získané do roku 2010 v případě důchodů přiznaných po 31. 12. 2018. Příliš nepomůže ani alternativní podmínka zmírněné doby pojištění 20 nebo 15 let, protože tu lze využít jen v případě dosažení důchodového věku alespoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže daného data narození. Znamená to tedy „odejít do důchodu“ výrazně později.

Požadavek 35 let doby důchodového pojištění je v evropském srovnání nebývalý. Nejběžnější v Evropě je podmínka 15 let doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Tak je tomu i na Slovensku, v Rakousku a jinde. Do budoucna hrozí, že podmínku 35 let doby pojištění splní především  ti, kdo v průběhu života nenarazí na studijní nebo pracovní a zdravotní komplikace. Už nyní se počet zamítnutých žádostí o důchod pohybuje kolem 5000 ročně a důvodem zamítnutí je převážně nezískání doby pojištění, přibližně 5% žadatelů podmínku nároku na důchod nesplní. Tento počet se bude podle ombudsmana zvyšovat.

Lidé navíc podle zjištění ombudsmana často neví, které činnosti jsou nebo nejsou dobami důchodového pojištění, aby si je v průběhu produktivního života sledovali. Obvyklými činnostmi, které se nezapočítávají do důchodového pojištění, jsou například odložený nástup do zaměstnání po ukončení studia, péče o dlouhodobě nemocné dítě starší 4 let, které nebylo uznáno za závislé na péči, delší doba v evidenci uchazečů o zaměstnání osob invalidních v I. nebo II. stupni. Od roku 2010 se do důchodu nezapočítává ani doba studia po dosažení 18 let.

Příkladem může být stěžovatelka, které nebyl přiznán žádný starobní důchod, protože nesplnila podmínku 35 let důchodového pojištění. Získala 32 let doby pojištění. 27 let pracovala a vychovávala 4 děti, z nichž jedno v pěstounské péči, 5 let jí bylo započítáno jako náhradní doby pojištění. Až do roku 2001 pracovala v podstatě bez přetržky. Později, do roku 2019, kdy dosáhla důchodového věku, střídala krátkodobější zaměstnání s evidencí na úřadu práce. Zčásti kvůli věku a obecně horší zaměstnatelnosti, ale také kvůli invaliditě I. stupně pro psychické postižení. Možnost odpracovat si chybějící roky je tak pro ni omezena.

„Nastavení důchodového systému je politickým rozhodnutím. Považuji však za nezbytné upozornit na negativní dopady právní úpravy. Setkávám se s nimi už nyní a je jisté, že situace lidí po dosažení důchodového věku se bude zhoršovat. Upozornil jsem na mimořádnou přísnost podmínek Komisi pro spravedlivé důchody, která dává doporučení ministryni práce a sociálních věcí k projednání v koaliční radě. Jsem přesvědčen, že by vláda měla možným negativním důsledkům velmi přísné právní úpravy předcházet včas a zvážit její změnu,“ vysvětluje ombudsman. Přísně nastavenou podmínku pro vznik nároku na starobní důchod v České republice ostatně kritizuje i OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) v návrhu své aktuální zprávy, jejíž finální verze se očekává v říjnu 2020.

Ochránce proto vítá, že Komise doporučila, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracovalo  varianty, které zmírňují podmínku získané doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, v rámci již dříve diskutovaného 0. a I. pilíře. Ombudsman to podporuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo  představit návrh důchodové reformy, který vyjde ze závěrů důchodové Komise pro spravedlivé důchody. Vzhledem k nejistotě prosazení žádoucích systémových změn ještě v tomto volebním období ombudsman apeluje na ministerstvo, aby se na otázku ojediněle vysoké potřebné doby pojištění zaměřilo například i v rámci případných dílčích změn zákona o důchodovém pojištění.

Za stávajícího nastavení podmínek starobního důchodu ombudsman doporučuje lidem, aby si u České správy sociálního zabezpečení včas zjišťovali započítané roky pojištění. Jednou za rok má každý nárok požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Zjistí z něj, jestli jim nechybí odpracované roky, aby si mohli obstarat chybějící doklady o důchodovém pojištění, nebo si mohli některé chybějící doby doplatit.

