Mnohotvárná tvář starověkého světa
Jeruzalém. Zeď nářků s Chrámovou horou. Foto: autor

Mnohotvárná tvář starověkého světa

14. 10. 2021

Předkládám zde úvodní část své poslední knihy o proměnách starověkých společností. Text je ještě pouze rozpracovaný. 

Náš současný život i zaznamenaná minulost, to je pouze to, co existuje mezi dvěma mýty. Mezi tím, co už dávno bylo a o čem můžeme mít pouze nepříliš přesné dohady na základě reálných nálezů a literární fantazie, a tím, co bude a co je pro nás příliš vzdálené, než abychom mohli tento vývoj jakkoli predikovat.

Jan Zelenka

 

Úvodní poznámka
 

Historiografie Předního východu je disciplína nesmírně zajímavá a velmi rozvětvená. Tady se objevily první civilizace, tady byla i křižovatka obchodních cest ze severu na jih a z východu na západ, tudy často táhli orientální vládci se svými armádami, zde jsou místa nesčetných válečných střetů i pohybu celých národů. Přední východ je i místem, kde vznikla tři velká monoteistická náboženství – judaismus, křesťanství a islám.

Archeologický výzkum, probíhající v této oblasti již více než sto padesát let, přinesl obrovské množství poznatků a nezvratitelných faktů, která nám umožňují sledovat poměrně přesně strukturu a vývoj jednotlivých národů při utváření svých národních celků.

Svět Předního východu nemůžeme brát jako jeden celek, mající společný vývojový proces. Duchovní svět národů, vznikajících a zanikajících v této oblasti, je velmi různorodý a svébytný. Jazykové, kulturní a religiózní problémy, objevující se postupně při vědeckém a archeologickém výzkumu, rozštěpily zde historickou vědu do celé řady odvětví.

Pokud posuzujeme obecně historicko-společenský vývoj této oblasti, můžeme mluvit o dvou velkých mocenských centrech, která spolu nejen soupeřila, ale i obchodovala. Tato centra prožívala své vlastní dějiny a byla, historicky v určitém čase, spolu v bezprostředním kontaktu. Jedním takovým centrem byla Mezopotámie, tedy oblast kolem řek Eufrat a Tigris a oblast dnešní Palestiny, a druhou velkou oblastí bylo údolí Nilu, tedy starověký Egypt s přilehlými oblastmi.

Co bylo vlastně onou nosnou silou, která postupně formovala tvář starověkého světa? Mluvíme-li o tehdejších velkých společenských změnách, je třeba se zmínit o několika faktorech.

Tím zřejmě nejdůležitějším bylo náboženství. Bylo základním kamenem zrodu, upevnění a dalšího vývoje jednotlivých starověkých civilizací. Náboženství, již od primitivního pravěkého animismu, přes polyteismus, až do dnešní doby, formuje způsob myšlení lidí a spojuje společnost jednou dominantní myšlenkou. Náboženské rituály, které postupem doby dostávaly jednotnou tvář, podporovaly soudržnost celé společnosti. Vládce dostává svou moc a právo vládnout od samého boha. Utváří se třída kněží, kteří dominantní náboženskou ideologii zabezpečují a střeží její čistotu a účinnost.

Latinské slovo pro označení náboženství - religio – je významově mnohotvárné. Znamená nejen zbožnost, posvátnost, ale také svědomitost a spojitost světa reálného se světem nadpozemským, kde vládnou síly, které je třeba uctívat a zabezpečit si jejich přízeň. Každý náboženský systém odpovídá na závažné a věčné otázky původu světa, viny a trestu i života po smrti. Spojuje viditelné s neviditelným, přítomné s minulým.

Nebyly to však jen nevysvětlitelné jevy, které daly popud vzniku náboženství. Byl to i pokorný postoj před velikostí jsoucna a vědomí ohraničenosti lidského konání. Člověk si kladl otázky po smyslu bytí, otázky proč a odkud. Východiskem z toho všeho bylo náboženství, které na tyto otázky odpovídalo. Do života lidí vstoupilo nadpřirozeno a úcta a bázeň před skutečností, kterou člověk nedokázal ovlivnit. Náboženství dávalo lidem kromě odpovědi ale také konečnou hranici poznání. Tou hranicí byl Bůh.

Náboženství má však i svou druhou tvář. Často se za ním skrývají i ambice politické a válečná tažení ve jménu všech možných božstev, která se kdy ve světě zrodila. Ve jménu Boha se od nepaměti panovalo i zabíjelo. Obě tyto tváře náboženství přetrvávají od samotného svého vzniku až do dnešní doby.

Druhým důležitým faktorem, který výrazně ovlivnil vývoj a život společností Předního východu, bylo několik období velkých klimatických změn, jež uvedly do pohybu celé národy. Jednalo se především o dlouhá období sucha, která nutila tehdejší velká kmenová společenství vyhledávat příznivější pro ně životní prostor. Původní zemědělské obyvatelstvo Předního východu bylo tak ze svého území buď vytlačováno, nebo se mísilo s příchozími nomádskými kmeny, a tak se tvořila nová kmenová společenství a nové městské státy. Snaha o získání lepších a větších území, a tím i většího vlivu, vedla tehdejší územní celky k neustálým bojům mezi sebou. O klimatických změnách ve starověkém světě pojednává samostatná kapitola.

Vedle změn klimatu a snahy o získání lepšího životního prostoru nemůžeme pominout ani etnické složení obyvatelstva a s tím spojený různý jazykový, a tudíž i náboženský vývoj.

Pokud bereme v úvahu charakteristiku výše zmíněných tří monoteistických náboženství, musíme konstatovat, že křesťanství, tak jak postupně slábne jeho postavení a úloha ve společnosti, výrazně ztrácí i svou fundamentální, středověkou tvář. Ultraortodoxní judaismus je stále nedílnou součástí dnešní izraelské politiky a ve střetu s islámským světem výrazně ovlivňuje politické klima v oblasti Předního východu. Islám si však svou, silně xenofobní, až fanatickou tvář ponechal a pro evropskou společnost a její kulturu je dnes jeho současná podoba a expanze tou největší hrozbou.

 

*

cestování knihy Náboženství
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.