Důchody patří k nejčastějším tématům podnětů ombudsmanovi. Každý rok se s nimi na ombudsmana obrátí 500 – 600 lidí, z toho cca ve 100 případech jde o problémy se starobním důchodem. Systémové problémy, které z podnětů vyplynuly, ombudsman vždy řešil prostřednictvím připomínek k vládním návrhům zákonů, legislativními doporučeními i aktivní účastí v odborných důchodových komisích. V minulosti se takto podařilo prosadit zvýšení důchodů pro osoby dlouhodobě pečující o blízkou osobu závislou na péči u většiny pojištěnců. Naopak se nepodařilo zabránit zrušení doby studia jako náhradní doby důchodového pojištění. V rámci Komise pro spravedlivé důchody ombudsman podpořil návrhy, které směřují ke spravedlivějšímu nastavení důchodového systému. Jde například o podporu dřívějšího odchodu do důchodu zaměstnanců v náročných profesích, o spravedlivější výpočet důchodu pro osoby pečující o dítě nebo o osobu se zdravotním postižením. Komise tyto návrhy doporučuje ministryni práce a sociálních věcí a jejich další osud závisí na politické shodě ve vládě a v Poslanecké sněmovně.

Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(4.8 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslav Charvát
Souhlasím s p. Zelenkou, toto je i můj případ - měl jsem přes 44 roků zaměstnání, které se mně započítávalo. Jen si myslím, že ombudsman je u nás funkce ještě ne zcela vyjasněná. Pravomoc ombudsmana je dle zákona velmi malá, může jednat, navrhovat, podporovat a pod. ale jinak nic. Navíc pan dr. Křeček má již požehnaný věk, asi tam měl být zvolen někdo mladší. Pan Křeček nemá také dar hledání kompromisu. On často uklouzne do barevné palety černá /bílá. Což je u ombudsmana asi chyba.
Dana Procházková
Souhlasím s panem Jaromírem, hodně krát už jsem slyšela o tom, že lidé, kteří nepracovali budou stejně pobírat velký důchod, který se jim vypočítá z průměrné mzdy, ani mě už nebaví to těmto lidem vyvracet, zákon si stejně nepřečtou.
Jaromír Tomečka
Aby někdo dostal např. starobní důchod, musí splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku a mít odpracováno 35 let ( placeného pojištění). Bez splnění těchto dvou podmínek nikdo důchod nedostane!I kdyby mu chyběl jediný den! Přes to , jak se říká nejede vlak. Namísto šíření nesmyslů, jako že ,kdo po roce 1989 nepracoval dostane normální důchod, měli byste si o to něco přečíst nevypisovat, cu" jedna pní povídala". Např. tyto stránky https://www.naseduchody.cz/
Jan Zelenka
Co je to za hloupost, že 35 let práce je hodně. Já mám za sebou 45 let práce a zdá se mi to akorát.
Ivo Patta
To Pavel Ppeett a Stanislav Křeček. V mnohém máte pravdu, ale v té nejzákladnější věci se mýlíte oba. Starobní důchody jsou financovány mezigeneračně, tj. odvodem sociálního (lži) pojištění financujete starobní důchody svým rodičům! Na Váš důchod přispějí ze svého odvodu sociálního pojištění (správně daně), až Vaše dobře vychované děti, pokud jste děti vychovali. Z toho plyne, že těm co jen pracovali a nevychovali žádné děti, nemá kdo přispívat z odvodu sociálního pojištění na jejich starobní důchod. To má dva hrozivé důsledky. Za prvé, tunel ve státním důchodovém systému ve prospěch bezdětných důchodců v aktuální výši 50 miliard korun/rok. Tunel, který se v době odchodu početné generace tzv. Husákových dětí zvýší na 170 miliard korun/rok. Je to nejen tunel, ale také nepřímá podpora bezdětnosti v našich rodinách. Protože za druhé, pokud stačí jen pracovat a brát starobní důchod od cizích dětí, nelze se divit nízkému koeficientu plodnosti žen hluboko pod hodnotu 2,1 dítěte/1 ženu. Také proč investovat 1,6 (středoškolák) - 2,6 (vysokoškolák) milionu korun do jednoho dítěte, mít druhou domácí směnu a spoustu starostí navíc, když se mi jako bezdětnému v ÚČETNĚ ŠPATNĚ vedeném státním důchodovém systému na důchod složí z odvodu SP úplně cizí děti?
Pavel Ppeett
Děkuji za kladná vyjádření k mému příspěvku. Nepíšu si žádné koncepty - je to rovnou z hlavy a Ještě jsem zapomněl na pár věcí. Všeobecně se mluví o pozdějším odchodu do důchodu... ale jaksi už nikdo neřekne, že když přijde o práci zaměstnanec ve věku 55+ tak jen velmi těžko najde znova práci. Mluvím z vlastní zkušenosti. Firma skončila a přestože jsem měl vzdělání, zkušenosti, obrovskou praxi, všemožné certifikáty a snad i nějaké konexe. Všechno k ničemu - věk 55 a jste v podstatě mrtvola - nevezmou váš ani jako skladníka, protože jste "staří" . Další věc - namísto prosperujích výrobních podniků jsme si tady umístili montovny - kde dělají většinou lidi z personálních agentur - tj. od Mongolska, pčes bývalé SSSR až po Balkán. Nemají žádné pracovní návyky... do práce chodí sporadicky a o nějaké šikovnosti nelze vůbec mluvit - jen tady zvyšují kriminalitu. A třetí věc... vůbec nechápu, proč stát stále tolik krmí církve a politické strany. Církev dostala obrovský majetek - tak ať si na něm hospodaří... a peníze ať dodají příslušní věřící a ne stát. Totéž politické strany - ať si na činnost vydělají a nebo můžou žít se stranických příspěvků. A taky bych samozřejmě zrušil cestovní kancelář s názvem Senát - co předvedl vytrčil je opravdu do nebe volající - hlavně, že za peníze daňových poplatníků se svezla i manželka. Tohle všechno zrušit - tak snad nemusí být ani důchodová reforma.
Josef Andrle
Pavel Ppeett: Hezky a pravdivě jste to napsal .Je bych dodal,ze když jsem na ČSSZ byl žádat o důchod ,tak jsem měl dotaz,co ti lide kteří od r.90 nepracovali a nepracují,tak mě bylo řečeno že až přijde jejich důchodový věk ,dostanou normalne důchod ,tak jak všichni,kteří celý život pracovali,včetně mě,tak to tady je,kdybych tohle věděl tak jsem v tom roce seknul s prací a f!ákal se dodnes.tak jak to tady dopadne?evidentně špatně.nikdo nechce dělat ,někteří "dřou" doma u počítače ,hodnotu nevytvoří za korunu?nadávaji na komunisty,to byli hospodáři,opravdoví.toto dnes ,to je. krach.učňovské školství v troskách,samí studenti s prapodivnými obory,fabriky,ty tahouni ekonomiky v troskách,Poldi,ČKD,Škoda,a stovky dalších země zahraničních montoven,otrokáren,robotáren,odkud veškeré zisky mizí v zahraničí.za socialismu se dělalo na republiku,a co se vydělalo ,to tady zůstalo !!!!a co dnes?systém stojí na výrobě plechových čtyř kolových krámů a prý také turismu??to nás jako spasí??lidé dřou 12 ti hod.směny soboty,neděle ,a mlčí,za zadky hypotéky,leasingy,drahé nájmy,podnájmy,a jedou ,ale jak dlouho.???za socialismu to většina národa zapíchla v patek a pak v pondělí!občas prac.sobota ,nic vice .
Anna Potůčková
Do důchodu jsem šla o 2 roky dříve a bylo mně započítáno celkem 41let práce. Takže těch 35 let je dle mého akorát, pokud se tam do ní započítají studia, péče o dítě, péče o nemocné a nemohoucí
Marcela Škodová
S tím studiem je to takové rozporuplné - moje nástupkyně v zaměstnání v jednatřiceti letech "dostudovala" na bakaláře, do té doby nebyla legálně zaměstnaná (i když jsem ji několikrát potkala jako servírku). Po půl roce práce odešla na rizikovou mateřskou a hrozně se divila, že má nárok pouze na rodičovský příspěvek. Takže pokud takové studium, tak bych ty potřebné roky ještě zvýšila.
Jan Ciprys
Nejvyšší čas aby šel p.Křeček od válu přestal psát nesmysly našel si nějaký solidní pension pro seniory u užíval si podzim života zbytečně čeří vodu!!!!!

Zpět na homepage Zpět na článek